LEXIKON ZDRAVÍ: Vše o Alzheimerově chorobě
Také občas zapomínáte? Netušíte, kam jste založili klíče od auta, nebo v supermarketu marně dolujete z hlavy, co jste si vlastně chtěli nakoupit. S touto formou potíží s pamětí se čas od času setkává každý. Problém však nastává ve chvíli, když se tyto problémy objevují často a navíc se i zhoršují. Může totiž jít o počáteční příznaky demence, za kterou až v 60 % případů stojí Alzheimerova choroba. Její příznaky mohou kromě zhoršení či výpadku paměti znamenat v konečném důsledku i úplnou změnu osobnosti nemocného člověka. V dnešním Lexikonu zdraví se budeme zabývat touto nemocí jako takovou, ale i tím, jak rozpoznat její prvotní příznaky a jak je možné pokusit se jí předejít pomocí trénování naší mysli. Poradí vám v tom odbornice na slovo vzatá, certifikovaná trenérka paměti Dana Steinová. A jako vždy jsme nezapomněli ani pár dobrých bylinek a závěrečné slovo neurologa.
Až 7 milionů nemocných…
Prameny uvádějí, že za 50 – 60 % případů demence stojí právě Alzheimerova choroba, kterou poprvé v roce 1907 popsal německý lékař Alois Alzheimer. Na počátku 20. století byla nemoc považována za vzácnou, v současnosti jí však jen v Evropě trpí až 7 milionů obyvatel.
A co je to demence?
Obecně jde o narušení části mozku a zhoršování jeho funkcí, jako jsou paměť, myšlení, schopnost vyjadřování a plánování, schopnost rozpoznávání lidí a věcí. Rovněž dochází ke změně osobnosti postiženého. Alzheimerova choroba a demence ale neznamená nutně to samé. Kromě Alzheimera existují ještě další příčiny demence, jako například vaskulární demence, jinak také multiinfarktová nemoc, která může vzniknout po opakovaných infarktech. Dalšími důvody demence jsou například různé záněty mozku, encefalitidy, vrozená Huntingtonova choroba či Parkinsonova nemoc. V případě depresí u starších osob někdy vzniká pseudodemence.
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při němž dochází k zániku některých nervových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Zároveň dochází k ubývání acetylcholinu, což je látka zodpovědná za přenos informací mezi mozkovými buňkami. Mozkové funkce se pak zhoršují. Ač se tato choroba přičítá spíše stáří, onemocnět mohou i lidé ve středním věku. Ve skupině pětašedesátníků jí trpí 2 až 3 % populace, mezi osmdesátníky je to už polovina. V ČR se počet nemocných odhaduje na více než 150 000.
Příčiny: Nejsou dosud přesně známé, zřejmě ale jde o kombinaci vnitřních a vnějších faktorů. Svůj podíl mohou mít snížená imunita, nedostatek vitaminů, cukrovka, ischemická choroba srdeční, poruchy činnosti jater, žlučníku či ledvin. Je možné, že svou roli hrají např. užívání některých léků nebo alkohol. Rizikovou skupinou jsou spíše ženy, což souvisí jednak s jejich vyšším průměrným věkem dožití a pravděpodobně i s produkcí některých hormonů.
Formy onemocnění
Familiární: Objevuje se ve věku 40 – 50 let a pravděpodobně je dána geneticky.
Sporadická: Nejčastěji se rozvíjí po sedmdesátce a tvoří až 90 % všech případů. Souvisí s opotřebením tkání a narušením nervových spojů.
Projevy
Rané stadium: Zpočátku se choroba projevuje nenápadně, objevují se zapomínání, potíže s vyjadřováním, dezorientace v prostoru a čase, podezíravost, vztahovačnost. Nemocný popírá, že má s pamětí problém, obtížně se rozhoduje, ztrácí iniciativu a samostatnost při řešení potíží. Časté jsou agresivita, známky deprese a úzkosti, ztráta zájmu o okolní dění a koníčky, mění se osobnost, kdy se člověk stává sobecký a egocentrický.
Střední stadium: Změny osobnosti se prohlubují, postižený ztrácí soudnost, není sebekritický, ale kritizuje své okolí, přestává být schopen vykonávat běžné aktivity (např. vaření, péči o domácnost, hygienu či oblékání). Zhoršuje se komunikace s okolím, časté jsou halucinace, podezíravost, zmatenost, bloudění na známých místech atd.
Pozdní stadium: Příznaky se prohlubují a stupňují, častá je porucha příjmu potravy, totální výpadky paměti, kdy člověk nepoznává ani blízké osoby, nechápe okolní dění a zcela ztrácí soběstačnost. Dochází k omezení či úplné ztrátě pohyblivosti, poruše vylučování, neschopnosti souvislé řeči a komunikace, hubnutí a celkovému chátrání na těle i duchu.
Prevence: Zdravý životní styl, vyhnout se alkoholu a cigaretám, pravidelný pohyb, který stimuluje funkci centrálního nervového systému. Vhodná je rovněž intelektuální aktivita, a to už od mládí, neboť trénovaný mozek nemoci lépe odolává. Více o možnostech prevence se dozvíte na vedlejší straně.
Léčba: Nejprve je potřeba diagnostikovat, zda se skutečně jedná o Alzheimerovu chorobu. Diagnózu provádí odborný lékař, který musí znát jednak rodinnou anamnézu a také musí vyhodnotit změny kognitivních funkcí pacienta v posledních letech. Pro diagnostiku se užívá série testů, jejichž cílem je vyloučit jinou příčinu potíží. Součástí je i laboratorní vyšetření. Chorobu vyléčit nelze, můžeme pouze mírnit její příznaky pomocí léků a zpomalit progresi onemocnění. Nedílnou součástí léčby je pravidelný pohyb – dokud je toho pacient schopen, měl by se snažit chodit. Dále jsou možná i nejrůznější rehabilitační cvičení.
Více o Alzheimerově chorobě a tréninku paměti čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 9.