Cestování: Petra - perla Jordánska ve skalách...
Říká se, že je každou hodinu jiná. Zářivě rudá během dne, svítivě oranžová za svitu slunečních paprsků, blankytně modrá po setmění… Skalní město Petra je ukryté v samém srdci mohutných pískovcových skal, v zemi, jejíž oficiální název zní Jordánské hášimovské království. Když po náročném průchodu kilometrové soutěsky Sík spatříte zdejší Pokladnici, budete mít pocit, že stojíte na samém konci světa. A vlastně nejste ani tak daleko od pravdy…
První zmínky o Petře najdeme již v bibli. Tam je označována jako Selá, což v překladu z hebrejštiny znamená skálu nebo kámen. Do pískovců je ostatně celé město vytesáno. Založeno bylo pravděpodobně ve 4. století před naším letopočtem, největšího rozkvětu ovšem dosáhlo v roce 62 před naším letopočtem, kdy tu žilo kolem 30 tisíc obyvatel. Jenže v 6. století Jordánsko zasáhlo silné zemětřesení. Lidé Petru opustili a její poklad zůstal na dlouhá staletí ukryt mezi rozžhavenými skalními kvádry…
Tajemství kočovných nomádů
Krátce poté, co město opustili její původní obyvatelé Nabatejci, jej objevili beduíni, kteří Petru ovšem pečlivě skrývali před světem. O její existenci se svět dozvěděl až v roce 1812, když do jejích útrob v přestrojení za Araba pronikl švýcarský badatel Johann Ludwig Burckhardt. Postupem času se z Petry začala stávat hlavní turistická atrakce Jordánska. V roce 1985 bylo město zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a od roku 2007 je také jedním ze sedmi novodobých divů světa. Mimo jiné vytvořilo i přírodní kulisy pro natáčení filmů Indiana Jones: Poslední křížová výprava (1989) nebo Transformers: Pomsta poražených (2009)… Od východu až k západu je Petra zhruba kilometr dlouhá. Mísí se zde hned několik architektonických stylů – patrný je tu egyptský, římský a řecký styl. To, co spatříte, když se vydáte tajemné místo prozkoumávat, nikde jinde na světě neuvidíte.
Poklad mezi pískovci
Do Petry se vchází asi kilometr dlouhou soutěskou Sík z nejbližšího města Wadi Musa. Všem turistům se doporučuje zvolit pevnou obuv, pokrývku hlavy a vybavit se dostatečným množstvím tekutin. Teploty mezi rozehřátými skalisky totiž mnohdy přesahují čtyřicítku. Patrně nejpozoruhodnější stavbou v tajuplném městě je Al-Khazneh neboli Pokladnice. Původně šlo o hrobku nabatejského krále Arety III. Zdobí ji velmi propracované detaily s motivy božských postav a váže se k ní jedna zajímavá legenda. Jeden z egyptských faraonů prý do vrchní části hrobky umístil poklad. Místní tomu uvěřili, a tak do stavby pravidelně stříleli šípy. Otvory po hrotech jsou na Pokladnici patrné dodnes. Architektonicky zajímavé je i místní divadlo, které dokázalo pojmout až tři tisícovky osob, nebo 45 metrů vysoký klášter. A zapomenout nesmíme ani na takzvané bloky Džinů. Jde o kamenné věže, které prý Nabatejcům sloužili jako hrobky.
Více o Petře a Jordánsku čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 2.