Sabina Laurinová (52) - Miluje hrady a zámky!
Role princezen a královen se jí staly osudnými. Sabina Laurinová (52) si zahrála například v Troškových pohádkách Z pekla štěstí 1 a i 2 nebo v Čertově nevěstě. Blízké jsou jí proto i hrady a zámky, kam ráda vyráží. Navštěvuje ale i jiné krásy České republiky, a když zamíří za hranice, nevynechá se svými dcerami Valentýnou (22) a Majou (16) milované Řecko.
Buchlovice
Velkým lákadlem na Slovácku je barokní zámek Buchlovice s rozlehlou zahradou, Muzeum Podhradí, lázeňské letovisko Smraďavka či středověký hrad Buchlov s poutní kaplí sv. Barbory. A přesně tohle všechno si zamilovala i Sabina Laurinová. „Už devět let ve stejný čas na zámku Buchlovice. Nemám já to krásné bydlení jako Čertova nevěsta?“ prozradila herečka, která do Buchlovic jezdí především za svými známými, kteří tam žijí. Natáčela se zde právě pohádka Čertova nevěsta, ve které si zahrála královnu. „Pohádku dávají každý rok myslím na Boží hod, a to vždycky píšu režisérovi Zdeňku Troškovi zprávu,“ prozradila Sabina, která se na čas do šlechtického sídla v průběhu natáčení nastěhovala. Filmový štáb točil hlavně na nádvoří, ale i v komnatách, kde Laurinová prosila svatou Kryšpínu, aby jí pomohla otěhotnět. V létě v Buchlovicích láká také ke koupání vodní nádrž Sovín. Jen pár kilometrů od Buchlovic leží Tupesy s tradiční výrobou keramiky a známé poutní místo Velehrad, rodiny s dětmi mohou navštívit archeologický skanzen v Modré a projít se proskleným podvodním tunelem.
Krkonoše
Když do přírody, tak do Krkonoš. Laurinová se díky natáčení dostala i na jejich nejkrásnější místa. „Poslední chvilky volna mezi natáčením. Tak krásné máme Krkonoše,“ radovala se herečka nad nezaměnitelným výhledem. Krkonoše jsou jedinými českými horami s vysokohorským rázem. Najdete zde skalní hřebeny, hluboká údolí, vodopády, rašeliniště i voňavé horské louky. Na mnoha místech vás potěší pohled na malebné roubenky a další stavby lidové architektury. Celá oblast je protkána množstvím značených turistických tras a v zimě se mění v ráj lyžařů, kteří si tu užívají na upravených sjezdovkách a běžkařských trasách. Nejvyšší horou je Sněžka, jejímž skalnatým vrcholem prochází česko-polská hranice. Na české straně její svahy sestupují do Obřího dolu, na Úpské rašeliniště a východní část přechází v Obří hřeben. Na skalnatém vrcholu stojí rotundová kaple sv. Vavřince a nejvýše položená poštovna republiky. Při úpatí Sněžky se rozkládá mohutný Obří důl. Pohled na něj nabízí vyhlídku na tři ledovcové kamenné valy protnuté řekou Úpou, Úpské jámy a Velké a Malé Studniční jámy.
Více míst Sabiny Laurinové najdete v tištěném APŽ číslo 47.
