Petra Špalková (50): Mám štěstí na lidi kolem sebe!
Na svém kontě má tři České lvy. Herečku Petru Špalkovou (50) si nejspíš hned vybavíte z filmů Krajina ve stínu, Bába z ledu nebo třeba z krimi seriálu Stíny v mlze, kde si zahrála i se svojí brzo dvanáctiletou dcerou Andělou. Se synem Aloisem (16) zase ve filmu Balada o pilotovi. Obě děti má se svým současným manželem, hercem Miloslavem Tichým (40). Přestože léto nebude mít úplně volné, neboť se představí například na letní scéně Divadla Kalich v rámci Hvězdného léta pod Žižkovskou věží, čas na rodinu má taky schovaný. Jak to měla Petra dřív s prázdninami? Co prozradila na svého manžela? A kde ji potkáte, když nehraje?
Petro, patříte mezi herce či herečky, které si nechávají léto volné, aby načerpali energii na další sezónu?
„Kupodivu jsem to takhle držela asi troje prázdniny po sobě, když jsem byla mladší, někdy mezi pětadvacátým a třicátým rokem života. Ale tenkrát jsem hrála třeba pětadvacet představení do měsíce. A do toho jsem zkoušela nová a učila ještě na konzervatoři, takže vyčerpání z každé sezóny bylo větší než teď, kdy zkouším většinou jednou za sezónu, do toho občas točím. Tenkrát byl odpočinek na místě.“
Kde vás tedy toto léto můžeme vidět?
„Budu hrát pod Žižkovskou věží, na letní scéně Divadla Kalich, kde budeme mít premiéru inscenace Malé chytré lži od amerického autora italského původu Joe DiPietra v režii Pavla Kheka. S Robertem Jaškówem v ní hrajeme stárnoucí manželský pár, spolu s námi se představí Michael Vykus, který nám hraje syna, a Veronika Arichteva. Za léto ji zahrajeme celkem třikrát. A pak tady budu hrát s divadelním sdružením Verze komedii LEŽ....aneb komedie o pravdě, kde zase hrajeme takový ústřední pár s Petrem Lněničkou. Další obsazení je Igor Chmela a v alternaci Gabriela Mikulková s Evou Kodešovou. Takže to jsou dohromady takhle čtyři představení, a pak mě ještě čekají Letní shakespearovské slavnosti, kde hrajeme letos Zimní pohádku v Brně, Ostravě a na purkrabství Pražského hradu. Dohromady je těch představení asi deset nebo jedenáct, a to už je tak akorát, aby měl člověk co jíst, nezlenivěl a ještě měl pořád dost volna.“ (usmívá se)
Letní scény jsou pro diváky čím dál oblíbenější. Je to tak i pro samotné herce, tedy i pro vás?
„Já osobně mám to letní hraní strašně ráda, když těch představení není opravdu moc, což bývalo při prvních ročnících Letních shakespearovských slavností. Když nemáte alternaci, tak opravdu odehrajete třeba čtyřicet představení za sebou, na což my herci v Česku nejsme úplně zvyklí a je to pro nás vyčerpávající. Třeba v Británii takhle normálně fungují, že nazkoušejí titul a hrají v kuse tři měsíce denně.“
Může mít z takového častého hraní herec ještě radost?
„Mně tu radost dělají kolegové. Já se na ně většinou těším, opravdu jsem měla vždycky štěstí na velmi dobré uskupení lidí kolem sebe. To partnerství je důležité a obdivuju třeba kolegu Marka Němce, že hraje i sám. Nevím, jestli bych se já sama přinutila, aby mě to tolikrát za sebou bavilo.“
Přesto bylo herectví u vás asi jasná cesta odjakživa...
„Hrát jsem začala už jako dítě a vlastně jsem z toho nikdy nevypadla. Když přišlo rozhodování, jestli jít na střední školu, nebo na konzervatoř, tak jsem chtěla pokračovat v jazycích. Studovala jsem totiž základní jazykovou školu, a tak jsem šla na gymnázium. To už jsem ale hrála v divadle, měla jsem už asi šest věcí na repertoáru a v prvním ročníku na vysoké škole by mi těžko dovolili dál zkoušet a pracovat v divadle, tak jsem dala přednost divadlu. Naštěstí jsem se tenkrát domluvila s pedagogy jevištní mluvy a pohybu domluvila, že jsem mohla chodit na jejich hodiny, přestože jsem nebyla studentkou DAMU.“
A dnes na DAMU učíte...
„Ano, dřív jsem učila na konzervatoři, teď už mám druhý běh na DAMU. A navíc ještě výjimečně dobrý ročník, takže jsem opravdu spokojená.“
Volného času je tedy málo. Jak ho potom trávíte?
„Ráda vařím, chodím na procházky, jelikož máme psa, denně s ním jdu minimálně jednou, ráda s dětmi hraju deskovky, čtu si nebo si lehnu k nějakému seriálu na Netflixu. Třeba Perníkového tátu jsem zkoukla během týdne, což mi syn nevěří, že je to možné. Ale já jsem mu taky neprozrazovala, že jsem chodila spát v půl páté ráno. (směje se) Taky ráda chodím do sauny, plavat a na masáž a někdy potřebuju třeba vanu horké vody, sůl, svíčku, knížku a hodinu úplného klidu.“ (směje se)
Zmínila jste, že ráda vaříte. Podřizujete vaší profesi i stravu?
Nejen to čtěte v tištěném APŽ číslo 25.
