Daniela Kolářová (78) o stylu své práce a nešvarech mladších kolegů...
Už jí nezbývaly síly. Daniela Kolářová (78) patří mezi naše nejlepší herečky a jednu dobu svoje znalosti předávala i budoucím hercům. Na DAMU, kterou sama kdysi vystudovala, působila jako pedagožka. Jenže postupem času přišla na to, že už sedět na více židlích nezvládá. Je toho přesvědčení, že člověk by se měl věnovat buď učení, nebo hraní. Navíc byl rozvrh na fakultě tvrdý, ona k tomu musela dopoledne zkoušet v divadle, večer hrát a do toho natáčela filmy či seriály. Už to jednoduše nezvládala, a tak učení odpískala. Dnes si už práci, stejně tak jako scénáře, pečlivě vybírá.
Kolářová, kterou mohli diváci v poslední době v seriálech Zlatá labuť jako Boženu Kučerovou či v Taneční, kde si zahrála matku hlavní postavy Evu, se odmala pohybovala kolem prken, co znamenají svět. Její maminka byla totiž v divadle v Karlových Varech, kde žili, zaměstnaná a ona sama tam jako devítiletá poprvé vystoupila na scénu v pohádce Císařovy nové šaty. Hrála dítě, které jako jediné vyřkne pravdu, a tato role jako by předznamenala celý její život. Také ona za všech okolností pravdu hájila a natvrdo ji říkala. Proto se ani nyní nezdráhala prozradit, jak to s ní bylo na DAMU, kde sama vystudovala herectví a začala i učit. Šéfem katedry herectví se v roce 1981 stal František Laurin (90), tatínek Sabiny Laurinové (53), který postupně zval k výuce herce tehdejší střední a mladší generace. Po Janu Přeučilovi (88) a Regině Rázlové (77) přišel Jaroslav Satoranský (85), Jana Hlaváčová (†85), Viktor Preiss (78) a na samém konci 80. let i Daniela Kolářová.
Kruté rozvrhy
Kolářová byla tehdy už slavnou herečkou. Zapsala se do povědomí diváků mimo jiné postavou mladé psycholožky Doubravky, která se zamiluje do vesnického mladíka Honzy, jehož si zahrál Jaromír Hanzlík (77). Kromě Léta s kovbojem hrála i po boku Jana Svěráka (89) v trháku Na samotě u lesa, v muzikálu Noc na Karlštejně a v mnoha dalších. Patřila mezi neobsazovanější herečky své generace. Jejím partnerem nejen před kamerou byl snad nejvíce Hanzlík a dvojici spolu vytvořili i v Divadle na Vinohradech. Jejich hereckou »chemii« utnula až politická stopka. Jednoho krásného dne ji nepozvali ani do televize, ani do rozhlasu a útlum měla také v divadle. Tři roky se to s ní takhle táhlo. Její vztah s Hanzlíkem sice uměle skončil, jak sama říká, »rozsadili je«, ale Daniela začala pak působit jako pedagožka. Jenže po letech, kdy předávala svoje zkušenosti, zjistila, že neumí dělat věci na půl. Kolářová bez okolků přiznala, že už učit nechce a že ji pedagogická práce už nenaplňovala. Byl to však pro ni takový začarovaný kruh. „Člověk by se měl věnovat buď učení, nebo hraní. I když je pravda, že bez hraní se nedá moc dobře učit,“ přiznala herečka a vysvětlila, čím vším si musela projít. „Ten rozvrh na divadelní fakultě je docela krutý, protože to jsou dvě odpolední týdně. A když zkoušíte v divadle, a pak večer jdete hrát představení, tak jste celý den v běhu a v napětí. Jenže to není všechno. Kvůli těm studentům se musíte nějakým způsobem připravovat. Už jsem toho nebyla schopná. A dneska bych dělala už jen jedno nebo druhé,“ svěřila Kolářová v rozhovoru pro Reflex. Přitom o tom, že se stane učitelkou, snila už od mládí. Na střední škole dokonce uvažovala, že půjde na sportovní školu pedagogickou. Chtěla učit zeměpis v kombinaci s tělocvikem. „Bylo to určité období, kdy jsem dělala gymnastiku a bruslila. Míchalo se to ve mně a opravdu jsem lehce uvažovala nad pedagogickou školou,“ přiznala. Pak ale u ní získalo převahu herectví.
Chtěla dokonalost - Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 25.
