Petra Janů (72) otevřela svou 13. komnatu...
Neměla to v životě lehké. Petra Janů (72) působí jako velmi silná žena, která si umí se vším poradit, je rázná, rozhodná. Jenže to se musela dlouho učit. Řadu let v sobě ukrývala křivdy, o kterých téměř nikdo netušil. Na prahu dospělosti se dokonce pokusila o sebevraždu, když ji přímo před jejími zraky pod pódiem, kde ona koncertovala, podvedl její tehdejší přítel. Poznamenalo ji to natolik, že si nechtěla k tělu nikoho pustit. Snadné to neměla ani se svým manželem Michalem Zelenkou (†63), se kterým měla nejdřív velké spory.
Petra Janů v posledních letech nejvíce času tráví na své chalupě v Jižních Čechách. Když nemusí, tak se do Prahy vůbec nevrací. Jezdí jen za prací, když zpívá a vystupuje po celé republice. Fanoušci ji milují a ona je za to, že už je tolik let v kurzu, vděčná. V poslední době je však sama na sebe naštvaná. Dlouhodobě zanedbávala svoji životosprávu a odrazilo se to na její váze. Přibrala, a to jí nedělá šťastnou ani spokojenou. „Už jsem jako bedna kytu. Musím cvičit a musím se dát dohromady. Už jsou i komentáře na Facebooku, když mě lidé vidí, že to nejsem já. No tak, zamysli se nad sebou, subretko, a dělej s tím něco!“ sama sebe sebekriticky vybídla. Přes zimu je všechno složitější a pohybu má člověk méně. Janů tedy věří, že na jaře půjde váha zase dolů. „Všechno je to o pohybu. Nezdravými věcmi se cpát nemusíš, ale můžeš si je dát, když se k tomu hýbeš. Když je rovnováha příjem, výdej, váha zůstává,“ říká s tím, že když si něco vezme do hlavy, tak si jde za tím. Naučila se totiž léty a zkušenostmi na sobě pracovat. Neměla to totiž v životě snadné a osud jí pod nohy házel jeden klacek za druhým. Musela spadnout až na dno, aby se mohla odrazit. Bojovala o svoje místo na zemi a těžce si vydřela i svoji pozici na hudební scéně. Nic v životě totiž nedostala zadarmo.
Máma ji využila
Zpěvačka totiž neměla příliš pohádkové ani dětství, kdy ji zpočátku vychovávala babička, protože rodiče ji přivedli na svět velmi mladí a neuměli se o ni postarat. Právě babička byla tou, která Janů naučila, co je špatně a co dobře. „Babička byla úžasná, trpělivá, milovala jsem ji. A hlavně mě taky naučila zpívat,“ přiznala. Jenže všechno se změnilo, když jí bylo jedenáct. S tátou byla Janů rozhádaná. Matka jí ale nabídka, ať se k ní přestěhuje na venkov. Petra nadšeně souhlasila, odjela z Prahy do Sekerkových Louček, myslela si totiž, že nalezne konečně tu pravou rodinu, po které tolik toužila. Pravda však byla úplně jiná. Brzy zjistila, že máma, která si založila již novou rodinu, ji potřebovala jen proto, aby se jí dcera starala o domácnost. Byla to krutá rána a prozření. Petra pečovala i o její dva syny. „Máma si mě vzala k sobě spíš jako chůvu k jejím malým klukům. Vždycky byli chlapečkové protežováni. A celkově tam těch křivd bylo mnohem víc,“ naznačila zpěvačka. S mámou neměly velmi dobrý vztah. Nemluvily spolu a nikdo neměl ani tušení, jak moc se Janů trápí. „Já byla takové trdlo, že když jsem dostala první pořádnou pusu, tak jsem se bála, že budu těhotná. A to mi bylo patnáct. Nikdo se mnou o tom totiž nemluvil. Neměla jsem se to kde naučit,“ svěřila. Všechno se to nahromadilo a nakonec bouchlo jako časovaná bomba. Janů skončila v péči odborníků. A přivedla ji tam, kromě toho všeho před tím, především první velká láska.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 11.
