Slovenská kráska Vica Kerekes (43) - Toužila být policistkou!
Zrzavá Slovenka s maďarskými kořeny, která se proslavila i v Česku. Vica Kerekes (43) diváky u nás okouzlila především jako sexy bohyně ve snímcích Nestyda či Muži v naději. Ve skutečnosti však herečka, která se vlastně jmenuje Eva, toužila být policistkou. Nakonec však vystudovala herectví a její kroky vedly do Maďarska, kde žije. Zatímco na plátně se o její srdce muži perou, v opravdovém životě se na poli lásky Kerekes příliš nedaří. Po šestileté známosti se provdala za maďarského fotografa Csabu Vigha (47), se kterým se však po pouhých devíti měsících rozvedla.
Narodila se jako Eva Kerekes 28. března 1981 ve slovenském městě Fiľakovo. Její maminka je Maďarka a tatínek napůl Maďar a napůl Slovák. K divadlu ji přivedla máma, která je sice učitelkou, ale rovněž se věnuje ochotnickému divadlu. Už na základní škole chodila Eva do hereckého kroužku a pokračovala v něm také na střední škole. Po maturitě pracovala dva roky jako reportérka maďarských kulturních událostí na Slovensku. Pokoušela se však také dostat na policejní akademii. „Po ukončení studia na gymnáziu jsem se neuměla rozhodnout, co budu dělat. Tehdy ještě nebylo běžné, že lidé měli na výběr ze dvou až tří škol. Bylo potřeba si vybrat povolání, které budu dělat celý život. Alespoň já to tak vnímala. Jenže mě bavilo více věcí. Chtěla jsem být psycholožkou, ale zajímalo mě i prostředí, ve kterém pracují vyšetřovatelé a detektivové. Když jsem se dozvěděla, že otevírají policejní akademii, chtěla jsem to zkusit. Na herectví jsem ani nepomyslela,“ přiznala Kerekes. Na školu se však nedostala. Musela si tedy vybrat jiný cíl své životní poutě.
Bála se herectví
Eva měla v sobě vždycky určitý druh akčnosti, což její okolí vnímalo velmi intenzivně. Jenže ona se tomu bránila. „Všichni si mysleli, že budu herečkou. Já jim ale chtěla schválně ukázat, že nebudu! Říkali mi, že vždyť jsem přece celý život ve spojení s divadlem a dramatickým kroužkem, tak bych to měla zkusit v téhle oblasti,“ přiznala Kerekes, která se však bránila zuby nehty a herečkou být nechtěla. „Herecký svět mě vůbec nelákal. Žila jsem v malém městě, kde člověk nemá reálnou představu o tom, jaký je ve skutečnosti divadelní život. Já si myslela, že herci jsou cirkusáci, co si neumí vytvořit rodinu, protože pořád pracují a cestují a jejich vztahy jsou spíš povrchní,“ svěřila. Pak si však postupem času začala uvědomovat, že hraní jí chybí. Po maturitě jí najednou něco scházelo. „Zjistila jsem, že můj život je bez hraní prázdný. Postupem času mi došlo i to, že život v hereckém světě je takový, jaký si ho uděláte. Je to jen na mě. Můžu hrát a mít i rodinu,“ přiznala v jednom z rozhovorů Kerekes, která se pak přihlásila na VŠMU do Bratislavy, kde vystudovala obor herectví. Už v průběhu studia si zahrála ve filmu Konečná stanica z roku 2004. Po skončení školy se však přestěhovala do Budapešti. V Maďarsku vystupovala na prknech divadla ve městě Szolnok. Zahrála si v Hamletovi, Tristanovi a Izoldě nebo ve Snu noci svatojánské.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 50.
