Ilona Svobodová (63) - Po každém pádu jsem vstala!
Znáte ji třeba jako Jitku Farskou ze seriálu Ulice na Nově. Ilona Svobodová (63) toho ale zvládá mnohem víc. Hraje ve Studiu DVA, jezdí zájezdová představení a k tomu vede hudebně dramatický obor na pražské konzervatoři. Nudu tedy ve svém životě moc nezná. Mimo práci ráda tráví čas se svými, dnes už dospělými dětmi a také vaří. Ani ve sportu nezahálí. Zimu tráví převážně na svazích, kde lyžuje. A momentálně připravuje také nový projekt na počest svého zesnulého manžela, hudebního skladatele Petra Skoumala (+76). Jak bude Ilona trávit letošní svátky? A proč před lety Vánoce rušila?
Ilono, zavzpomínejte na Vánoce. Jaké byly, když jste byla ještě dítě?
„Pocházím z Kladna, ale často vzpomínám na babičku s dědečkem, kteří byli z Českého ráje. U nich to byly takové klasické Vánoce. Zrovna nedávno jsem se v jednom rozhlasovém pořadu vrátila k receptům, které babička dělala. Byla to klasická jídla jako houbovník a kuba. Babička hrozně ráda vařila, a to mi zřejmě předala, protože já taky moc ráda vařím. A protože byli s dědečkem oba věřící, tak se chodilo na půlnoční a byly to moc hezké Vánoce. Když jsem potom později už měla děti, tak se všechno podřizovalo divadlu a neměla jsem vlastně vůbec na nic čas, tak jsem začala programově Vánoce rušit. Vždycky kolem dvacátého jsme jeli s dětmi přes Štědrý den do Rakouska lyžovat. Jezdili jsme pokaždé na stejné místo, takže paní domácí vždycky udělala dobrou večeři, měli jsme stromeček a vezli si i pár dárků. A já jsem nekřičela, nebyla jsem nervózní a děti na to hrozně rádi vzpomínají. Říkají, že to byly moc hezké Vánoce, protože na Štědrý den jsme stáli na lyžích a večer přišli k hotovému.“
Takže nakonec jste stihli všechno…
„Vlastně ano. Máma mi sice vždycky říkala, že beru dětem idylu Vánoc, ale to vůbec není pravda. Naopak jsme byli víc spolu a svátky jsme si užívali v klidu a pohodě. Později s námi pak jezdila i spousta kamarádů.“
Jste vášnivá lyžařka?
„Lyžuju v podstatě odmala a před padesátkou jsem se ještě naučila na snowboardu. Pak jsem se ale jednou šíleně pomlátila, tak mě děti donutily už snowboard nepokoušet a věnovat ho pěstounským rodinám.“ (směje se)
Neměla jste po úrazu strach znovu se postavit na lyže?
„Já měla už několik úrazů, z toho asi dva v Rakousku na sjezdovce. Jednou jsem si dala poslední jízdu po nějakém slalomu, co se tam jel, a bylo to vymleté, takže jsem se tam strašně pomlátila. Měla jsem vyhozené rameno, otřes mozku a poraněnou krční páteř. V Železné Rudě jsem si zase poranila pánev.“
I tak se na svahy vracíte. Nemáte strach?
„Mám jednu takovou šílenou vzpomínku. Když jsem kdysi dávno točila s režisérem Otakarem Vávrou Oldřicha a Boženu, tak mě Jirka Bartoška pustil z koně. Ležela jsem na zemi, měla jsem otřes mozku, viděla jsem jenom, jak přese mě přeskakují další koně. Bylo mi strašně zle. Točilo se ve Valticích a doktor, který tam byl na placu, mi říkal, že s sebou má jenom náplast a slivovici. A režisér Vávra zavelel: Dejte jí tu slivovici a posaďte ji zpátky na koně. Jinak se bude bát zvířat. Od té doby to mám pořád v hlavě, že jakmile se mi něco stane, tak tam musím znovu vlézt. A tak to bylo i na těch horách. Myslela jsem, že už nevstanu, protože mě brněly ruce a nohy a měla jsem pocit, že mám něco s páteří. I tak jsem se dokodrcala na dětskou sjezdovku a dala jsem si tam jednu jízdu. Bolelo to příšerně, ale myslela jsem na to, že když to neudělám, příští rok se budu bát.“
Vraťme se ještě zpátky k Vánocům. Jak tedy budete trávit ty letošní?
„Potom, co mi zemřel manžel a před rokem přítel, tak Vánoce úplně neprožívám. Letos přijede syn a uděláme si večeři, na První svátek vánoční přijde dcera s přítelem a pak nejspíš někam odjedu. Na Silvestra mívám většinou srazy s kamarády. Poslední roky už ruším i silvestrovská představení, protože to je úplně jiné publikum, lidé často přijdou opilí, a to já nemusím. Mezi svátky jsem ale v divadle. A začátek ledna, to už začínají u nás na konzervatoři zkoušky a talentové zkoušky, a to je pokaždé velký kolotoč.“
Co bude ke štědrovečerní večeři, kapr se salátem?
„Mám docela dost alergií, tak toho moc nemůžu jíst. Sladkovodní ryby tedy můžu, třeba pstruha, ale kapra nemám ráda. Proto většinou peču jehněčí, dělám salát a nějaké to cukroví. Na první svátek pak udělám vánoční francouzskou kýtu.“
Vymýšlíte si recepty i sama?
„Hodně receptů jsem si přivezla z Francie, když jsem tam byla kdysi ve škole.“
Co jste tam studovala? Nejen to se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 51-52.
