Klára Issová (44): Občas mě něco vykolejí...
V hereckém světě se pohybuje už od svých šestnácti let, kdy si zahrála ve filmu Indiánské léto. Za roli v tomto snímku byla Klára Issová (44) posléze nominována na Českého lva. Její kariéra se rozjela a dodnes platí za jednu z nejlepších hereček u nás. V soukromí však vyhledává spíše klid a rovnováhu. Už víc než deset let se věnuje józe, která jí v životě hodně pomáhá. Nejen po těle, ale i na duši. Díky cvičení našla také velkou kamarádku Zuzanu Klingrovou, které herečka pokřtila i její nejnovější knihu. Co Kláru přivedlo k józe? Čím občas hřeší? A jaký život vlastně žije?
Kláro, potkáváme se na křtu knihy Ájurvéda & jóga pro ženy. Co vy a jóga?
„Já jsem s ní začala kvůli bolestem zad, dost lidí mi ji chválilo a já pak zjistila, že jóga je úplně komplexní a úžasná v tom, že necvičíte jenom fyzické tělo, ale jsou tam zahrnuty i dechové techniky, které jsou dnes strašně moc důležité. Doporučují se i samostatně praktikovat na úzkosti, strach, i ten panický, a taky na stres. Já jsem třeba byla školená, a přesto jsem špatně dýchala. Člověk se pak zcela neuvolní, ale právě i ten samotný dech může hodně pomoci. Jsou to různé meditace, díky kterým se tělo zklidní a uvolní, a vy pak jdete do nového dne s větším klidem, máte vyčištěnou hlavu a stres už necháváte trochu za sebou, což je, myslím, pro každého největší výzva.“
Knihu jste i pokřtila, oslovili vás díky cvičení?
„S autorkou knížky Zuzkou Klingrovou se známe víc než deset let. Kdysi jsem k ní začala náhodně chodit cvičit, a protože jsem chodila pravidelně, tak jsme se spřátelily. Když pak vyšla Zuzce první knížka, tak jsem jí byla i kmotrou a postupně jsem jí křtila všechny knihy. A mile mě potěšilo, že jsem mohla pokřtít i tu čtvrtou.“
O čem tedy kniha je?
„Je to takový úžasný manuál a jednoduché shrnutí toho, co jóga a ájurvéda jsou. Každý tam najde jednoduchý návod, jak se k tomu dostat. Hodně důležité je to, že jóga nás rozděluje na dóši, na nějaké konstituce, které jsme a podle kterých máme sklony dělat určité věci. A také máme nějaké potřeby, abychom se cítili dobře. Musím říct, že to opravdu sedí.“
Takže byste knihu doporučila i úplným začátečníkům?
„Určitě ano, velmi dobře se v ní budou orientovat a porozumí.“
K čemu všemu vám jóga pomáhá?
„Jóga i ájurvéda učí člověka se poznávat. Jaké má slabé stránky… Když třeba nedokážu dodržovat režim, když jsem někdy líná a nedokážu věci dokončit, nebo naopak, když je třeba člověk až příliš urputný a perfekcionista, takže je pak až ostrý a nepříjemný na ostatní. Tohle vás ta jóga dokáže naučit rozpoznávat a kontrolovat.“
Když pak nějakou dobu necvičíte nebo nemůžete cvičit, chybí vám to?
„Určitě, velmi, a to je podle mě dobré znamení, že se k tomu člověk rád vrací. Pokaždé si ověřím, že když někdy zlenivím nebo jsem unavená a necvičím, nedonutím se, tak se pak cítím hůř.“
Jste, Kláro, životní optimista a pozitivní člověk?
„Naše profese je o tom, že musíme před publikem i třeba v médiích nějak vystupovat. Já se optimistou určitě snažím být, ale dřív jsem taková nebyla. Začínala jsem u filmu jako šestnáctiletá, nikdo mi nic neříkal, tenkrát mě ani nedoprovázeli rodiče, takže to byl velký nápor na psychiku. Byla jsem vlastně ještě dítě a stávalo se mi, že jsem se vcítila hodně do role, a kdy práce skončila, nevěděla jsem, kdo vlastně jsem. V tom je herectví náročné a já jsem se rozhodla, že už nechci mít tyto výkyvy.“
Neměla by být zejména pro začínající herce k dispozici nějaká psychologická pomoc?
„Možná jak se o tom hodně mluví, tak taková pomoc i na herecké školy přijde, ale dneska už je spousta možností, jak to řešit. Každý si musí najít to, co mu dělá dobře, ať už je to terapie, jóga, sport, procházky… Musí se naučit do role vstoupit a zase z ní vystoupit a být sám sebou. V šestnácti jsem to neuměla, dnes mi to jde už mnohem líp, ale jsou okamžiky, když mě taky něco vykolejí. Život nám dává pořád nějaké zkoušky, abychom se posílili. Jsou to vlastně výzvy, které máme každý jiné, ale máme je všichni.“
Cestujete za jógou a ájurvédou po světě?
„Cestuju, ale jóga a ájurvéda pochází Indie a tam jsem nebyla. Přesto mě toto učení dostalo do světa, třeba do Ameriky, kde je hodně Indů, kteří tu učí, takže se jezdí často za nimi tam. Právě Zuzka, autorka knížky, taky studovala mezinárodní školu v Americe a ona zase přináší ty informace sem, takže už není potřeba jezdit jenom do Indie. Ášramy jsou vlastně po celém světě. Já jsem byla třeba sama na Srí Lance. Trošku jsem se sice sama bála, ale říkala jsem si, že si udělám bobříka odvahy, protože právě moje kolegyně z jógy jezdily samy, tak jsem si říkala, když jezdí samy ony, tak musím taky.“ (usmívá se)
Odvaha vám tedy nechybí… Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 50.