Předseda Mrázek z Chalupářů Josef Větrovec (†79) - Zavrhl vlastní maminku!
Divadelní režisér, házenkář, ale i zarytý komunista a vězeň v koncentráku. Tím vším byl Josef Větrovec (†79), který se objevil nejen v seriálu Třicet případů Majora Zemana jako plukovník Pavlásek, ale zahrál si i předsedu JZD Mrázka v Chalupářích. Jako jeden z mála myšlenkám komunismu věřil, koneckonců kvůli nim trpěl během války. Vrásky na čele mu dělaly i komplikované rodinné vztahy. Manželství mu vyšlo až napotřetí a s vlastní matkou nemluvil až do své smrti.
Narodil se 5. března 1922 v Plzni zdejšímu krejčímu. K divadlu tíhl už od dětství, a když mu bylo devět let, stál poprvé na ochotnických prknech. V rodině nikdo umělecké sklony neměl, ale on po ničem jiném netoužil jen po herectví. Jeho otec však chtěl, aby se řádně vyučil, a proto nastoupil do Škodovky v Plzni. Stal se z něj kovomodelář a k tomu hrál závodně házenou. A právě tam se z něj stal přesvědčený komunista. Přišla válka a on nechtěl jen přihlížet, a tak se zapojil do odboje. Psal a rozmnožoval různé letáky, což se mu stalo osudným. Někdo z jeho kolektivu totiž zradil celou skupinu a do fabriky najednou začalo jezdit gestapo. Větrovec byl téměř denně u výslechů, a pak jako sotva dospělý mladík putoval na Bory. Tam se však dlouho neohřál a převezli ho do koncentračního tábora Terezín, kde sdílel celu s dalšími 64 vězni. Nakonec ho čekal transport do nechvalně proslulého koncentračního tábora v Buchenwaldu. Tam se prý projevil jako silná osobnost a snažil se hraním spoluvězně vyvádět alespoň trochu z kruté reality. Útrapy a strach, který v koncentráku prožil, si lze jen těžce představit. Nikdy o tomto černém období svého života herec nemluvil, ale bolest se objevovala i po letech. Děsy z nacistického vězení ho budily ze spaní. „Otec o lágru nikdy nemluvil. Občas mi řekl, že se probudil v noci, protože měl šílené sny. Měl je až pozdějšího věku, třeba v šedesáti. Nejednou v noci křičel ze spaní,“ zavzpomínala hercova jediná dcera Jitka.
Rozkol a sebevražda
S koncem války přišlo vysvobození a pro třiadvacetiletého mladíka Josefa to znamenalo návrat do Plzně. Založil vlastní divadelní soubor a pak nastoupil do angažmá v plzeňském Divadle J. K.Tyla. Oženil se s židovskou dívkou Margot Anzenbacherovou, která si také prošla koncentračními tábory. Narodila se jim Jitka, a i přes veškeré krize vydrželi spolu sedm let. Jenže nejen jejich manželství, ale i zbylý hercův život poznamenala jediná a osudová návštěva jeho matky Anny. Když byl Jitce asi rok, přijela se na svoji vnučku podívat. „Podívala se na holčičku a pronesla jen těžce uvěřitelnou větu: Židovské děti, které mají modrou žilku přes nos, do roka chcípnou,“ potvrdila Větrovcova mladší sestra Božena. To Josefa i jeho manželku, kteří si prošli útrapami koncentráku, natolik ranilo, že herec matku vyhodil z bytu. Do smrti s ní už nepromluvil. Matka se ještě snažila pošramocené vztahy napravit, ale Větrovec ji odmítal. To Anna Větrovcová velmi těžce nesla a psychicky se zhroutila. V neděli 20. září 1953 spáchala sebevraždu. Skočila do řeky Radbuzy u Kalikovského mlýna. Nebylo jí tehdy ani šedesát let.
Hádky s Kemrem - Nejen o těch čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 50.
