Anna Dvořáková (21): Vím, že nesmím udělat ostudu!
Je dcerou slavných rodičů, Barbory Munzarové (51) a Jiřího Dvořáka (56). Cestu k herectví si však Anna Dvořáková (21) našla oklikou sama. Velmi dobře si vede na sociálních sítích, především na Tik Toku, kde má více než milion sledujících. Vidět však bude od září i na Primě v novém dvanáctidílném seriálu Eliška a Damián, kde hraje princeznu Eleonoru. Vnučka hereckých legend Luďka Munzara (+85) a Jany Hlaváčové (85) se tak představí ve své první velké roli. Ve volném čase ráda hraje na kytaru a skládá písničky v angličtině. O lásce však mluvit nechce. Z čeho má Anička největší strach? Kdo z rodičů je větší kritik? A jaké má další plány?
Aničko, jak jste se ocitla v seriálu Eliška a Damián? Oslovili vás přímo, nebo vás pozvali na casting?
„Bylo to z části n přímo a z části tam asi nějaké výběrové řízení proběhlo, ale to samozřejmě nevím. Jsem ale extrémně vděčná, že můžu být součástí tohoto seriálu.“
Považujete tuto roli za první opravdu velkou?
„Určitě ano, protože to je zatím ta nejnáročnější věc, co jsem kdy dělala. Ale musím říct, že mě to opravdu baví, jsem za to vděčná a že mě to každý den učí spoustu věcí, které by mě v životě nenapadly.“
Řekněte víc o své postavě…
„Hraju Eleonoru, což je sestra Damiána, hlavního hrdiny seriálu. A řeknu vám o ní, že je chytrá, hodná, ale zároveň ji baví porušovat pravidla. Kdyby mohla, tak si jde zakopat fotbal.“ (směje se)
Jste dcerou a vnučkou slavných herců. Jaká byla ta vaše cesta k herectví?
„Moje cesta byla oklikou přes sociální sítě, protože jsem chtěla najít svůj směr a nechtěla jsem být zaškatulkovaná jako: Á, ty jsi rozmazlená dcera slavných rodičů, nic neumíš a tak podobně. Snažím se držet toho, že dělám to, co mě baví a v čem mi je dobře. A teď momentálně je mi dobře v seriálu Eliška a Damián. Kdo by si nechtěl zahrát princeznu?“ (rozesměje se)
Radíte se s rodiči?
„Pořád. Jejich rad si vážím a ráda je přijímám, i když si z toho tak nějak vyzobu, co se mnou rezonuje. Někdy je poprosím, jestli by mi mohli pomoci se scénářem, vysvětlili, co je jak myšleno, nebo mi pomohli přeložit některé texty, protože v seriálu je archaická čeština, u které jsem si třeba nebyla jistá, co něco znamená. Jsem jim opravdu vděčná, že tam se mnou byli.“
Kdo je z rodičů větší kritik?
„Táta. Určitě ale oběma rodičům jde o to, abych byla v pohodě, aby mě to bavilo a abych se cítila dobře. Takže když mi třeba řeknou, že něco není dobrý, tak díky bohu za to.“
Jako vnučka hereckých legend Luďka Munzara a Jany Hlaváčové máte navíc větší pocit jakéhosi závazku?
„Extrémní, to je stejné jako s rodiči. Mám respekt a mám hluboko zajeto, že nesmím udělat ostudu, že to musí být perfektní, a o to víc jsem nervózní, když se třeba cítím lehce nepřipraveně nebo když se ten den necítím dobře. Mám zabudované, že nechci udělat ostudu, ale zároveň už se snažím jít cestou, že se to zvládne.“
Trpíte trémou?
„Pořád. Já mám trému i tam, kde je hodně lidí, třeba i na nějakých akcích, které jsou ale jinak super. Snažím se s tím nějak pracovat, ale úplně to množství lidí nevyhledávám. Nemám to ráda.“ (směje se)
Sociální sítě teď půjdou stranou, nebo na nich budete i dál hodně aktivní?
„Teď se jim snažím zase trochu věnovat, protože jsem měla chvíli kvůli seriálu volno, což za chvíli přestane, aby mi v tom náhodou nebylo moc dobře. (usmívá se). Ale chtěla jsem hraní v seriálu dát opravdu všechno, abych měla dobrý pocit, ale už se snažím zase něco postovat, spíš takové jednodušší věci, ještě není tolik času se tomu naplno věnovat. Až to zase bude možné, tak se určitě k sociálním sítím vrátím naplno.“
Máte, Aničko, také nějaké koníčky?
„Hraju na kytaru, ráda si skládám písničky v angličtině, obecně ráda mluvím v angličtině, mám i nějaké kamarády anglické a taky moc ráda trávím čas s rodinou. A pak, možná to zní divně, ale když mám volno, tak já jsem prostě doma a odpočívám.“ (usmívá se)
Povězte, jakou školu jste studovala? Nejen to se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 35.
