Legendární Ladislav Chudík (†91) - První manželka ho týrala!
Elegán s klidným a charismatickým hlasem. Přesně tak všichni vybavujeme legendárního herce Ladislava Chudíka (†91), který se divákům vryl do paměti především díky roli primáře Sovy ze seriálu Nemocnice na kraji města. Herec, který se ke své profesi dostal hlavně díky poezii, sice působil vyrovnaně, ale v životě to neměl snadné. Už v dětství zažil ponižování, ale to nejhorší období ho potkalo v manželství s první ženou Helenou. Ta totiž trpěla vážnou duševní chorobou a odmítala se léčit. Byla agresivní a svého muže napadala. Vyhrotilo se to natolik, že Chudík přemýšlel i nad tím, že si sáhne na život…
Narodil se 27. května 1924 v Hronci na Slovensku. Jeho tatínek byl mistr ve válcovně a maminka ženou v domácnosti. Otec byl přísný a maminka byla ta, která malého Lacka vždy zastávala. A on jí zase pomáhal mnohokrát hledat otce, který si rád zašel do hospody zahrát karty. „Mámě vyčítal, že se jí peníze kutálí pod rukama a že moc utrácí. Ale sám prohrával peníze v kartách. Hrál mariáš, a kolikrát dlouho do noci nepřišel domů. Máma nemohla usnout, v noci mě vzbudila a šli jsme ho hledat,“ prozradil Chudík, který byl jedináček, a to na vesnici nebývalo moc zvykem. „Rodiče další dítě moc chtěli, ale Pán Bůh nepožehnal. Táta byl o to tvrdší ke mně. Často říkával, že ze mě nic nebude, a maminka mě vždycky zastávala,“ svěřil herec. Když mu bylo jedenáct, odjel studovat na gymnázium do tři hodiny vzdálené Kremnice. Nechtěl, stýskalo se mu, ale rozhodl o tom jeho otec. „V Kremnici žila jeho sestra a vzala nade mnou patronát. Měli ovšem malý byt, tak jsem musel bydlet u cizích. V jednom pokojíku jsme se tísnili tři. Nebyl jsem tam šťasten, a právě tam se u mě probudily komplexy. Hned na první schůzce mojí mámě ředitel gymnázia oznámil, že ze mě velkou radost mít nebude,“ prozradil Chudík, se kterým to pak na škole šlo opravdu z kopce. Na základní škole měl jedničky a na gymnáziu propadal. Miloval však poezii, díky níž se zpovídal ze své bolesti, a právě ona ho přivedla k divadlu.
Osudová role
Po gymnáziu se rozhodl, že jeho kroky budou směrovat k herectví, z čehož nebyl jeho otec vůbec nadšený. „Táta na moji touhu stát se hercem nekoukal moc příznivě. Komediant, to nebylo seriózní povolání,“ vysvětlil Chudík s tím, že tehdy sám napsal dopis do národního divadla v Bratislavě, že tam chce hrát. Pozvali ho, aby se přijel ukázat, a tak zaujal režiséra Jána Jamnického, že ho přijali nejen jako hospitanta do divadla, ale zároveň také na konzervatoř. „Vydělával jsem 750 korun, žil jsem skromně, ale dělal jsem to, co mě bavilo a po čem jsem vždy toužil,“ přiznal Chudík, který od poloviny 40. let strávil ve Slovenském národním divadle dalších mnoho desítek let. Kromě toho také pracoval díky svému charismatickému hlasu a nenapodobitelnému projevu v rozhlase. V letech 1963 až 1966 byl šéfem Činohry SND a koncem roku 1989 se stal prvním polistopadovým ministrem kultury Slovenské republiky. Hrál ve více než padesáti českých a slovenských filmech a v několika stovkách televizních filmů či inscenací. Srdce milionů diváků si získal především postavami charizmatického kapitána Dabače ve stejnojmenném snímku a hlavně primáře Sovy v seriálu Nemocnice na kraji města. K této roli se přitom Ladislav Chudík dost narychlo, ale tato práce ho dokonce zachránila. Scenárista Jaroslav Dietl (†56) mu ji nabídl v roztočeném seriálu po náhlém úmrtí Karla Högera (†67). „Přijel k nám domů a Jaroslavovi otevřeně řekl, že prožívá velmi vážnou životní krizi. Jeho manželka trpěla velmi vážnou duševní nemocí, a to mělo dopad i na jeho dušení stav. Když dostal nabídku hrát primáře Sovu, byl právě před nástupem do psychiatrického sanatoria. Můj muž ho tehdy přesvědčil, že spíš než doktoři ho uzdraví práce,“ svěřila manželka Dietla Magdalena (78). Přátelství Chudíka s manželi Dietlovými pokračovalo i po skončení seriálu. A když Dietl náhle v roce 1985 zemřel, byl to právě Chudík, kdo mluvil na pohřbu. Jak svěřila Magdalena, herec žil ještě v čase natáčení Nemocnice na kraji města ve velmi nešťastném a bolestivém manželství.
Myšlenky na sebevraždu
Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 25.
