Dana Syslová (76): Zůstala jsem sama se svou bolestí...
Nelituje se a kráčí dál se vztyčenou hlavou. Dana Syslová, která v listopadu oslaví svoje 77. narozeniny, si v životě užila až nadmíru bolesti. Letos si připomenula smutné výročí, kdy se před 30 lety stala vdovou. Její manžel Vlastimil Hašek (†63) jí umřel v náručí. Herečka, kterou diváci milují jako Amálku z Ulice, prožívala nepředstavitelnou bolest a zoufalství. Uzavřela se do sebe, aby se se svým osudem dokázala vyrovnat sama a v tichosti. I když ji dodnes děsivé myšlenky pronásledují, zachraňuje ji hlavně práce. A Syslová také myslí na to, co jí předpověděla věštice a toho se drží.
Věštba kartářky
Dana Syslová si život vychutnává. Nevidí jediný důvod, proč se otravovat negativními myšlenkami, stresy a bolestivými vzpomínkami, které rozhodně nejsou příjemné. Ale aby se tomu všemu vyhnula, musí být mezi lidmi. Když je totiž sama zavřená mezi čtyřmi zdmi, stane se, že se začne sama sebe ptát, proč se tohle všechno muselo stát zrovna jí? „Ještě i dnes se mi objeví před očima jasně, co jsem prožívala. Někdy to cítím opravdu intenzivně a musím ty myšlenky rychle zaplašit. Jinak bych už celý život až do smrti proplakala. Všichni totiž odešli a já zůstala sama se svou bolestí. Postupně jsem ale zjistila, že jediné, co pomáhá, je čas. Čas je jediná obrana. Každý den, každá hodina jsou jiné. Musíte věřit tomu, že všechno zlé jednou pomine,“ vysvětlila herečka, která si ze začátku spoustu věcí kladla sama za vinu. Snažila se rozebrat do posledního detailu, co dělala špatně a kde to mohla udělat jinak. Chtěla přijít na to, jestli to, co přišlo, nemohla nějak ovlivnit a jestli za to nemohla ona sama. Trvalo jí několik let, než se z toho vyhrabala a než pochopila, že to byl prostě osud, který změnit nejde. Aby se už netrápila a získala jiný pohled na věc, jí pomohla i kartářka. Přestože se tomu Syslová bránila a moc těmhle věcem nevěří, nechala si věštit. A udělala dobře. Její život totiž nabral zcela jiný směr. Vědma ji totiž ujistila v tom, že všechno, co dělá, ji přivedlo na správnou cestu. „Šamanka mi věštila z karet, že po těch všech průšvizích, které mě potkaly, už se mi do konce života nic zlého nestane. Že už budu jenom žít. Tak jsem se toho chytla a doufám, že to tak bude,“ říká s radostí a nadějí v hlase Syslová. Snaží se udržovat v kondici a s prací, která ji již před lety zachránila, rozhodně přestat nechce. Dokud to půjde a dokud se jí bude dařit učit texty, do té doby nepřestane hrát. „Neustále se něco učím. A když se neučím role, tak si čtu. Učení role je práce a čtení je pro mě relax a únik z reality. A to já ráda. Po knížkách je moje vášeň cestování. Při cestách mě opouštějí smutky, stresy, ale i bolesti,“ přiznala. Přestože hraje v Ulici Amálku už 12. sezonu a je za ni ráda, na televizi se ani sama na sebe nekouká. Scenáristé ji navíc dle jejích slov nyní nechávají odpočinout. „V linkách se řeší hlavně problémy v rodině. A možná už tvůrci ani neví, co s námi starými,“ směje se Syslová, která hraje v nekonečném seriálu po boku Rudolfa Hrušínského (76). Dana nekouká ani na zprávy. Buď u toho musí nadávat, anebo se jí chce plakat. Raději se proto snaží žít normální život, chodí do přírody se svým pejskem, sází kytky anebo navštěvuje divadlo. Nezapomíná také cvičit. Po operaci kyčle jí na rehabilitaci sestavili sestavu, kterou denně poctivě provádí, aby se mohla vůbec hýbat. „A taky chodím každý den nahoru a dolů na Petřín. To je možná ten důvod, proč možná vypadám mladší. Protože se neustále hýbu. Chlap mi nechybí, práci mám, mám psa a samozřejmě mám svoje děti, se kterými se často vidíme. Takhle jednoduchý je můj život,“ přiznává spokojená Syslová, která si svoje štěstí opravdu zaslouží.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 43.
