Emmanuelle Riva (†89) je nejstarší ženou nominovanou na Oscara!
Práce ji držela při síle. Emmanuelle Riva (†89) se i přes nevůli svých rodičů stala herečkou a byl to právě film, kterému zasvětila celý svůj život. Nejvíce na sebe upozornila snímkem Láska, za který byla roku 2013 jako nejstarší herečka v historii nominována na Oscara. Herectví se jí natolik dostalo pod kůži, že se ani nikdy nevdala a neměla děti. Natáčela do poslední chvíle, než zemřela na rakovinu.
Narodila se 24. února 1927 jako Paulette Germaine Riva v malém městečku Cheniménil na východě Francie. Vyrůstala ve skromných poměrech. Její rodina pocházela z Itálie a živila se farmařením. Proto si rodiče představovali, že by se jejich dcera měla vyučit nějakému řemeslu. Chtěli z ní mít švadlenu, jenže malá Paulette si tak svůj život rozhodně nepředstavovala. Přála si objevit se na prknech, co znamenají svět. Milovala divadlo, ráda si četla a ve svém pokojíku si hrála na hrdinky ze svých knížek. Jenže rodiče o herecké kariéře nechtěli ani slyšet. Nepovažovali ji za poctivou práci a ze své dcery komediantku mít nechtěli. Dívka však byla tvrdohlavá, průbojná a svého snu se vzdát nehodlala. Tajně chodila do nedalekého městečka hrát amatérské divadlo. Jednou v novinách uviděla inzerát na kurzy herectví, kam se přihlásila. I přes odpor rodiny se v roce 1953 přestěhovala do Paříže a přihlásila na divadelní školu, kde studovala pod vedením francouzského dramatika Jeana Meyera. Začínala jako divadelní herečka a v polovině padesátých let se objevila poprvé před televizní kamerou. V té době si změnila jméno a stala se z ní Emmanuelle. Její vstupem na stříbrné plátno byla role nenápadné postavy sekretářky ve filmu Burziáni. V roce 1959 však přišel velký zlom.
Točila v Japonsku
Emmanuelle zazářila v romantickém válečním snímku Hirošima, má láska pod taktovkou slavného francouzského režiséra Alaina Resnaise (†91). Role francouzské herečky, která se zamiluje do japonského architekta, byla pro ni průlomovou a díky ní se stala jednou z hvězd francouzského filmu. Snímek jí vynesl nominaci na cenu Bafta pro nejlepší zahraniční herečku. Emmanuelle byla profesionálka a do své role se chtěla plně ponořit. V srpnu 1958 nastoupila na let do Tokia a po dvou dnech strávených cestováním vkročila do Japonska. Pobyla tam 14 dní, aby natočila nejen scénu ke snímku, ale poznala i mentalitu místních lidí a lépe se tak vžila do role své hrdinky. Pořídila zde spoustu fotografií, které po návratu do Francie nechala vyvolat. „Nikdy jsem neviděl, že by na placu někdo pořídil tolik fotek. Emmanuelle je pečlivě uložila do svého kufru a pak celou sbírku fotografií vydala,“ svěřil v jednom z rozhovorů režisér Resnais. Velkým triumfem pro ni bylo i drama z roku 1962 Tereza Desqueyrouxová, za které obdržela Volpiho pohár pro nejlepší herečku na festivalu v Benátkách a Cenu mexických filmových novinářů. V 70. letech se tolik před filmovou kamerou neobjevovala a spíše se věnovala divadlu. Vystupovala také v televizi, vydala tři sbírky básní a kromě Francie točila také v Německu. V roce 2012, kdy bylo Emmanuelle již 85 let, natočila film Láska, který se stal jejím vrcholným dílem.
Strach o život - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 16.
