Halina Pawlowská (67) - Teta se nevrátila z gulagu!
Velmi těžké chvíle související s válkou na Ukrajině prožívá spisovatelka Halina Pawlowská (67). V první jarní den oslavila svoje narozeniny, ale náladu na bujarý večírek rozhodně neměla. Halina má totiž díky svému tatínkovi Vasilovi Kločurakovi (†90) ukrajinské kořeny, a tak ji neštěstí jejího lidu zasáhlo hlouběji než kohokoliv jiného. Navíc si připomněla smutnou událost, která potkala její rodinu a zanechala v ní navždy velkou bolest.
Učil ji hrdosti
Halina jako malá neměla kvůli otci klidné spaní. „Jako dítě jsem se vždycky bála, když v noci zvonil zvonek. Protože tátu zřejmě vodili k výslechům. Přicházeli pro něj vždycky nad ránem. Noční neočekávané zvonění, dupot a hlasy mě děsily,“ přiznala. Její otec Ukrajinou přímo žil. „Mého otce zajímala jen svoboda Ukrajiny, a proto i moje výchova tomu byla podřízena. Odmalička na mě mluvil ukrajinsky,“ vysvětlila. Z této situace, co se teď odehrává, by zřejmě nadšený nebyl. „Dožil se toho, že se Ukrajina stala samostatnou republikou. Má kamarádka mi řekla, že ještě že se nedožil toho, co se děje. To by ho ranila mrtvice! Jenže já vím, že otec jim nikdy nevěřil,“ vysvětlila Pawlowská. Ona sama se vydrží na televizi a zprávy koukat jen pár minut. „Dívám se tři minuty a přepnu. Občas už nemůžu dál. Musím si to dávkovat. Hned po probuzení koukám na mobil, co se děje,“ přiznala. Její otec celý život toužil, aby se Ukrajina stala svobodnou zemí. Nejdůležitější dle Haliny pro otce totiž vždy bylo, aby si i ona zachovala svoji hrdost. Celý život jí to vtloukal do hlavy. „Někdy se stalo, že jsem třeba telefonovala s kamarádkou, táta šel kolem a jen tak mi zamával pěstí před nosem a řekl: Hrdá! Hrdá buď!“ přiznala. Dnes už otec nežije a ji mrzí, že si z jeho básní pamatuje jen jednu sloku. Přestože to s ním nebylo snadné, Halině otec chybí. Popsala ho jako galantního muže s decentním chováním, ale když ho něco rozčílilo, dupal, řval, skákal a všechno trhal.
Velká rodina
Vždycky, když se otec spisovatelky naštval, první, co měl po ruce, roztrhal na kusy. Ona i s maminkou už byly secvičeny tak, že když to na něj přišlo, podaly mu starou utěrku. „Otec ji trhal a trhal až do nitě…“ přiznala. Rozčílit se uměl i u šachů. „Jednou měl tatínek vztek sám na sebe, jak blbě hraje, že se pokusil spáchat sebevraždu tím, že spolkne krále. Má praktická maminka neopomněla zdůraznit, že ty šachy jsou starožitnost a bez krále už by neměly takovou hodnotu a já bych pak neměla už vůbec nic, co bych po jeho smrti mohla zdědit,“ řekla se smíchem Halina Pawlowská, která ráda vzpomíná na plný dům, který díky svým rodičům vždy měla. Za rodiči a většinou spíš za otcem totiž prý pořád někdo přijížděl z jeho rodné vísky. Výsledkem bylo, že v garsonce, kde tenkrát bydleli, bylo narváno. A když se přestěhovali do většího bytu, tak v tom nebyl žádný rozdíl. „Pamatuju se, jak jsem jednou přijela dost pozdě domů. Chtěla jsem si lehnout do své postele, když jsem zjistila, že v ní už někdo leží. Šla jsem za mámou, šťouchla ji a řekla, že v mojí posteli někdo spí. A ona odvětila: No jo, to je Marika, tátova neteř. Jdi do kamrlíku. Ne, počkej, tam je Bohdan, tátův synovec. A pak mi řekla, ať jdu do kuchyně, protože na gauči v obýváku taky někdo spí a ať tam něco hezkého u stolu napíšu,“ svěřila Halina, pro kterou je rodina vším. Tatínek jí umřel za dost podivných okolností, na jezdících schodech. Více o jeho smrti Halina nemluvila. Maminku ztratila v roce 2014, pouhý rok poté, co jí zemřel milovaný manžel Zdeněk (†60). Sama si loni prošla očistcem, když chytla covid. Léčila se dlouhé týdny a obávala se, že skončí v nemocnici. Naštěstí se z toho dostala a nyní pomáhá uprchlíkům, a když je potřeba, tak tlumočí.
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 12.