Halina Pawlowská (67) se smutkem sleduje dění na Ukrajině...
Velmi těžké chvíle související s válkou na Ukrajině prožívá spisovatelka Halina Pawlowská (67). V první jarní den oslavila svoje narozeniny, ale náladu na bujarý večírek rozhodně neměla. Halina má totiž díky svému tatínkovi Vasilovi Kločurakovi (†90) ukrajinské kořeny, a tak ji neštěstí jejího lidu zasáhlo hlouběji než kohokoliv jiného. Navíc si připomněla smutnou událost, která potkala její rodinu a zanechala v ní navždy velkou bolest.
Halina Pawlowská pochází z velké rodiny. Ona byla sice jedináček, protože ji její vysokoškolsky vzdělaní rodiče měli pozdě, ale oba pocházeli z rozvětvené familie. Otec Vasil Kločurak (†90) měl dokonce neuvěřitelných sedmnáct sourozenců! „Táta byl nejmladší z osmnácti dětí a narodil se na Podkarpatské Rusi, která rozhodně nepatřila mezi blahobytné oblasti. Oba mí rodiče měli spoustu bratrů, sester a i kamarádů,“ vysvětlila Halina. Její máma Zdeňka (†95) měla sourozenců sice méně, ale přesto jich bylo šest dětí. A zajímavé je, že všichni měli tuhý kořínek a dožili se úctyhodných věků přes 90 let. Jen jedna ze sester jejího tatínka takové štěstí neměla. Zemřela až příliš mladá. Pawlowská se o tragickém osudu svojí tety rozepsala na sociálních sítích. Zveřejnila tam fotografii svého otce, když mu bylo šestnáct let. Na snímku je se svojí patnáctiletou sestrou. „Oba psali básně. Táta pak odešel studovat do Prahy a sestru za její ukrajinské verše Stalin poslal do gulagu. Nikdy se nevrátila,“ svěřila spisovatelka, které před měsícem vyšla v Kyjevě její knížka Díky za každé nové ráno. „Netušila jsem, že bude tak krutě aktuální…“ přiznala smutně Pawlowská. A právě její táta byl předlohou pro hlavního hrdinu filmu se stejnojmenným názvem. Knihu Halina psala v roce 1990, kdy jejímu tátovi bylo osmdesát let.
Strach ze Sibiře
Halina byla odmalička vychovávaná jinak jako ostatní děti. Její otec totiž kvůli vlastnímu těžkému dětství vždy počítal u všeho s tou nejhorší verzí. Tvrdil pak, že když to tak bude dělat, už ji nemůže nic nemile překvapit. Jejich rodinu potkalo více tragédií. Nejen smrt její tety, ale i vězení strýce. Jeden z otcových bratrů byl politik, redaktor a právník Štefan Kločurak (†84). Dokonce nějakou dobu byl předsedou vlády krátce existující Huculské republiky v roce 1919. Po jejím zániku byl několik týdnů vězněn v Rumunsku. V roce 1939 krátce působil jako ministr ve vládě samostatné Karpatské Ukrajiny. Pak odešel do Prahy, kde byl v roce 1945 zatčen a až do roku 1957 vězněn v táboře nedaleko ruské Vorkuty. Tábor ve Vorkutě byl přitom jeden z největších a nejkrutějších gulagů v rámci sovětského systému. A kvůli utrpení, které se odehrálo v rodině, to ani Halina neměla snadné. Nemohla třeba nosit prošívanou bundu. „Strýc byl v gulagu, proto se v naší rodině nenosily prošívané bundy. Já si ji koupila ve čtrnácti a můj strýc mi ji rozstříhal,“ přiznala v Blízkých setkáních v Českém rozhlase. Jenže to nebylo všechno. „Když jsem zlobila, tak mi otec říkal, že mě odvlečou na Sibiř, kde byl můj strýc zavřený 12 let. Sibiř je můj děs z dětství,“ svěřila s tím, že gulag hrozil i jejímu otci, který se politicky angažoval na Ukrajině. Proto na něj bylo nasazeno 20 tajných agentů.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 12.
