Slavný Al Pacino (81) dává přednost svobodě před manželstvím...
Spal na ulici a trpěl hlady. Tak kruté byly začátky jednoho z nejuznávanějších herců filmové historie Al Pacina (81). Když mu maminka zemřela předčasně na leukemii, musel se životem protloukat, jak to jen šlo. Nakonec se z něj ale stala velká hvězda, a to nejen díky snímku Kmotr, ve kterém exceloval rolí Michaela Corleoneho. Přestože o ženy nouzi nemá, ještě se nenašla taková, která by ho přesvědčila, aby se vzdal svého staromládenectví.
Narodil se 25. dubna 1940 v americkém Harlemu jako Alfredo James Pacino. Rodiče byli původem Italové. Maminka Rose Gerardiová pocházela ze sicilského Corleone, otec Salvatore Pacino měl také předky ze Sicílie. Rodiče byli hodně mladí a dlouho jim láska nevydržela. Al se narodil, když bylo jeho otci čerstvých osmnáct let. Když byly chlapci pouhé dva roky, rodiče se rozvedli. Otec se přestěhoval do Kalifornie, kde si založil restauraci s názvem Pacino's Lounge, která tam stojí dodnes. Stihl se ještě čtyřikrát oženit, a tak Al získal několik sourozenců. On ovšem pohádkové dětství neměl. Škola mu moc nešla a v pubertě z hodného kluka vyrostl rošťák. Chodil za školu, kouřil cigarety i marihuanu, od 13 let holdoval alkoholu. V roce 1961 byl dokonce zatčen za nelegální držení zbraně. Máma si s ním nevěděla rady. Když bylo Alovi dvaadvacet, zemřela na leukemii a on zůstal na všechno sám.
Žil na ulici
Živil se, jak to jen šlo. Od sedmnácti pracoval jako poslíček, roznášel noviny, pracoval na poště, jako stěhovák nebo uvaděč v divadle. Toužil však po tom, že se stane profesionálním hráčem baseballu. Dokonce si vymyslel přezdívku Sonny Scott. Postupně ale od své touhy upustil a okouzlilo ho herectví. Přidal se k newyorskému undergroundovému divadlu, kde ale hrál většinou zadarmo. Neměl peníze a často musel přespávat i na ulici. V polovině 60. let se mu ale jeho houževnatost začala vyplácet. Vzali ho do slavného Actors Studia a začal hrát na Broadwayi. V roce 1969 si poprvé stoupnul před kameru, když dostal malou roli v komedii Já, Natálie. Jeho druhá herecká příležitost ve filmu Panika Needle Parku, kde si zahrál mladého narkomana, mu už přinesla ovoce. Díky ní si ho všimnul Francis Ford Coppola a vybral ho do role Michaela Corleoneho ve slavném Kmotrovi. Pacinův život se změnil od základů a stala se z něj hvězda. Za tuto roli byl herec poprvé nominován na Oscara. Další nominace ho čekala za roli Franka Serpica, bojovníka s korupcí v řadách policie, v dramatu Serpico. Následoval Kmotr II, pak dojemný snímek Bobby Deerfield natočený na motivy slavného Remarqueova románu Nebe nezná vyvolených. V roce 1975 si za drama Psí odpoledne vysloužil čtvrtou nominaci na Oscara. Úspěšné desetiletí pak zakončil filmem …a spravedlnost pro všechny a pátou nominací. Vytouženou sošku však dostal jen jednou, a to v roce 1992 za drama Vůně ženy, kde si zahrál zahořklého slepého plukovníka ve výslužbě Franka Sladea. „V sošku jsem ten večer ani nedoufal. Byla totiž velká konkurence. Seděl jsem s plnovousem ve smokingu v publiku, a když jsem uslyšel svoje jméno a hlediště povstalo, byl jsem v rozpacích,“ přiznal Pacino.
Starý mládenec - Proč? Dočtete se v tištěném Aha! pro ženy číslo 43.