Zdenka Lorencová (72), zpěvačka s kytarou, měla nelehký osud...
Byla naší první zpěvačkou, která v 70. letech zavedla na scénu autorský zpěv s kytarou. Zdenka Lorencová (72) sbírala jedno ocenění za druhým, a to nejen u nás, ale i ve světě. Život se s ní ale nemazlil a vystavil ji drsným zkouškám. Dvacet let vedla soudní spory s manželem, a když se jí sestra uhořela v autě, psychicky se zhroutila. Aby toho nebylo málo, sama také vážně onemocněla…
Na svět přišla Zdena 18. prosince 1947 v Praze do rodiny surrealistického básníka a překladatele z francouzštiny. Hudbu milovala odmalička a vždycky snila o tom, že se stane koncertní klavíristkou. „Jako malá jsem delší dobu žila u babičky a dědy v Chomutově. Můj děda byl vesnický kantor, matematik a doma rád hrával na housle. Jednou jsem ho poprosila, jestli bych si mohla jeho housle sáhnout. Půjčil mi je a já na ně zahrála jednoduchou lidovou píseň. Děda se rozbrečel…“ prozradila zpěvačka. Přestože měla nadání, její otec ji v hudbě nepodporoval. Právě naopak, byl zásadně proti tomu, aby kráčela tímto směrem. Vůbec dětství Zdenka neměla snadné. Otec byl totiž despotický a preferoval její starší sestru. Pro svoji mladší dceru neměl příliš pochopení a jeho chováním rodina hodně trpěla. Kvůli svému vystupování býval také často bez práce. Zpěvaččina maminka byla naopak zakřiknutá a manželovi ve jménu lásky odpouštěla všechno. Tuhle zkušenost bohužel předala do života i Zdeně.
Úspěchy i rozvod
Již v osmi letech vyhrála Lorencová celostátní festival ve zpěvu. Přes deset let byla členkou Pražského rozhlasového dětského sboru. Přesto na výslovné přání otce vystudovala gymnázium. Když jí nebylo dovoleno vydat se hudební cestou, zkoušela prosadit svoje druhé výrazné nadání, a to výtvarničinu. Nádherně malovala a chtěla studovat oděvní návrhářství. Jenže ani s tím táta nesouhlasil. Žádost si tedy podala na filozofickou fakultu, jenže kvůli problémům s otcem a jeho výstřednímu chování ji tam nevzali. Doporučili jí, aby se přihlásila na vysokou školu zemědělskou. Tam se specializovala na zahradní architekturu, které se z velké části věnuje dodnes. Po studiích odešla na dlouhý pobyt do Paříže, kde získala diplom z francouzštiny. Pak se vrátila a její kariéra se rozběhla naplno. Od roku 1972 se pěvecké dráze věnovala již profesionálně. Obdržela řadu hudebních cen a reprezentovala naši pop-music na festivalu ve francouzském Cannes, v Polsku, měla recitál i ve Švédsku a posbírala ocenění třeba na festivalu v Berlíně či na Kubě. Jejími největšími hity byly písně Absolutno, Cinky linky nebo Zpívej dál. Mimo jiné si Zdeňka zahrála i zazpívala ve filmu Lásky jedné plavovlásky. Nazpívala hit Žluťásku k filmu Přijela k nám pouť nebo píseň Sluníčko ve Formanově snímku Konkurz. V práci se jí dařilo, bohužel v soukromém životě prožívala peklo. Vzala si muže, který ji neustále ponižoval. Odnesla to nejen ona, ale i jejich dcera Kristýna. Manželství trvalo deset let, dalších dvacet se táhly soudy o majetek. To všechno se podepsalo na jejím zdravotním a psychickém stavu. Velkou ranou byla tragická smrt její sestry. Právě ve chvíli, kdy byla nejvíc šťastná, uhořela spolu s manželem v autě. Zdenka se z toho nemohla vzpamatovat.
Jaké nemoci se jí staly osudné? Dočtete se v tištěném Aha! pro ženy číslo 49.
