Jitka Kocurová (39): Doufám, že manžel žárlí!
Kdo by neznal Pamelu z Účastníků zájezdů, která coby delegátka zpívala svým svěřencům v autobuse ukolébavku? Jitka Kocurová (39) se díky této roli proslavila a není léto, co by se zmiňovaný film nevysílal. Jako malá holka snila o tom, že bude slavná. To je jí povedlo a v roce 1999 se stala i 2. vicemiss ČR. Jenže opravdové štěstí, jak sama říká, našla, až když si založila s podnikatelem Tomášem Abrahamem (47) rodinu. Vzdala se modelingu i hraní a kromě svého syna Tomáška (8) a dcery Barušky (5) se stará ještě o dalších 150 dětí.
Jitko, vás není ve společnosti zrovna moc vidět. Kam jste se ztratila?
„To vám řeknu přesně. Můžete mě najít doma. (směje se) Jsem totiž doma s dětmi. A k tomu mě ještě najdete v dětských domovech, kterým se věnuji již patnáct let. Máme jich pět a staráme se zhruba o 150 dětí (Jitka je patronkou nadačního fondu Srdce na dlani – pozn. red.), podle toho, jak nám přicházejí a odcházejí. To je moje hlavní náplň. A také moderuju různé akce, které se většinou týkají sportu, protože v tom se cítím nejlépe.“
Takže jste se stala ženou v domácnosti...
„Starám se o děti, to mě zaměstnává ažaž. Dokonce nemám ani čas sama na sebe. (směje se) Tomášek začal chodit do školy, teď skončil druhou třídu. Barušku mám malinkou, chodí ještě do školky. Snažím se s nimi trávit co nejvíce času. Jezdíme spolu na kole, na hory, a když se dá, podnikáme různé výlety.“
Přece jen, nechybí vám film a modeling a vůbec celý ten šrumec kolem toho?
„Ne. Mě se v mediálním podsvětí líbí. (směje se) Dokonce se začínám ve společnosti cítit taková nesvá...“
Jak to myslíte?
„Třeba mi vyloženě vadí, když mě někdo hodnotí. Čím jsem starší, tím jsem na tom hůř. Takže abych byla na titulních stránkách a hodnotili, jestli mám takové nebo makové kalhoty, je mi to nepříjemný. Chci být anonymní, což už úplně asi nepůjde. Ale zas na druhou stranu jsem to chtěla.“
Toužila jste po tom být vidět?
„Strašně jsem po tom toužila! Nesnila jsem po ničem jiném, než být slavná a být v centru dění. A jsem hrozně ráda, že jsem si to užila. Moc mě to bavilo i naplňovalo. Kdybych si měla vybrat znova ten samý život, neváhala bych ani chvilku. Nevidím, že bych udělala něco špatně. Prostě pro mladou holku, jak jsem tenkrát byla já, když jsem začínala, je to úžasné. Jako herečka se dostanete na neuvěřitelná místa, kam byste se jinak jen tak nepodívala. A jako miss nosíte krásné šaty a všichni vás obdivují. Je to opravdu nádherný svět, který je jenom pro malou část lidí. A jsem ráda, že se mi povedlo se mezi ně dostat. Ale zase na druhou stranu je dobře, že to odeznělo. Všechno to vnímám už jenom z povzdálí.“
Nelákalo vás někdy vyzkoušet si taky divadlo?
„Nelákalo, divadlo už vůbec ne. Herecké role se hledají hodně špatně, když člověk není moc vidět. Já jsem se stáhla z veřejnosti, a tak si na mě jen tak nějaký režisér nevzpomene. Režiséři si vybírají sami a je opravdu těžké se někam dostat. Nikdy jsem se nikam necpala, takže se ani cpát nebudu. Musela by to být opravdu velká náhoda, že by mě obsadili.“ (směje se)
Jaká je máma a CO JEJÍ DĚTI ŘÍKAJÍ NA FILM "ÚČASTNJÍCI ZÁJEZDU"? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 29.