Major Aleš Svoboda (39): Do vesmíru bych mohl vzít vlajku Komety!
Pracuje jako bojový pilot, který létá v gripenu. Major Armády České republiky (AČR) Aleš Svoboda (39) z Brna, který slouží na velitelství Vzdušných sil AČR, v listopadu 2022 uspěl ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury a stal se členem záložního týmu astronautů. Do dvou let by tak měl vyrazit na mezinárodní vesmírnou stanici, a stát se tak prvním českým astronautem. Jaká byla jeho cesta do armády? A jak se připravuje na cestu do vesmíru?
Složité zkoušky
Na jaře 2021 se přihlásil do výběrového řízení Evropské kosmické agentury (ESA). Byl vybrán do záložního týmu astronautů. Podařilo se mu tak uspět mezi více než 22 500 uchazeči. „Výběrové řízení probíhalo během covidu, což bylo obtížné především pro organizátory. Mně to moc neovlivnilo, tedy kromě toho, že jsem si na každé kolo musel přinést negativní PCR test. Člověk byl tak ve stresu, aby třeba nevyšel pozitivně až na letišti v Praze. Nejdříve proběhl screening přihlášek. Dodávaly se životopisy, vyplňovaly dotazníky, posílal se motivační dopis. Důležitá byla prohlídka u lékaře. Následně bylo vybráno 1400 zájemců. Po dvou kolech náročného psychologického testování jich zbylo už jen sto. Nakonec nás prošlo sedmnáct,“ líčí Svoboda. Psychologické testy byly zaměřeny na osobnost daného člověka. Na počítači se nejdříve odpovídalo na otázky jen ano – ne, třena na to, zda se dotyčný rád dívá do ohně, zda bývá často úzkostlivý a podobně. Spousta otázek se opakovala, jen byly jinak položené. Další test měl prozradit více o zájemci z oblasti postřehu, reakce, paměti, prostorové orientace. Testy obsahovaly i otázky týkající se základních znalosti z technických disciplín, fyziky, matematiky a angličtiny. Ve druhém kole ve skupinách po osmi lidech se danými úkoly zkoumalo, jak jsou lidé schopni interagovat v týmu, splnit úkol v rámci časového limitu a další. „Naše později vybraná čtveřice astronautů by měla letět do vesmíru v druhé polovině roku 2027 na misi č. 6. Už nyní je však jasné, jaké konkrétní projekty budeme na mezinárodní vesmírné stanici (ISS) realizovat. Zatím je pro Česko vybráno 14 špičkových projektů. Například z biomedicíny, technických oborů nebo fyziologie.“
Příprava na let
Na 14denní pobyt na ISS si každý veze i něco symbolického. Možná tak s českým astronautem poletí i ryze český výrobek, kterým je lední puk. S puky české výroby se hraje na všech olympiádách a v hokeji jsme dobří. „Má to i další důvody, že nám to třeba umožní navázat spolupráci se sportovními svazy a s organizacemi, kam bychom se jen díky vědě a technice nedostali. Má to i ryze praktickou stránku. Puk je malý, dá se na něj natisknout logo mise a vyrábět ho po tisících kusech,“ prozrazuje budoucí astronaut. Na sociální síti mu lidé doporučují si vzít do vesmíru třeba slivovici, škvarky nebo vlajku hokejové brněnské Komety. „Vlajku Komety klidně vezmu. Slivovici, to úplně nevím, ale astronauti si často berou s sebou nějaké národní jídlo. Pro škvarky nebo svíčkovou by se tam prostor určitě našel,“ usmívá se Aleš a dodává, že jídlo je většinou připravené v dehydrovaném stavu, v zatavených pytlíčcích, aby se nekazilo a co nejméně vážilo, protože každé kilo stojí spoustu peněz. „Do pytlíčku se při přípravě jídla přidá studená nebo teplá voda. Tím se dostane do normálního stavu a teplou vodou ohřeje. Na orbitální stanici ISS je i trouba, kde se dá něco ohřát.“ Ve stavu beztíže bude Alešova posádka celých 14 dnů. Jaký dopad to má na tělo astronauta? „Lidský organismus má přirozenou snahu se adaptovat na prostředí, ve kterém se nachází. Na chvíli to rozhodí rovnovážný systém. Změní se i rozmístění tělních tekutin, protože člověk je z velké části tvořený vodou a díky zemské gravitaci je voda tlačená dolů. Víc tekutiny se nahrne z nohou do horní části těla. Člověku trochu nateče hlava, má kulatější obličej, vyhladí se mu vrásky. O centimetr dva se člověk natáhne do délky, jak nejsou meziobratlové ploténky stlačované. Pak se to zase vše vrátí do normálního stavu. Delší pobyt ve stavu beztíže má negativní vliv na svaly a kosti, které mají tendenci ochabovat. Kvůli tomu se na ISS každý den dvě hodiny cvičí, běhá, šlape na kole, aby se to vykompenzovalo. Jak se změní rovnováha tělních tekutin, tak se člověku chce i jinak chodit na záchod,“ říká Aleš Svoboda. S používáním toalety to není v beztížném stavu nakonec tak špatné, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Je potřeba, aby to, co tam člověk vyprodukuje, někam odtékalo. Takže zásluhou beztížného stavu je potřeba tomu pomoci jinak. Je to na bázi podtlaku. Při tekutém odpadu se člověk normálně vyčůrá do hadice, jež funguje něco jako vysavač a která to celé vycucne pryč. Moč se recykluje a používá se následně jako zdroj pitné vody. Tuhý odpad je také na principu podtlaku. Nerecykluje se, ale jde do nádob, které pak shoří v atmosféře,“ prozrazuje odvážný muž. S vystoupením z orbitální stanice do volného prostoru ale nepočítá. U kratších misí se to ani neplánuje, protože takové výstupy jsou hodně časově náročné. Astronaut totiž stráví přípravou skafandru prakticky celý den. Výstup trvá šest až osm hodin, pak zase následuje dlouhá procedura pro dekompresi. Přitom smyslem 14denních misí je dosáhnout co největší efektivity a většinu času na ISS věnovat daným projektům.
Soukromí je tabu - Nejen tom čtěte v tištěném APŽ číslo 31.
