Vlaďka (44) z Litoměřic pečovala o pacienty s rakovinou - Nakonec sama bojovala s karcinomem!
Je mámou sedmnáctileté dcery a třináctiletého syna, donedávna žila úplně normálním životem. Začátkem letošního roku však Vladimíře Fišerové (44) lékaři sdělili závažnou diagnózu – karcinom děložního čípku. I když se jí v první chvíli zhroutil svět a obávala se, že zemře, pak začala bojovat. Dnes je vyléčená a aktivně se zapojila do činnosti pacientských organizací, které nejen pomáhají nemocným ženám, ale zároveň šíří osvětu ohledně prevence.
Rakovina děložního hrdla byla pro Vladimíru opravdu nemilým překvapením. Vážnému onemocnění v podstatě nic nenasvědčovalo, navíc netrpěla žádnými bolestmi. „Minulý rok na jaře jsem zaznamenala drobný gynekologický výtok, nic mě nebolelo, tak jsem se objednala ke své lékařce na preventivní prohlídku, která neprokázala jakékoliv známky nemoci. Po pár měsících se potíže začaly zhoršovat a někdy mě budily i v noci, ale bolesti jsem pořád neměla, navíc to bylo období před Vánoci, takže stres, málo času a tak dále. Na další prohlídku jsem se proto objednala až počátkem ledna letošního roku a tak to všechno začalo…“ začíná své vyprávění paní Vlaďka. Gynekoložka po vyšetření doporučila pacientce další kontrolu v nemocnici, kde sice nic specifického neodhalili, ale udělali biopsii. „Když mi tenkrát zavolali ohledně výsledků, tušila jsem, že něco není v pořádku,“ doplňuje. Diagnóza zněla jasně – dlaždicobuněčný karcinom děložního čípku. Vlaďka byla hned předána do péče onkologického pracoviště v Praze ve Fakultní nemocnici u Apolináře. „Když jsem si vyslechla, co mi je, vlastně jsem v ten okamžik už nic nevnímala. Bylo to, jako když se někam propadám, nevěděla jsem, co bude, jestli zemřu, co budou dělat moje děti, moje rodina… Těžko se to popisuje,“ vrací se Vladimíra do nedávné minulosti.
Rodina jí byla oporou
Oznámení diagnózy paní Vlaďka prožívala o to víc, že sama v té době pracovala ve zdravotnictví, a to v Hospicu svatého Štěpána v Litoměřicích, kde pobývají pacienti s konečným stádiem rakovinného onemocnění. „Když víte, co všechno tahle zákeřná nemoc může napáchat, vnímáte vše asi o to intenzivněji. Nejsem člověk, který by si nechával vážné věci pro sebe, takže můj přítel i moje děti se o nemoci hned dozvěděli a podpořili mě. Přítel mě vozil na všechna vyšetření a byl se mnou po celou dobu léčby. Dcera, která studuje zdravotní školu, byla sice z počátku vyděšená, ale pak mi byla také velkou oporou a stále mi říkala, že vše zvládnu. Syn, ten mi snad nejprve ani nevěřil, protože pořád viděl tu fungující mámu… Hodně těžké to bylo pro moje rodiče, zvlášť proto, že jsme v rodině nikdy neměli jakékoliv rakovinné onemocnění,“ zamýšlí se. Sílu jí dodávaly i kolegyně z práce, se kterými si i společně poplakala. Přes veškerou podporu okolí se však žena musela s nemocí nakonec poprat sama, samozřejmě za pomoci lékařů. „Tady bych chtěla ocenit práci celého lékařského týmu a hlavně to, jak vše proběhlo rychle. 7. ledna se objevilo podezření, že mi něco je, a už za měsíc jsem byla operována. Můj lékař byl pan profesor MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., který mi hned při vstupním vyšetření řekl, že jsem přišla včas a že mě vyléčí. To bylo to nejkrásnější. V tu chvíli jsem byla rozhodnutá, že se nevzdám a udělám vše proto, abych se uzdravila,“ popisuje Vlaďka své odhodlání. 7. února 2019 prodělala radikální operaci, která spočívala v odstranění dělohy, vaječníků, vejcovodů a 41 lymfatických uzlin v okolí. „I když vaječníky byly podle vyšetření v pořádku, chtěla jsem je odstranit také, abych minimalizovala riziko, že se na nich později objeví metastázy,“ vysvětluje pacientka. Operace trvala 4 hodiny a proběhla bez komplikací. Klíčové pro další léčbu bylo vyšetření lymfatických uzlin, které byly všechny bez metastáz. Pro paní Vlaďku díky tomu léčba skončila operací a nemusela se podrobit následné chemoterapii, které se obávala.
Dnes je Vladimíra vyléčená. Co radí všem ženám? To a mnohem více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 41.