Věra Syrová (69) z Rokycanska se porvala s nádorem prsu: Zvonky jí pomohly porazit rakovinu
3 fotografie
Onemocněla rakovinou. prsu. Boj o život ale Věra Syrová (69) z Volduch na Rokycansku vyhrála nejen díky péči lékařů a podpoře svých dcer. Pomohla jí i sbírka zvonečků. Každému z nich začala v těžkých okamžicích sepisovat rodokmen. Drželo ji to psychicky nad vodou a dokázala díky tomu alespoň chvíli nemyslet na bolest a strach ze smrti. Zvonečků má dnes doma už přes dvě tisícovky.
První zvonek dostala od svého již zesnulého manžela Miroslava (†54) ke čtyřicátinám. „Je porcelánový a mám ho ze všech nejraději,“ říká Věra. Vdávala se v kostele Panny Marie Sněžné na náměstí v Rokycanech 21. srpna 1968, v den, kdy nám přijela okupační vojska. Protože v té době nebyl církevní sňatek platný, museli si novomanželé obřad zopakovat ještě na radnici.
Smrt manžela
„Nemohla jsem otěhotnět. Osm let jsem se léčila. Nakonec mi pomohla bába radnická (pozn. red. vyhlášená léčitelka). Dala mi tzv. zlaté kuličky a řekla mi, že budu mít dětí jako smetí. A opravdu jsem pak porodila dvě krásné holčičky,“ vzpomíná paní Věra. Po letech šťastného rodinného života přišla první rána. Věře zemřel manžel. To se psal rok 2000. „Jel nakoupit do Plzně a na chodníku před drogerií se mu udělalo špatně. Nedaleko bydlela známá. Ta ho zavedla k sobě do bytu, aby si odpočinul. Začal chroptět a než přijela záchranka, zemřel na infarkt,“ vzpomíná Věra Syrová. Už tehdy měla ve své sbírce přes tisícovku zvonečků.
Pak přišla další rána. Zjistili jí rakovinu. „Začala jsem krvácet a šla ke gynekologovi. Vyšetřil mě, zjistil, že mám bulku v prsu a poslal mě na mamograf a na sono. Udělali mi také biopsii,“ vzpomíná Věra. Několik dní nespala a s obavami očekávala verdikt lékařů. Co přišlo, ale v ani nejhorším snu nečekala. „Řekli mi, že mám rakovinu prsu. A to hned velmi agresivní tip. To bylo v červnu 2007,“ říká Věra. Hned následující měsíc podstoupila těžkou operaci prsu. Kvůli rychle rostoucímu nádoru jí lékař odstranil část prsu až k hrudní kosti. To byl ale teprve začátek dlouhého boje.
Vypadané vlasy
Věra sice nemusela prodělat chemoterapii, ale při ozařování dostávala zvýšené dávky, mnohem větší, než pacienti běžně podstupují. Léčba trvala od září do prosince 2007. „Měl jsem vyrážku na těle, chvílemi jsem měla vysoké horečky, někdy jsem se i dusila. Všechno jsem to snášela. Ale nejhorší pro mě bylo, že jsem kromě prsu přišla i o vlasy. Přitom mi lékaři tvrdili, že při ozařování k tomu na rozdíl od chemoterapie nedojde. Mě přesto vlasy vypadaly a já měla hlavu jako koleno,“ vzpomíná statečná žena. Už sedm let užívá podpůrné preparáty na růst vlasů, na hlavě jich ale moc nemá. „Když jdu tady ve Volduchách po vsi, tak mi to tak nevadí. Ale když vyrazím třeba do plzeňského divadla, nosím paruku,“ vysvětluje Věra.
Vnučka a zvonečky
Nebýt podpory rodiny, Věra by se do boje s rakovinou tak urputně nepustila. „Když jsem se tu strašnou zprávu dozvěděla, narodila se mi právě vnučka. Chtěla jsem jí vidět a užít si jí. V šedesáti se mi nechtělo umřít. Obě dcery mi celou tu dobu pomáhaly. A hlavně jsem se upnula na zvonečky. Abych se odreagovala od bolestí a myšlenek na mou nemoc, začala jsem ke každému psát jeho rodný list,“ vzpomíná Věra. Celý život pracovala jako účetní na Obecním úřadě ve Volduchách, administrativu má tedy v malíčku. Každému ze zvonků tedy vytvořila místo v kartotéce. „Je tam napsáno od koho, kdy a při jaké příležitosti jsem zvonek dostala a kde v bytě ho přesně mám,“ vysvětluje Věra. Zvonečků je plný dům.
2019 kousků
Když se po vesnici rozkřiklo, že je paní Věra nemocná, místní ji chodili navštěvovat. Každý přinesl zvoneček a sbírka se rozrůstala. „Vlastně se vždycky někdo přišel podívat, jestli jsem ještě naživu,“ směje se Věra. Zvonky jí vozí z dovolené a výletů příbuzní, známí i sousedé z Volduch. Nejvíce zvonečků visí v obýváku u stropu. „Mám kovové, slaměné, háčkované, porcelánové, vánoční, starožitné, také z Vatikánu, Singapuru i Granady,“ vypočítává Věra, která vlastní už 2019 kousků. O každém z nich dokáže vyprávět. Vždyť to byly právě zvonečky, které jí dodaly sílu a chuť porvat se o svůj život…
3 fotografie
