Velikonoce jsou tu: Oslavme svátky jara!
Začátek jara je tu! A s ním i jedny z nejoblíbenějších svátků – Velikonoce. Pro křesťany jde o nejvýznamnější část roku, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, pro ostatní je to období radosti, že zima končí a příroda se opět probouzí. U nás se obě tyto stránky Velikonoc úzce prolínají, a tak je způsob, jak je v jednotlivých rodinách slavíme, velmi podobný – uklízíme a zdobíme své domovy, pečeme a vaříme tradiční dobroty, barvíme vajíčka a chystáme se na koledníky. Proto jsme pro vás připravili velkou velikonoční přílohu, v níž najdete jarní dekorace i 40 skvělých receptů, s nimiž letos určitě zabodujete.
Velikonoce den po dni:
Květná neděle:V křesťanské tradici začíná svatý neboli pašijový týden. Na Květnou neděli se připomíná příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými větvemi. U nás je nahradily kočičky, které se ten den v kostelích světí. Posvěcené kočičky prý přinášejí do domova štěstí. V tento den by se nemělo nic péct, neboť by se »zapekly« květy u stromů a neurodilo by se ovoce.
Modré pondělí a Šedivé úterý: Oba dny se věnovaly úklidu domácností.
Škaredá středa: V tento den se čistily komíny, aby se z domu vyhnaly zlé síly. Nikdo by se neměl mračit, jinak se bude škaredit po celý rok. Hospodyně podávaly nepodařená jídla, například trhance.
Zelený čtvrtek: Den, kdy se vařilo hlavně z luštěnin a jarních bylinek, zvláště z kopřiv nebo špenátu. Obvykle šlo o polévky, k nimž se pekly preclíky, škvarkové placky a jiné pečivo. V některých rodinách se večer podává jehněčí jako připomínka poslední večeře Páně.
Velký pátek: Je den velkého půstu. V některých krajích jde o celodenní vynechání jídla, jinde je dovoleno jednou denně pojíst hustou zeleninovou polévku či jídlo z brambor. Jsou oblasti, kde se mohla jíst i ryba.
Bílá sobota: Den příprav na Boží hod Velikonoční. V rodinách se vařilo a peklo, jíst bylo dovoleno, ale jen skromně. Hlavním pokrmem by měla být velikonoční nádivka a na stole by neměl chybět mazanec.
Boží hod Velikonoční: Neděle byla dnem velkého hodování, připravovaly se masité pokrmy, hlavně z jehněčího nebo kůzlečího, drůbeže či z vepřového. Hostina začínala masovým vývarem, pokračovala hlavním pokrmem, pečeného beránka v 19. století nahradil ten sladký, jak ho známe dnes.
Velikonoční pondělí: Chodili koledníci a připravovala se hlavně jídla z vajec, pekla se druhá várka velikonoční nádivky. Oblíbené byly i různé pomazánky.
Velikonoční recepty najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 12. Některé recepty se objeví i na našem webu.