Sexy Iva Kubelková: Moje děti mají německé občanství!

STŘEŽENÉ SOUKROMÍ

Ivo, velmi si hlídáte své soukromí, nikdy jste neprozradila jméno svého partnera, neukazujete své děti. Tak moc se bojíte o svou rodinu?

„Není to strach, ale já jsem si v minulosti prožila několik veřejných vztahů a moc dobře vím, co to je život vedle Jaromíra Jágra a nebo vedle dalšího známého partnera Martina Koloce. Mám pocit, že to najednou ztrácí energii, tím, jak se některé věci ventilují na veřejnosti. Vztah se musí prožívat v soukromí, aby měl dostatek energie, a navíc – pokud jsou v tom děti, platí to dvojnásob. Musím však zdůraznit, že ne úplně všechny mé vztahy ztroskotaly na tom, že by se o nich mnoho mluvilo a psalo, ale našli bychom hodně příkladů, kde se o tom můžeme přesvědčit.“

Pak jste tedy začala hledat někoho méně slavného?

„Já jsem nikdy nikoho nehledala. On si mě vždy někdo našel. Život mě vždy nasměroval tam, kam mám jít.“

A jak jste se tedy potkali se současným partnerem?

„Já se s ním znám strašně dlouho. To bylo nejdřív přátelství, které přerostlo v lásku. Já se s ním znám od mých sedmnácti let. Poprvé jsem ho potkala na nějaké rodinné návštěvě. Byl to známý mého tatínka.“

S partnerem se znají od Iviných 17 let.

PÉČE O DĚTI

Ivo, užila jste si vůbec někdy mateřskou? Vy jste šla vždy chvíli po porodu do práce...

„Já jsem nikdy nešla hned do práce, která by byla náročná. Když jsem po šestinedělí šla do práce, mohla jsem si vzít malou s sebou. Nikdy jsem ji nenechávala doma. Obě holky byly vždy se mnou. Mám práci, která mi to umožňuje. V České televizi jsem měla šatnu, kde byla malá, já jsem ji mohla nakojit a v průběhu si odběhnout na vysílání.“

A kdo ji hlídal, když jste vysílala? Říkala jste, že nemáte chůvu.

„Můj partner, ten tam byl většinou se mnou. On se mnou prostě fungoval a jezdil třeba do práce.“

Ale zrovna vy byste si mohla dovolit chůvu, proč ji nemáte?

„Myslím, že děti by měly zůstat v rámci nejbližších. Nejsem si jistá, jestli bych byla schopná důvěřovat někomu cizímu. Můj partner se o děti dokáže postarat stejně dobře jako já. Pro mě je to vždy otázka důvěry a o děti mám největší strach, takže nedůvěřuji skoro nikomu. Neriskuju.“

Proč v devatenácti měsících ještě stále kojíte Karolínku?

„Prostě jsem si někde přečetla, že je to vhodné. Všechny odbornice to doporučují. Do dvou let je to prý ideální. Dítě už má sice zoubky, ale nekousne vás. Pro něj samotné je to nějaký rituál, který mu dává jistotu a příjemný pocit. Natálku jsem kojila dva roky, tak nemůžu Karolínku ošidit.“

MODERÁTORKA A MÁMA

Jakou máte pracovní dobu a čas na holky?

„Já zase tak často v té televizi nejsem. Jsem tam jednou za tři týdny od desíti do půl druhé, pak jedu pro Natálku do školky, samozřejmě mám i nárazové akce, které jsou většinou večer, takže jsem celý den doma. Pokud jedu někam mimo Prahu, beru obě holky s sebou. Prostě holky mají výlet. Všechno podřizuju rodině.“

Proč vůbec děláte v České televizi pořad Sama doma? Jde o peníze, či sebezdokonalování?

„Je jen málo věcí, které vás tak neuvěřitelně vyškolí jako přímé přenosy. Musím se na ně připravovat, je tam spousta hostů – odborníků, jsou daná různá témata – já mluvím o cévním onemocnění a najednou jsme u výběru koberců. Nevypadalo by dobře, kdybych s tím vyškoleným člověkem nedržela krok.“

A neberou vás přeci jen stále jako modelku a missku?

„Asi jen stěží vám to mohu říct já. Ale mám pocit, že lidé mě berou jako moderátorku. Myslím, že ta role modelky je už hodně v pozadí, ale jak říkám, jde jen o mé pocity.“

Jak jsou rozdány role ve vaší rodině?

„Těžko posuzovat, kdo to všechno řídí. U nás doma nejde o to, aby to někdo řídil, ale aby to fungovalo. Nikdo si nehraje na to, kdo bude mít pravdu, jde o nějakou věc, na které se prostě shodneme.“

FÁMY O SEKTĚ

O vaší rodině se také šířily fámy, že jste stoupenci nějaké sekty, jak je to?

(smích) „Já mám samozřejmě nějaké vyznání a v něco věřím. Mě vždy pobaví to, jak se v převážně ateistických Čechách bere slovo víra a vyznání. Všichni za tím vidí sektu a něco podobného. Já jsem už mnohokrát řekla, že je mi blízká východní filozofie – buddhismus, hinduismus, taoismus...“

Jak jste se k těmto směrům víry dostala?

„Asi úplně přirozeně přes nějakou knihu, když jsem byla mladá. Zjistila jsem, že to ke mně promlouvá – dovnitř mého já. Co se týče mého soukromého života, toho jak žiju nebo nežiju, to je opravdu něco, co si nechávám jen pro sebe. Možná i proto se o tom tak spekuluje. Vždyť já svou vírou nikoho neohrožuju.“

Vedete k té vaší východní filozofii i vaše holčičky?

„Ne, rozhodně ne. Ony to můžou vnímat, vidí to na různých prvcích v naší domácnosti, mám tady třeba sochu Buddhy, ale děti v jiných rodinách zase vidí křížky na zdi, i když u nás doma je taky najdou. Máme dokonce doma i Panenku Marii s Ježíškem, vždyť ve finále se stejně ta náboženství zakládají na jedné podstatě.“

MLUVÍ SE NĚMECKY

Vaše první dcera už půjde brzy do školy, budete volit nějakou mezinárodní školu, nebo důvěřujete klasickým českým školám?

„Já už jsem si samozřejmě školy mapovala. Dnes už téměř na každé základní škole vyučují od první nebo druhé třídy jazyk. Tím, že obě holky mají i německé občanství po tatínkovi, tím pádem budeme chtít, aby se naučily německy. Tu němčinu už mají částečně z domova, koukáme na německé pohádky, s němčinou se tedy setkávají.“

Je tedy nějaká částka, kterou byste byla ochotna věnovat na vzdělání své dcery?

„Já si myslím, že když jsou děti malinké, je na rodičích, jakou zvolí školu, jednu takovou jsme tady už našli. Určitě si tam ty učitelky dávají záležet na tom, jak vyučují. Nejsem si ale úplně jistá, že když zaplatím drahou školu, že to bude něco lepšího než normální škola. V tom jsme naprosto racionální a máme takový ten zdravý přístup pro normální státní školy. Až budou větší a budou mít svůj okruh zájmů, pak to můžeme nějak řešit. Samozřejmě, pokud ty prostředky jsou, nemělo by se šetřit zrovna na vzdělání.“

A jaké záliby tedy mají vaše dcery?

„My máme plno zálib. Někdy bychom třeba už chtěly být doma a jen tak odpočívat. Podnikáme výlety. Děti jezdí na kole, Natálka se učí jezdit na koni, chodí na tanečky, malinká to vše absolvuje s námi. Teď řeknu možná něco trochu zvláštního, ale Karolínka miluje sochy, normální sochy. My jsme byly s Natálkou v Národním muzeu a tak trochu omylem jsme došly do síně, kde jsou busty známých českých osobností, malá Karolínka z toho byla unešená. Nechtěla odejít. Kája od té doby pozoruje všechny sochy. Ukazuje mi dokonce sochy na domech. Já v životě neviděla tolik soch zblízka jako teď s ní.“

Iva se starší dcerou Natálkou.

HERECTVÍ

Mezi vaše záliby určitě patří herectví, začínala jste u Ringo Čecha v divadle, jaké to bylo?

„Já jsem neměla žádnou zkušenost s divadlem, a to pro mě byla obrovská průprava. Strašně ráda na to vzpomínám. Bylo to pro mě fajn. Zažila jsem s Ringo Čechem a s jeho divadlem takové věci, které člověk prostě nezažije.“

Myslíte přijímací pohovory žen, kdy je Ringo Čech testoval, co se sexuální zdatnosti týče?

„Já jsem si to taky přečetla, on je samozřejmě na ženský, ale já s tím osobní zkušenost nemám. Já jsem tam přišla, protože mi řekl, ať to zkusím. Velmi mi pomáhalo, že mi hrozně věřil a byl přesvědčený o tom, že to v tom divadle hraju dobře. Byl to čistě pracovní vztah. Bylo to až neskutečné, my jsme během dvou měsíců hráli 75 představení. Hráli jsme v sále, který měl kapacitu 1000 lidí, bylo vyprodáno večer i odpoledne.“

Po divadle jste přešla do seriálu Velmi křehké vztahy, to bylo asi zcela něco jiného, ne?

„Je fakt, že v tom seriálu je to všechno mnohem víc vidět, je tam jiný prostor a myslím, že je tam spousta věcí detailnější. Je to bližší. Mnozí herci odsuzují jiné herce, že hrají v seriálu, ale je to přitažené za vlasy, vždyť je to velmi specifická záležitost.“

Jak k vám přistupovali opravdoví herci?

„Musím říct, že na mě byli všichni velmi laskaví a byli skvělí kolegové. Nezažila jsem jedinou poznámku o tom, že nejsem vystudovaná herečka. Ta kritika byla vždy velmi příjemná.“

Teď máte další televizní nabídku?

„Ano, ale ještě o tom nemohu hovořit. Samozřejmě by mě zajímalo hrát i ve filmu. I když já už jsem hrála ve filmu, který točil Láďa Kerndl a Pavel Bobek, ale myslím, že ten film ještě neviděl světlo světa. Vůbec nevím, co se s ním stalo.“

Kam jdete raději, do filmu, nebo na mola?

„Dnes už raději to hraní. To je pro mě větší výzva. Cítím, že tam se mám ještě co učit. Na tom mole už se mi vytrácí ten výhled do budoucna. Je to pro mě spíš nostalgie.“

Co však není nostalgie, to jsou vaše vyvinutá ňadra. Neobtěžují vás někdy, nechtěla jste si je nechat zmenšit?

„Mě to neobtěžuje. Samozřejmě jsem si prošla různými fázemi, když jsem byla mladá, nebyla jsem asi úplně spokojená a měla jsem pocit, že jsou mi má prsa na obtíž. Navíc vzbuzovala příliš velkou pozornost, což mi nedělalo dobře. S postupem času jsem si ale zvykla na to, že to ke mně patří a že jsem to prostě já. Hlavně si nemyslím, že bych měla extrémně velké poprsí.“

Jak vznikal rozhovor

Přestože má moderátorka a modelka Iva Kubelková dvě malé děti, dokázala si najít čas na rozhovor. Starší dcera Natálka byla ve školce, mladší Karolínka si hrála v kuchyni a Iva při psaní seminární práce odpovídala na otázky. Její soukromí je pro ni posvátné, a tak když padla otázka na jméno partnera, s omluvou odmítla odpovědět. Jinak však neměla problém hovořit o čemkoli. Z jejího projevu je cítit, že je opravdu profesionální moderátorka. Ani jednou se nepřeřekla a odpovídala dlouhými, přesně zformulovanými větami.