Armáda rozprodává betonové bunkry: Udělejte si z nich chatu!
5 fotografií
Osmi tisícovkami objektů lehkého opevnění, rozuměj malých betonových bunkrů, byla poseta československá hranice před druhou světovou válkou. Dodnes jich je v evidenci armády přes pět tisíc. Zčásti jsou dokonce na prodej pro fanoušky vojenství či jen pro chalupáře, kteří touží po něčem netradičním. Nicméně tento obranný systém neustále vyvolává otázky, zda by se svými posádkami dokázaly bunkry ubránit naši vlast před vpádem Němců, pokud by se vojáci nemuseli vzdát bez boje.
To by bylo, abyste někdy na výletě na nějaký ten tzv. řopík nenarazili. Většinou jsou ale už zarostlé, že o jejich existenci na polích, v remízkách a jinde nemáte ponětí.
Něco o historii
Lehké opevnění vyprojektovalo Ředitelství opevňovacích prací (zkratka ŘOP) a odtud také vzniklo pojmenování řopík. „První bunkry se začaly stavět v roce 1935 prakticky ve všech evropských státech. U nás měly svým způsobem nahradit chybějící početnou armádu,“ řekl Aha! předseda Klubu historického vojenství Brno Tomáš Svoboda (45). O opevnění se zajímá přes 25 let, a s kolegy zdokumentovali už přes 8 000 objektů lehkého opevnění!
Boj v opevnění měl za úkol pozastavit nepřítele a způsobit mu co největší ztráty. Za zdmi pevností měli vojáci vyčkávat příchod spojenců.
Materiál
Železobeton. Používal se nejlepší cement, přísné kontroly dbaly na zdroje kameniny, vody a dalších surovin. Betonovat se muselo postupně, ale nepřetržitě a trvalo přibližně 24 hodin. Vznikl tak monolit, který neměl pracovní spáry a měl zajistit tu nejvyšší odolnost proti nepřátelskému ostřelování, hlavně dělostřeleckému.
Parametry
Řopíky běžné měly tloušťku čelní stěny ve směru k nepříteli 80 cm, zdi se střílnami 60 cm a tylové 50 cm. Vydržely zásah 100 mm dělostřeleckého granátu.
Hmotnost měl řopík až 190 tun. Cena byla 100 tisíc korun. Obyčejný rodinný dům přišel na 45 000 korun. Teplota kolísala podle venkovní. V zimě byla teplota podobná, v létě v něm bylo chladněji o cca deset stupňů.
Posádka a výzbroj
- V řopíku sloužilo zpravidla 7 vojáků.
- Byli vyzbrojeni 2 kulomety, municí a bednou granátů.
- Nechyběly ocelolitinové střílny s lafetami, granátový skluz, kdyby se někdo náhodou dostal do týlového prostoru. Granát by mu tak vybuchl přímo pod nohama.
- U každého kulometu byly výduchové otvory a nad střílnou lapač zplodin střelby. Ruční ventilátor zajišťoval nasávání, ale také přetlak vzduchu, aby při případném použití chemických bojových látek tento smog vytlačoval ven.
- Řopík měl dvoje dveře, naproti vnitřním byla střílna obrany vchodu. Každý kulomet musel mít náhradní hlaveň, protože se při střelbě nepřiměřeně zahřívala.
- Nad každou střílnou byla připevněna panoramatická mapka s okolím, na němž pohyblivý jezdec ukazoval přesně tam, kam zbraň mířila, což bylo výhodné především za snížené viditelnosti.
Toaleta
Na záchod se chodilo s polní lopatkou do okolí. Při bojové činnosti měli vojáci dovoleno močit v předsíňce, mezi dveřmi, protože tudy vedla pěticentimetrová ocelová odvodňovací trubka.
Věděli jste, že…
… v době tzv. Studené války začala armáda uvažovat o opětovném zprovoznění lehkých opevnění na Moravě a Šumavě? Dokonce došlo i k jejich vybavení zbraněmi. V roce 1990 se vše odvezlo.
Bylo jich přes 8000!
Počty objektů LO starého typu (vz. 36) v ČR
Postaveno: 814 Dochováno: 503
Počty objektů LO nového typu (vz. 37) v ČR
Postaveno: 7317 Dochováno: 4477
Kam za řopíky?
Seznam zpřístupněných objektů vzor 36
Např.: Areál čs. opevnění z let 1936-38 Na Kočičáku, Lehký objekt vz. 36 u osady Mlýnek, Muzeum lehkého opevnění vz. 36 Ústí nad Labem – Hostovice
Seznam zpřístupněných objektů vzor 37
Napří.: Areál čs. opevnění Vranov nad Dyjí, Lehké objekty u Bohumína, Lehký objekt vz. 37 u Bratronic, Lehký objekt vz. 37 v Babí u Náchoda, Muzeum „U starého lomu“ Novosedly, Muzeum čs. Opevnění v Doksech, Muzeum Vysoký Kámen, Památník čs. pohraničního opevnění Milotice nad Opavou, Pevnostní muzeum Sazená, Minimuzeum československého opevnění na kopci Spravedlnost v katastru obce Olbramovice u M. Krumlova
Nabídka armády k odprodeji řopíků
Jihomoravský kraj – Vratěnín, řopík s vlastním pozemkem 130 m2 bez inženýrských sítí. Nutnost sjednat přístup. Minimální cena ve výběrovém řízení 220 000 korun
Jihomoravský kraj – Vranov nad Dyjí, řopík s vlastním pozemkem 161 m2 bez inženýrských sítí. Nutnost sjednat přístup. Minimální cena ve výběrovém řízení 90 000 korun.
5 fotografií
