Obří betlém ze slámy
9 fotografií
Obdiv návštěvníků sklízí obří betlém ze slámy. Ten obsadil černou kuchyni strakonického hradu, ve kterém funguje muzeum. Slaměné postavy vytvořila výtvarnice Lucie Kernalová (32) z Katovic.
Na strakonickém hradě nečekejte žádné slaměné panáky! Tři králové i svatá rodina vypadají křehce a půvabně. Autorka betlém vytvořila podle vlastního návrhu. „Zkoušela jsem na sobě různé pózy a podle toho tvarovala. Chtěla jsem, aby postavy i celá scéna vypadaly živě,“ popisovala Aha! Lucie Kernalová.
Betlém je součástí výstavy Doteky Vánoc, která připomíná historické Vánoce a zvyky našich předků. Tehdejší štědrovečerní tabule většiny obyčejných lidí ani vzdáleně nepřipomíná dnešní slavnostní večeři. „Současné děti si to už nedovedou představit. Stejně jako to, že by pod stromečkem nenašly hromady dárků. Přitom dříve byly běžným dárkem oříšky či sušené ovoce. Jen ti, co na to měli, dali svým dětem třeba dřevěnou hračku či oblečení,“ vysvětlila etnografka muzea Irena Novotná.
Slaměný betlém v číslech
95 hodin trvala výrob betléma ze slámy
200 centimetrů měří největší postavy – Svatý Josef a Marie
9 postav čítá slaměný betlém – kromě Svaté rodiny a Tří králů scénu doplňuje anděl, koza a beran
Kdy a za kolik?
Kde: Muzeum středního Pootaví v prostorách strakonického hradu
Kdy: Od 21. 11. do 26. 12. 2018
Za kolik: Dospělí 20 Kč, děti 10 Kč
Štědrovečerní stůl praprababiček
Ráno se na Štědrý den dal na stůl chléb, aby ho byl dostatek po celý rok. Lidé se postili, aby viděli zlaté prasátko. Prostý oběd představovala bramborová, čočková, nebo hrachová polévka či kaše. O bohatosti štědrovečerního stolu rozhodovala majetnost rodiny. Na stole byly potraviny, které symbolizovaly zdraví a úrodu jako jablka, med, luštěniny, mák, houby a obilí. Jedly se lívance s medem, houbový kuba, hrách s kroupami a zelím, různé kaše, vdolky s povidly, vánočka, jablka a sušené ovoce. Kapra si v minulosti dovolili jen ti majetnější. Připravovali z něj rybí polévku a černou omáčku.
Tip Aha!: Jak se tvoří podle Lucie Karnalové
Použitý materiál je sláma, konstrukce ze dřeva, případně z kovu a vázací drát. Základem je dřevěná konstrukce. „Ruce jsou kovové. Postavy jsou tak odolnější při převozu. Prkna jsem pobila pytlovinou, aby vzniklé kapsy odlehčily váze sochy. Pak jsem přidávala slámu a omotávala drátem,“ řekla Lucie Karnalová. Sláma se přidává postupně a zpevňuje drátem do doby, než dostane tělo požadovaný tvar. „Postupovala jsem odspodu nahoru a hlavu dělala až nakonec. Je to jednodušší, lépe se hlídají proporce postav,“ dodala.
Lázně Luhačovice na počátku 20. století. Lékař Jan F. Hertod o slané vodě:…
Celý článekNa zámku Lešná objevili zapomenutý betlém: 100 let ležel v krabici!
Byl to šok. V zámku Lešná v areálu zoo Zlín našli starý betlém, o němž nikdo neměl ani potuchu. A vůbec poprvé bude teď vystaven! Stane se tak o víkendu v Tyrolském domě v areálu Zoo Zlín. „Tyrolský dům jsme zvolili proto, že právě o víkendu se v něm uskuteční i adventní dílny pro děti a dospělé. Betlém si tak bude moci prohlédnout hodně návštěvníků. Vždy od 10 do 15 hodin,“ řekla Aha! mluvčí zoo Romana Bujáčková. Betlém byl nalezen v jedné z krabic při inventuře. Je ze sbírek zámku Lešná, jenž patřil Seilernům. „Betlém nebyl dosud vystaven, navíc se jedná tak trochu o tajemný předmět. Neznáme jeho autora, ani dobu vzniku. Zřejmě je ale dílem lidového umělce z počátku 20. století. Jedná se o dřevěné vyřezávané figury s barevnou polychromií. Výška figur je okolo 30 centimetrů,“ dodala Bujáčková.
HRABATA ODSUNULI
Seilern-Aspangové jsou rakouský šlechtický rod, od roku 1712 v hraběcím stavu. Na Moravě vlastnili statky na Zlínsku a Novojičínsku. Ze svých majetků byli v roce 1945 odsunuti.
9 fotografií
