Malý Jakub Svoboda (1,5) Život jako v bavlnce ...ale bez táty
Není nic horšího pro malé dítě než přijít o rodiče. Malý Jakub Svoboda se ještě ani nerozkoukal po světě, a už ztratil tatínka. Nejspíš vůbec nechápe, co se vlastně kolem něj děje. Nejspíš vůbec neví, proč ho maminka nedávno v noci narychlo převážela k chůvě, ani to, proč už se s ním dlouho nepřišel pomazlit tatínek. Jednou se ale pravdu bude muset dozvědět…
Po smrti prvorozené dcery Klárky (†4) prožívali Karel a Vendula Svobodovi zlé časy. Zatímco Karel (†68) se snažil bolesti zbavit ve svém světě plném not a krásných tónů, Vendula (35) se pokusila ztrátu dcery kompenzovat návštěvami bezpočtu večírků a konzumací alkoholu. Nebylo divu, že manželská krize na sebe nenechala dlouho čekat. Propast mezi jejich světy se prohlubovala, až vše nakonec vyvrcholilo žádostí o rozvod, kterou zoufalý Karel Svoboda podal. Pak se ale zlomení manželé rozhodli s tím prokletým osudem bojovat a časem znovu našli společnou řeč. Vendula dokonce znovu přišla do jiného stavu a za devět měsíců se narodil lék na všechny bolesti obou manželů – syn Jakub.
Ten malý prcek v zavinovačkách se stal tmelícím prvkem mezi Vendulou a Karlem, oba po jeho narození překypovali chutí do života. Žádost o rozvod, která už rok ležela bez Vendulina podpisu na úřadu, propadla a zdálo se, že všechno je znovu tak, jak má být. Hrdý otec Karel se chlubil synkem svým přátelům, Vendula zářila štěstím.
Den, kdy přišel o tátu
Jeden lednový večer se ale Jakubův život provždy změnil. Po návratu z víkendu v neděli 28. ledna ho jeho matkaurychleně odvedla k sousedům, odkud telefonicky sdělila policii, že našla svého manžela mrtvého. Události pak nabraly neskutečně rychlý spád. Kuba putoval do náruče své chůvy, u které pobýval až do doby, než se o něj Vendula byla znovu schopná postarat. Do jevanské vily už se nikdy nevrátil. O pár týdnů později je matka převezla do vily v Říčanech, kterou pro ně pronajala. Právě ta je nyní jejich domovem.
Děti na peníze kašlou
I když je to Jakubovi nejspíš srdečně jedno, smrtí svého otce se stal skutečně bohatým. Protože po sobě Karel Svoboda nezanechal žádnou závěť, zdědí podle zákona čtvrtinu veškerého jeho majetku. Zbylé tři čtvrtiny si rovným dílem rozdělí jeho matka Vendula a obě děti z předchozího Svobodova manželství – Petr (26) a Jana (36). Do svých osmnácti let nicméně nemůže Jakub se svým jměním, které se podle odhadů pohybuje v řádech desítek milionů korun, nijak disponovat, správcem jeho majetku bude, než dovrší plnoletosti, matka Vendula. Malému Jakubovi je to ale nejspíš úplně fuk, ty miliony mu tatínka nevrátí…
Dvě otázky pro psychiatra MUDr. Jana Cimického:
1) Chápe Jakub, že přišel o tátu?
2) Jak by se to měl dozvědět?
1) „Fenomén smrti je u dítěte analyzován rozumem tak mezi čtvrtým a pátým rokem. Do té doby je smrt vnímaná jako něco vratného, jako třeba v pohádkách. Teprve od pátého roku se začíná dítě blížit k tomu, aby pochopilo, že tady je něco ukončeného. Že smrt je fenomén, který má své jednoznačné nevratné parametry.“
2) „Velice záleží na tom, jaké je dítě povahy a charakteru, ale i na schopnosti interpretace smrti okolím. Pokud se vytváří atmosféra smutku a zoufalství kolem dítěte, které to ještě nechápe, tak to na něj samozřejmě může působit. Jinak je možné dítěti od tří nebo čtyř let přiměřeně vysvětlovat situaci. Stačí říkat: Není tady, nepřijde, už ho nikdy neuvidíme. Nepodávat to ale jako tragickou situaci, nýbrž jako reálnou.“
