Vědec navrhuje likvidovat postižená miminka! "ZABIL BY I NAŠE DĚTI?" ptají se celebrity s nemocnými potomky

Na tuto funkci po bouřlivé odezvě na svůj text rezignoval stejně jako na pozici ředitele Ústavu sociální práce Univerzity Hradec Králové. Mnozí, včetně šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy, ho přirovnali k zvrhlému nacistickému lékaři Mengelemu. Mitlöhner si ale za svými názory stojí.Prý je třeba o „eutanazii v několika kategoriích nešťastníků diskutovat...“

Svoje funkce jste opustil z vlastního rozhodnutí, nebo pod nějakým tlakem?
„Sám jsem požádal o uvolnění z funkce ředitele Ústavu sociální práce na hradecké univerzitě a současně jsem požádal i o uvolnění z funkce člena vědecké rady pro sociální práci ministerstva práce a sociálních věcí. Pan rektor můj návrh přijal, takže na židli ředitele k 30. červnu končím. Osud druhé rezignace mi dosud není znám.“

Proč jste rezignoval?
„Nechtěl jsem vystavovat univerzitu a ústav zbytečnému dehonestování a problémům.“

S jakými reakcemi na článek jste se setkal? Co jim říkáte?
„Reakce jsou pozitivní i negativní. Kdybych si udělal statistiku odezvy, tak možná kolem 85 až 90 procent reakcí je souhlasných, i když od laické veřejnosti, byť je mezi ní tu a tam lékař či člověk z branže. Těch, kteří to kategoricky odsuzují, je relativně malé procento. Z některých pozitivních odpovědí mě ale mrazí. I někteří jejich autoři nepochopili smysl. Třeba názor, že matka, která se rozhodne ponechat nebo porodit jedince s těžkými vývojovými vadami, a to dítě žije dál, si má platit veškerou péči. To je hnus.“

V článku je použitý výraz zrůda, což také vyvolalo kritiku...
„Já hovořím o jedincích s těžkými vývojovými vadami. Výraz zrůda považuji za urážející. Je to ale odborný termín, se kterým pracuje medicína, teratologie a prenatální medicína. Takže, pokud se objevuje v mém textu, tak je v citacích jiných autorů. Já se od něj distancuji.“

Vy jste se vyjadřoval podobně už v minulosti. Proč jste se k tomu vracel?
„Nebudu zastírat, že ten text spatřil světlo světa, ale v poněkud odlišné formě, již před desítkami let. Tehdy ale nevyvolal vůbec žádnou odezvu.“

Takže jste rád, že nyní to odezvu má?
„Myslím si, že se o tom musí diskutovat, ale není to diskusní téma do široké veřejnosti, ale pro odborníky. Chci, aby se to řešilo, ale překvapila mě ta hysterie, která kolem toho vznikla. Je to až moc velký humbuk. Víte, ono by to takhle asi ani nedopadlo, nebýt vědecké konference v prosinci v Praze na téma smrt a umírání, na níž jsem prezentoval svoje názory. Dal jsem text k dispozici internetovému časopisu pro zdravotnické právo a etiku, a dál to už znáte.“

Po těch reakcích si dál stojíte za tím, co jste napsal? Nelitujete toho, nechtěl byste to vzít zpět?
„Za svým názorem si dál stojím, protože po pečlivém přečtení textu musí každý soudný člověk pochopit, že hledám v diskusi možné řešení. A smyslem článku bylo přijmout taková opatření v rámci poskytování medicínské péče, která by lékařům garantovala, že se nedostanou do konfliktu se zákonem.“

Nebojíte se útoků od lidí, kterých se život s těžce postiženým přímo týká a které možná váš názor rozčílí?
„Stát se může ledacos. Nechci na to odpovídat.“

Co budete nyní dělat?
„Budu dál učit, psát.“

Co na to matky postižených dětí?

Kateřina Kornová (47), herečka
Se zpěvákem Jiřím Kornem (65) má syna Filipa (22), který trpí autismem. První diagnóza zněla psychomotorická retardace. Na autismus a epilepsii se přišlo až o něco později v předškolním věku:

„Tohle je příšerné a vůbec se mi to nelíbí, co jiného na to říct! Dotýká se mě to. Překvapilo mě, že jsou v dnešní době možné takové názory.“

Taťána Fischerová (67), herečka a politička
Syn Kryštof (38) se narodil s mozkovou obrnou. Je upoutaný na vozík a do konce života bude potřebovat péči jako batole. 7 měsíců v roce tráví Kryštof v ústavu a 5 měsíců je s matkou:

„Jak člověk s těmito názory může patřit do školství. A pokud děti nazývá zrůdami, jak se pak chová k žákům? Smutné je, že to bohužel není ojedinělý případ. Když rodiče zjistí, že se jim má narodit postižené dítě, tak se místo pomoci setkávají s názorem, že se mají plodu zbavit. Místo toho, abychom pomáhali druhým a vzbuzovali v něm lásku, chtějí je likvidovat.“

Simona Postlerová (49), herečka
Zpočátku to u syna Damiána (20), kterého má s kytaristou Zdeňkem Hráškem, vypadalo, že se jedná o autismus. Ale nakonec se vyplnily ty nejhorší obavy, propukla u něj vážná nemoc podobná skleróze. Jsou chvíle, kdy syn nepoznává vlastní matku.

„Je to strašně nehorázný, jsou to nacistické řeči. Žádný normální člověk by to nemohl vyslovit. My do hlubin člověka nevidíme, takže ani nemůžeme zasahovat do jeho života.“