Týraná Macurova Vlaďka: Skutečnost anebo zlý sen?!

„Tak jsme se s Vlaďkou rozešli. Moc mi pomohla a nikdy jí to nezapomenu. Byla mi oporou v těžkých časech,“ oznámil včera Macura na sociální síti. To, že je pár od sebe, bylo ale jasné už ve čtvrtek, kdy se Vlaďka ve tři ráno sbalila a chtěla za matkou do Plzně. A udělala nečekaný krok – zavolala o pomoc Rychtářovi!

Pomoc od něj ale nepřišla. Nechal Vlaďku dlouho čekat, ale marně, a na serveru extra.cz zveřejnil – bez jejího vědomí – jejich důvěrný telefonát. „Vlaďka čekala od tří ráno do sedmi, když jí Rychtář slíbil, že jí pošle auto. A pak se na ni vykašlal. Ona ho prosila, nechci média, a co udělá on? Zveřejnil telefonát. Tohle mizaplatí,“ rozčílilo vdovcovo chování Martucciho.
Právě on Vlaďce nabídl pomoc. „Už dřív jsme byli se Zdeňkem a Vlaďkou domluveni, že přijedou na dovolenou k nám na zámek,“ svěřil se italský hrabě. Jeho nabídka platí i teď. „Já jsem pro Vlaďku k dispozici, když bude chtít,“ tvrdí Domenico s tím, že už se Vlaďka zkontaktovala s jeho maminkou.

Co vedlo k rozchodu?
Vlaďka údajně utekla od Macury proto, že po smrti Bartošové trpěl depresemi. A nevyhovovalo jí ani bydlení. Žili v holobytě, spali prý jen na matracích, neměli ani kuchyň. Zdeněk jí stále pouštěl náboženské písně a biblické příběhy. Omezoval ji i ve volném pohybu. Všude prý musela chodit s ním.

Zveřejněný telefonát mezi J. Rychtářem a V. Šulekovou
J. R.: „Haló?“
V. Š.: „Josefe, Josefe, haló, haló...“
J. R.: „Haló?“
V. Š.: „Josefe...“
J. R.: „No, prosím!“

V. Š.: „Josefe, prosím vás, mohl byste mi udělat laskavost? Mohl byste mě, prosím vás, odvézt k mámě?“
J. R.: „Jak k mámě?“
V. Š.: „Do Plzně.“
J. R.: „Jako odkaď?“
V. Š.: „Z Líbeznic.“
J. R.: „Nevím, kdo mi volá ani. Takže to já nevím.“
V. Š.: „To jsem já, Vlaďka.“
J. R.: „Jo, od toho...  Já vím, no. Kdy tam chcete odvízt z těch Líbeznic?“
V. Š.: „Já bych potřebovala odvézt teďka, odjet pryč.“

J. R.: „Hm, no já se domluvím se Standou, a že tam bude asi za půl hodinky.“
V. Š.: „Prosím vás, ale já bych chtěla bez médií.“
J. R.: „Já tu žádný média nemám.“
V. Š.: „Já jdu odsaď, já už to nechci.“
J. R.: „Takže já vám tam pošlu někoho. Já vám zavolám, Vlaďko.“
V. Š.: „Já jsem na zastávce tady. Děkuju vám za laskavost.“
J. R.: „Za málo, nashle!“