Herec Martin Kraus se rozpovídal: S kým se líbal, k čemu má odpor a proč půjde do vězení
9 fotografií
Usměvavý, uvolněný, jenže také trošku unavený. Herec Martin Kraus (30), přezdívaný český Belmondo natáčí, kde se dá. A další nabídky se jen hrnou. Co si myslí o svoji postavě z Cest domů Danovi Pánkovi, jak se mu líbá před kamerou a kdy založí rodinu? O tom všem se rozpovídal pro Nedělní Aha!
Už je to déle než rok, co jste se dostal do povědomí diváků. Co se za ten rok změnilo?
„Mám dojem, že je to takový fofr, že rapidní změny nepociťuju. Zaplaťpánbůh, musím zaklepat, práci mám a je jí dost. Troufám, si říct, že víc a víc. Baví mě a pokaždé se na ni těším.“
Jak snášíte »slávu«, neotravuje vás to někdy?
„Rozhodně ne. Nejsem přece Bartoška nebo Donutil, abych chodil po ulici a schovával se. A hlavně mám dva světy. Tady v Praze a potom svět u koní, kam před tím vším mizím. To je taková moje terapie. Bydlím na venkově a dojíždím do práce do Prahy.“
Určitě teď máte hodně fanynek. Jak tu popularitu snáší vaše přítelkyně?
„Už se známe natolik, že si zvykla. Kdyby aspoň malinko nežárlila, nebylo by to asi správné. Kapka žárlivosti je, ale máme to vzájemně. A moji práci bere s nadhledem, ani se o tom doma nebavíme. Je to jinej svět a bereme to jako práci.“
Vrátil jste se i do Cest Domů jako Dan Pánek. Jaké to bylo, vrátit se zpět do seriálu?
„Příjemné. Mám rád celou tu partu herců a štáb. Postava mi navíc má co nabídnout herecky. Divákům ale nemůžu nic prozradit. Akorát, že se zase ocitnu ve vězení.“
Nemáte sám z vaší postavy strach?
„Je fakt, že Dan je zvláštní postava a těch depresivních obrazů je za ten celý natáčecí den hodně. Není to úsměvné a člověku z toho trošku »šíbe«. Naštěstí se řekne stop a všichni se smějeme. Srovná se to.“
Nesetkal jste se někdy s kritikou – jaký Pánek, takový Kraus?
„Kdepak. Dokonce i rodiče mi říkali, že se na seriál dívají tak, že mě neberou jako syna, ale jako tu postavu Dana Pánka. Takže mě s ním nikdo neztotožňuje.“
V seriálu máte za přítelkyni starší ženu – Lenku Vlasákovou. Jaké je s ní natáčet?
„Já to popravdě ani moc nevnímám, ona je obrovský herecký partner, nechávám se vést. Má mě hodně co naučit a dát.“
Nestydíte se před ní hrát?
„Byl tam jakýsi ostych, ale my spolu trávíme hodně času před kamerou i mimo ni, takže jsme se perfektně skamarádili, ostych už jde stranou.“
Líbí se vám takové ženy i v reálu, nebo dáváte přednost těm mladším?
„Mojí partnerce je jednadvacet, takže asi takhle.“ (smích)
Vaši matku tam hraje Linda Rybová, nepřipadá vám, že je v seriálu spíše jako vaše sestra?
„Tvrdí mi to spousta lidí, ale kdyby znali mojí maminku, tak pochopí, že to možné je. Měla mě v 18 a vypadá velice dobře, takže si myslím, že když Linda Rybová hraje moji matku, tak je to úplně jedno.“
V červnu jste natočil film Lovci a oběti s režisérem Beránkem, o čem je?
„O dnešní mládeži, která žije bohémským životem. Kluk se dostane do průseru, otěhotní mu přítelkyně, se kterou nechce žít, nemá peníze, dluží a dostane se do sporu se zákonem. Spojí se s mafií. Je to zajímavé obsazením a místy to půjde do komiksu.“
Myslíte něco jako Sin City?
„Přesně tak. Je to hodně hudební a výborně napsané.“
Byl natočen za rekordních 16 dní, jak se to povedlo?
„Byl to hardcore, točili jsme víceméně nonstop. Ale tím jak jsme byli vyčerpaní, tak to tomu dodalo ten správný nádech, přesně jak to má být. Stál jsem po boku Tomáše Hanáka, Karla Heřmánka, Marka Vašuta, natáčení mě moc bavilo.“
Kde jste natáčeli?
„Na Žižkovské rozhledně, v parcích – je to hodně exteriérové, hodně i v barech. Je to hezky, je to barevný. Žádná studiovka. Má to atmosféru.“
S mojí kamarádkou herečkou Evou Marešovou, která má angažmá v divadle J. K. Tyla tam máte líbací scénu… Jak jste se na ni připravoval?
„Jo jo s Evičkou. Jelikož ji znám z Brna z JAMU, vždycky se mi líbila. A ona se mnou musela, chudák, točit takové scény, takže já jsem vlastně vyhrál. (smích) Já jsem si to vlastně užíval.“
Jak jste na tom s líbacími scénami obecně?
„Měl jsem štěstí na partnerky. Byly hezký, vášnivý, nádherný. Ono to sice působí vášnivě na diváky, ale během scény je kolem tolik lidí a kamer, že se líbáme, třeba pětkrát, desetkrát. Rutina. Takže žádné city.“
Jste vášnivý typ?
„Jsem. A taky romantický.“
Ve filmu se zapletete s mafií, spadnete až na dno. Stalo se vám, že jste byl už někdy na dně?
„Moje postava tam chce dokonce spáchat sebevraždu. Netroufám si říct, jestli jsem byl někdy na dně. Ale snad nebudu nikdy tak dole, že bych chtěl spáchat sebevraždu. Já jsem dost velký optimista. A vždycky se dá vše řešit. A jak se říká, když nejde o život, jde o…“
Ve filmu se nebráníte ani marihuaně, jak jste na tom s ní v reálném životě?
„Když mi bylo sedmnáct, tak jsem s ní získal špatnou zkušenost a po tom bych už po ní nesáhl. Mám k tomu odpor. Cigárko a pití si dám. Ale tráva a drogy jdou mimo mě. Asi jsem už na to starý.“ (smích)
Jaký máte názor na »zlatou mládež«? Považoval jste se někdy za ni?
„Mě se to nikdy netýkalo, jsem odkojený venkovem a my jsme tak trochu zaostalý. V patnácti jsem si hrál na vojáky a městské děti už chodily do hospod a kouřili. A dozrával jsem na střední škole a pak na vysoké v Brně a tam už jsem byl snad dospělý. Byl jsem vlastně vychovávaný jako školák Kája Mařík.“
9 fotografií
