Brabcova vdova Šárka Rezková: Prodává majetek!
Na podzim to bude deset let, co se na chalupě v jihočeském Božejově zastřelil legálně drženou zbraní populární muzikant Jiří Brabec (†63). Jeho žena, zpěvačka Šárka Rezková (44), si od té doby prošla pořádným psychickým peklem. Sesypali se na ni věřitelé, od kterých si manžel půjčil peníze. Vzchopila se, ale před několika měsíci přišly další finanční problémy. Jak s nimi bojuje? Připomene si výrazněji desáté jubilejní výročí Brabcovi smrti? A jak to má aktuálně s váhou? O tom Šárka promluvila v rozhovoru pro deník Aha!
Šárko, v minulých měsících se často psalo o tom, že máte opět problémy s dluhy. Co se stalo?
„To je složité popsat. Ale někdo mi dluží velké peníze a nemůže mi je vrátit. Do toho jsem měla méně práce, a tak se ty nové dluhy roztočily. Teď už je ta situace ale lepší…“
Začala jste víc vydělávat? Nebo vám někdo pomohl?
„V poslední době mám víc vystoupení a hodně mi také pomáhají moji synové. Ale nechci na to spoléhat, může zase přijít období, kdy to bude zlé. Proto uvažuji o tom, že prodám dům za Prahou a půjdeme bydlet do bytu.“
Když jste letos pomoc synů v tisku přiznala, objevila se kritika. Co jste na ni říkala?
„Podívejte, to není tak, že já jsem vůbec nevydělávala a táhli to oni. Ale nakupily se nějaké pohledávky, a tak mi pomohli s nimi. Podle mě to není nic nenormálního…“
Oni všichni vydělávají?
„Ano. Otík má svoji práci a také občas zpívá na akcích. A Filip má také příjmy z vystoupení. Dominik samozřejmě ještě nepracuje…“
Vy ale také už několik let máte přítele Mirka. On vám s domácností nepomáhá?
„Samozřejmě, ale nemohu ho přece se vším zatěžovat…“
Jak vám to vlastně klape?
„V sinusoidách. Nechci to říci ošklivě, ale zatím nemám důvod něco měnit. I kdybych se měla úplně špatně a debilně, tak to nebudu vykládat lidem!“
Proč jste se dodnes nevzali?
„Já si myslím, že jsem dostala od života takovou pecku…“ (v očích se jí objeví slzy)
Nikdy vás o ruku nepožádal?
„Bavili jsme se o tom, ale vždy jsme od toho couvli, protože já jsem mu řekla, že už se rozhodně nikdy vdávat nechci. Ono se říká – nikdy neříkej nikdy – ale vdávat se prostě nechci! A on to respektuje. On mě nechává volně dýchat a nechává mi prostor. Nevím, co by se muselo stát, abych se vdala.“
Ani dítě spolu mít nechcete?
„O dítěti jsme se bavili. Já jsem si vždy přála holčičku. A bylo období, kdy jsem strašně chtěla mimino. Můj přítel je ale tak strašná konzerva, že už chce mít klid. To období, kdy jsem si přála dítě, bylo dlouhé a intenzivní, kdy se mi ve spánku zdálo, že já rodím. Opravdu, nevím, co to přišlo…“
TRAGICKÁ SMRT
Šárko, teď na podzim to bude deset let, co váš manžel Jiří Brabec tragicky odešel. Připomenete si to nějak?
„Myslím na to už od jara. Ráda bych vyjela mezi lidi, zavzpomínala na něj a připomněla jeho písně. Uvažujeme také ještě nad nějakým větším koncertem. Ale vše je v jednáních. Zatím nemáme sponzory…“
Komu vlastně patří práva na Jiřího písně?
„To je velmi složité a nerada bych o tom mluvila. V tuto chvíli vlastně nikomu. Ale nechci o tom mluvit, vedu ohledně toho jednání.“
Chodíte na hrob svého manžela často?
„Během roku ano, ale v den výročí hrozně nerada! Syn Dominik mi vždy říká: »Mami, měli bychom jít tátovi na hrob. Abys to tam upravila, koupila kytku a zapálila svíčku.« A já mu vždycky řeknu: Víš co, měl tady být! A on: »To máš pravdu, tak půjdeme jindy!«“
Proč to 17. listopadu, v den, kdy Jiří zemřel, nezvládáte?
„Mám mrazení kolem žaludku, úplně se mi všechno stáhne, a já se musím nějak bránit! Já jsem mu některé věci odpustila, některé věci přebolely… Ta jizva je ale ukrutně velká a zůstane do konce života. A někdy se stane, že trošku bolí.“
Když teď spolu mluvíme, tak působíte vyrovnaně. Je to jen póza?
„Oni si všichni myslí, že jsem energická ženská, která si umí se vším poradit. Já jsem v jádru citlivý tvor, a když se malý Dominik o něčem zmíní, to víte, že mi to trhá srdce, ale snažím se neronit slzy. Já se schovám do kouta, aby mě kluci neviděli. Oni potom mají strach, jestli je všechno v pořádku, jestli funguju…“
Je Dominik svému tátovi v něčem podobný?
„To, co mi mohl udělat – a já nevím, jestli nejlepšího nebo nejhoršího – je to, že »Mínek« je jeho věrná kopie. Dokonce jsou tam ty Jiřího povahové rysy, které já stírám. Já pro fyzické tresty nejsem, ale snažím se to nějakým způsobem kočírovat, protože jsme ho rozmazlili. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, že to je jeho kopie, protože se občas na něj zadívám a hrnou se mi slzy do očí. Prostě to tam je a asi bude pořád!“
SKLENIČKU SI DÁ KAŽDÝ
Když jste v květnu zpívala na finále ankety Gaystar, objevily se pak kritické články, že jste výrazně přibrala. Dotklo se vás to?
„Nebylo mi to vůbec příjemné, ale od té doby jsem na sobě hodně zapracovala. Upravila jsem jídelníček a sportuji. Ale v té době jsem se ještě necítila v pohodě, takže připouštím, že jsem nebyla ve formě. Pár let jsem zkrátka byla tlustokožec a prostě jsem se dožírala, hledala jsem v jídle uklidnění a uspokojení. Každý máme něco, někdo pije a někdo jí čokoládu…“
Jak je to s vaším vztahem k alkoholu, o kterém se také psalo?
„Každý si přece dáme skleničku… Je fakt, že někdy jsem si jich dala víc, aby se od těch všech problémů odreagovala. Ale alkoholik nejsem.“
Nabírala jste v létě energii někde na dovolené?
„V zahraničí jsem nikde nebyla. Nejlépe mi bylo v české přírodě. A měla jsem také řadu vystoupení na festivalech. Mimo jiné na jedné akci v rámci Prague Pride, kde jsem vystupovala i se synem Ottou…“
Neplánujete, že byste něco natočili spolu?
„Vypadá to na duet. Ale nechte se překvapit… Měla bych také v brzké době natočit videoklip k písni z mého posledního alba Nos mě na rukou s režisérkou Ivannou Benešovou. Plánů je hodně, tak snad vše klapne.“
Jak vznikal rozhovor?
S Šárkou Rezkovou se známe od konce 90. let. Tedy už z doby, kdy bodovala se svým hitem Borůvková. Znal jsem i jejího muže Jiřího Brabce. Po jeho smrti jsme se potkávali minimálně, až v posledních letech se vidíme několikrát do roka. Tento týden jsme si sedli na skleničku dobrého vína v centru Prahy a popovídali si otevřeně o všem. A jsem rád, že s tím Šárka neměla problém, zhubla a pracuje na své postavě. Je to velká bojovnice!