Tajemství Vladimíra Menšíka: Změnil si datum narození, aby šel dříve do důchodu?
13 fotografií
Pokud se podíváte na oficiální dokumenty Vladimíra Menšíka, potom jen málokterý je bez chyb. Ať už jde o jméno, datum narození, bydliště. Některé uvádějí rok narození 1924, jiné 1929. Říkalo se dokonce, že si měnil letopočty záměrně.
Pět let navrch? Proč by to ale dělal? „Prý si udělal z devítky čtyřku schválně, aby dostal dříve titul Národního umělce, nebo odešel předčasně do důchodu,“ směje se spekulacím vzdálený synovec Richard Kadlec
Jenže ona byla ta poslední devítka v datu narození 1929 z matriky lehce nedotažená, proto byla později často zavádějící a zaměňována se za čtyřku. Menšík měl holt s daty, číslicemi a jménem pořád problémy. „Ani Vladimír nebylo jeho pravé jméno. Jmenoval se po otci Vladislav, ale protože mu to líp znělo, tak si nechal říkat Vladimír, jenže někde z něho udělali třeba i Ladislava,“ doplňuje pan Kadlec.
Menšík měl jednou na vysvědčení správné datum narození, podruhé mu na střední škole zase rok ubrali, takže se podle nich narodil v roce 1928, což měl i na lékařském vysvědčení, jindy je zase uváděna adresa jeho bydliště, která vůbec neexistovala.
„Na vysvědčeních v minulosti se chyby běžně vyskytovaly; záměny křestních jmen, chybná data, přeškrtnuté názvy, často pak také staré formuláře, kde je původní název státu pouze přeškrtnut a písemně nahrazen aktuálním. Je zjevné, že se dříve na to tolik nedbalo a došlo-li k chybě, nebyla napravena výpisem nového vysvědčení,“ vysvětlila Jana Bartošová z Archivu písemností Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského.
Vladimír Menšík musel mít chybné údaje i ve svých základních osobních dokladech. Pokud je někde předkládal, úředníci z nich chybné údaje pouze opisovali, nebo musel mít zálibu v mystifikaci úřadů. „Jinak by určitě uváděl správné údaje a ve vlastních osobních dokladech by si chybné údaje nechal opravit. Pak by nemohlo dojít k tomu, že měl tolik různých verzí dat narození. Nemluvě o užívání křestního jména Vladimír, které pokud vím, také oficiálně neměl mít. Kdo všechno z úředníků mu během jeho života na jeho mystifikace naletěl, to už dnes asi nezjistíme,“ řekl Libor Blažek, vedoucí odboru Archiv města Brna.
Děti Vladimíra Menšíka
S první manželkou Věrou měl dvě děti – syna Petra (1955) a dceru Vladimíru (1957). S druhou manželkou Olgou potom Jana (1962) a Martinu (1965).
Petr Menšík (1955) – pokoušel se o herectví, ale na JAMU se nedostal. Nedávno, po 13 letech, musel kvůli finančním problémům zavřít kavárnu pojmenovanou po svém otci. A byl nucen opustit z finančních důvodů brněnský byt v centru města.
Vladimíra (1957) – bydlí v Jedovnicích, pracuje jako účetní, o otci i ostatních
sourozencích se odmítá bavit. „Dlouho jsme s tátou nežili, brzy nás opustil,“ řekla nám Vladimíra Michlíčková (roz. Menšíková).
Jan (1962) – bydlí v Praze, přivydělává si jako asistent režie u filmu a divadla. Zahrál si roli harfeníka ve filmu Jestřábí moudrost (1989), pomocnou režii dělal například u snímku Donšajni (2013). O otci nemluví.
Martina (1965) – bydlí v Praze, věnuje se hlavně dabingu (namluvila například herečku Meg Ryan). V roce 2005 získala za dabing Cenu Františka Filipovského. O otci už také nechce moc hovořit.
13 fotografií
