NEČEKANĚ DRAMATICKÝ NÁKUP - Krytinář se ztratil mezi stromky! ...a odnést ten svůj téměř nezvládl | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 27. dubna 2024

Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav

NEČEKANĚ DRAMATICKÝ NÁKUP - Krytinář se ztratil mezi stromky! ...a odnést ten svůj téměř nezvládl

Jako v pralese si chvílemi připadal Jiří Krytinář při výběru vhodného stromku.
Jako v pralese si chvílemi připadal Jiří Krytinář při výběru vhodného stromku.  (Aha! – Jaroslav Benda)

Ne pro každého je nákup vzrostlého vánočního stromku snadnou záležitostí. Přesvědčit se o tom mohl i náš nejmenší herec (125 cm) Jiří Krytinář (60), který si při výběru vhodného stromku připadal chvílemi jak zbloudilec v hustém lese.

Na stanovišti u Jindřišské věže bylo díky jeho předvánoční show chvílemi doslova horko. Například v okamžiku, kdy se Jiří snažil hodit si stromek na ramena, bylo kolem něho rázem volno, z uctivé dálky nicméně boj maličkého herce sledovaly desítky kolemjdoucích. Nakonec vše dobře dopadlo a Jiří Krytinář odešel i s neodmyslitelnou vánoční dekorací. Uf!

Co možná nevíte o vánočním stromečku...
  • Odkud k nám přišel?
    Nejdříve se příbytky zdobily jehličnatými větvemi, které měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali kdysi také koledníci. Jako první začali s tradicí vánočních stromků v sousedním Německu. Původně byly stromky bez svíček, první informace o ozdobeném a lojovými svíčkami rozsvíceném vánočním stromku pocházejí z roku 1570. Tenkrát se stromky vystavovaly v cechovních a řemeslnických domech. Do domácností se vánoční stromek dostal v Německu až v polovině 17. století. V některých oblastech se nad štědrovečerní stůl zavěšoval ozdobený menší stromek, ale špičkou dolů.
  • Pohanský zvyk přežil
    Církev zpočátku považovala zdobení stromků za pohanský zvyk. Germánské kmeny totiž dříve uctívaly o zimním slunovratu boha Wotana. Také Keltové uctívali ozdobenými stromky nebo větvemi boha Slunce a jeho věčný život.
  • Vánoční stromky u nás
    Poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele ředitel pražského stavovského divadla Jan Karel Leibich ve svém libeňském zámečku v roce 1812. V českých a moravských zemích se začaly vánoční stromky velmi pomalu zabydlovat v polovině devatenáctého století. Nejdříve ve městech a palácích, teprve později na venkově. Také výzdoba byla proti dnešním zvyklostem prostá. Na větve se zavěšovaly papírové ozdoby, pentle a také sušené nebo čerstvé ovoce. Pravděpodobně až v roce 1860 se u nás na stromečku poprvé rozsvítily lojové svíčky. Do mnoha venkovských stavení se tato tradice dostala až po první světové válce. Do té doby posloužila jen ozdobená větev z borovice nebo smrku.
  • První umělé stromky
    V polovině 19. století se začaly na trhu objevovat stromky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, neměly však velký úspěch. Umělé stromečky se začaly prosazovat ve velkém až ve dvacátém století.
  • Stromy republiky
    Vánoční stromy stále častěji vídáme i na náměstích a návsích. Jeden z největších a nejhonosnějších bývá vztyčován na Staroměstském náměstí v Praze. Také se objevují stromy s pokladničkami, kde se vybírají peníze na různé charitativní akce. Za první republiky pro ně vznikl název stromy republiky. První z nich byl vztyčen na náměstí Svobody v Brně v roce 1924.
  • Nejslavnější strom Česka
    Byl to 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který o Vánocích v roce 1999 ozdobil vatikánské náměstí Sv. Petra v italském Římě.
  • Smutně proslavený strom
    Třicetimetrový vánoční smrk, který byl vztyčen na Staroměstském náměstí v roce 2003, se 6. prosince zřítil a zranil čtyři lidi. Od té doby se klade větší důraz na bezpečnost než na výšku vybraného stromu.
  • Nejdražší stromek světa
    Údajně nejdražší umělý vánoční stromek světa vyjde v přepočtu na 30 milionů korun. Je vyroben ze čtyřiadvacetikarátového zlata a zdobí ho 240 drahých kamenů včetně diamantových ozdob a perlových řetězů. Tento v Japonsku vyrobený »stromek« váží 21 kilogramů.
Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.