Iveta Bartošová: Jak to mám ráda v posteli! Velký rozhovor o všem...

Nevěra? Já umím odpouštět!

O svém soukromí, erotických nabídkách i o hrozbě manželova uvěznění...

Po svatbě s Jiřím Pomeje (43) a návratu syna Artura (11) z péče jeho otce Ladislava Štaidla je Iveta opět v sedle a idylu si nedá nikým rozbít. Deníku Aha! teď poskytla rozhovor, ve kterém vypráví bez vytáček o svém soukromí…

Iveto, pojďme probrat pár věcí, které se o vás poslední dobou šířily. Hodně se třeba hovořilo o nedodržených slibech Jiřího při svatbě…
„To je stejné jako s tou sklenicí do poloviny naplněné vodou – někdo ji vidí napůl plnou, někdo napůl prázdnou. Já tedy vidím to, co pro mě Jirka udělal a toho bylo tolik, že jsem ani ve svých snech takovou fantazii neměla. A že měl dort o jedno patro méně a místo vola byla prasata? To přece ani nestojí za řeč!“

Dobrá. Už vás vyslýchali policisté z Inspekce ministra vnitra kvůli pochybení policistů, kteří vám na svatbě dělali taxikáře?
„Ne. A nevím, proč by nás vyslýchat měli. Naopak bychom jim touto cestou chtěli poděkovat, že byli tak milí a pomohli nám, když jsme to potřebovali. Vždyť jen dodrželi své heslo »Pomáhat a chránit«...“

To byla vaše první cesta policejním autem?
„Ještě jsem v něm opravdu nikdy neseděla.“ (smích)

Ke svatbě vám blahopřála i Lucie Bílá. Pak proběhlo tiskem, jak ji váš muž začal podezírat, že oznámení rozchodu naplánovala na stejnou dobu jako vy svatbu, abyste neměli titulní stránky jen pro sebe…
„Co se kde objevilo v novinách, za to přece neneseme žádnou odpovědnost. Novináři někdy mají prostě velmi bujnou fantazii. Asi jako v případě Artura, který si měl na svatbě údajně rozbít hlavu a měla ho odvézt záchranka a pak jsem musela na sociálce druhý den ukazovat Artíkovu zdravou hlavu a vysvětlovat, že si to opravdu někdo vymyslel. Stejně to bylo s našimi údajnými ostrými hádkami čtrnáct dnů po svatbě. To mi novináři taky dali do úst věty, které jsem nikdy neřekla. A podobně je to i s Luckou. Byla to lež. Těžko jsme se mohli rozčilovat nad takovými věcmi. Měli jsme plné hlavy našeho sňatku a oběma nám je navíc moc líto, co Lucii potkalo.“

Myslíte, že rozvod ustojí?
„Lucka je holka do nepohody, určitě se s tím popere. Přes to všechno, co v tu chvíli prožívala, nám poslala opravdu krásné přání a já bych jí za to chtěla ještě jednou poděkovat. Moc jí držíme palce.“

Vaše osudy jsou velmi podobné. Od tragické smrti první velké lásky až po krachy vztahů s muži mimo branži. Neděsí vás to?
„Ale takové jsou přece osudy většiny lidí a žen zvlášť. My dvě jsme zpěvačky a je na nás jen trochu víc vidět.“

Mimochodem: letošní Zlatý slavík prý bude o souboji Bartošová versus Bílá. Co vy na to?
„Já to tak neprožívám a už vůbec to neberu jako souboj. Jen se snažím co nejlíp dělat svoji práci. Netvrdím ale, že by nebylo příjemné dostat se znovu na první příčky ve Slavíkovi. Fanoušci by mi tak dali znovu najevo, že mi opravdu fandí a že se mnou zůstali už tak dlouho, pětadvacet let.“

Vraťme se k vašemu manželovi. Dokážete si představit, jak spolu budete s fungovat za třicet let?
„Takhle daleko jsem se ještě nepodívala… Asi to bude stejné jako dneska. Jirka bude pořád směřovat někam nahoru do oblak a já ho budu tahat zpátky na zem. On bude plánovat, jako by měl žít věčně, a já se budu možná trochu shovívavě usmívat. A určitě se spolu nebudeme nudit, protože Jirka a nuda, to nejde dohromady.“

Přiznejte: která část těla je na Jirkovi nejvíc sexy? Mozek jako u jeho jmenovce Jiřího Paroubka?
„Když je něco sexy, tak je to hlavně prvoplánově přitažlivé a je to pomíjivá hodnota. Protože něco dneska sexy je a zítra to takové být nemusí. Na Jirkovi je ale nejpřitažlivější jeho srdce.“

A co vám na něm ještě imponuje?
„Jeho nezdolný optimismus. A to, jak je neuvěřitelně rodinně založený.“

Zkusme naladit na intimnější vlnu. Co máte raději: spíš romantické dlouhé milování plné něžností, nebo divoký několikaminutový sex?
„Ptáte se jako typický chlap. (smích) Ženy to takhle nemají, nebo aspoň já to tak nemám. Pro mě je podstatná láska, musím svého partnera opravdu hluboce milovat a pak je pro mě nádherné všechno. I společné mlčení nebo jen dotek rukou.“

Jaké máte s mužem společné zájmy?
„Díky podobné profesi nás baví i stejné věci. Hlavně se zajímáme o všechno nové, co se objeví. Rádi se podíváme na nové filmy, posloucháme nová alba našich známých nebo oblíbenců. A dokonce si ani netrháme z ruky ovladač od televize, protože se většinou dohodneme i na stejném programu.“

Pomáhají vám Jirka s Arturem s domácností, nebo to nechají jen na vás?
„Jsou fajn, pomáhají, ale já je na druhé straně ráda obskakuju. Když jsme doma, nikam nespěcháme, je to pohoda a já se často a ráda postavím ke sporáku, protože – a teď se asi budete divit – umím i vařit!“

A co manželovi podstrojujete za dobroty?
„Klasická česká jídla, ale ta z těch lehčích a zdravějších – ta mají oba moji kluci nejraději.“

Jak se vůbec oslovujete?
„Většinou miláčku, lásko...“

Dokážete si představit, že byste s Jirkou nazpívala duet nebo si s ním zahrála v jednom filmu?
„Mně by se líbilo, kdybychom si spolu zahráli, ale Jirka sám má jasno v tom, že se mnou nikdy zpívat nebude.“

Proč? Neumí zpívat, nebo se mu jenom nechce? Předpokládám, že jeho hlas je zrovna jedna z věcí, která se vám na něm líbí, ne?
„Ano, hlas má krásný a zpívat umí, i když tvrdí, že ne. Nechce se mi ale tímto způsobem plést do mé profese. V tomhle směru je velmi plachý.“

Iveto, dokázala byste odpustit nevěru?
„Odpustit dokážu, ale nejšťastnější budu, když to nebude zapotřebí.“

Dostala jste se už někdy do situace, kdy jste podobnou otázku musela řešit?
„Už několikrát. Jenže vím, že se do ní dostali a dostávají i další lidé. Prostě člověk je tvor vrtkavý, a tudíž občas i nevěrný. Na to si ale nedá zvyknout. Když toho druhého milujete, tak to hrozně bolí. A je jedno, jestli je vám dvacet nebo čtyřicet.“

Prozradíte, kdo vás takhle zradil? Počítá se k nim i táta Artura?
„Snad sám nevěříte tomu, že bych vám na tuhle otázku odpověděla. Ale zkusil jste to hezky...“ (smích)

V životě jste měla několik vážných vztahů. Komunikujete se všemi svými předchozími partnery?
„Nejsem člověk, který by si pěstoval k někomu nepřátelství. Ale určitě sám víte, že ne vždy se podaří mít i se svými bývalými dobré vztahy. Naštěstí s většinou z nich to funguje, dostala jsem od nich moc milá blahopřání ke svatbě.“

A jaký máte vztah se svým posledním přítelem, zvěrolékařem Romanem Hankem?
„Jsem ráda, když Romana potkám. Stará se mi nadále o našeho psa a kočky.“

Váš manžel má velké dluhy; všechno, co vydělá, má jít správkyni konkurzní podstaty. Z čeho ale žije? To od vás dostává kapesné?
„Jirka to opravdu nemá jednoduché, ale je to bojovník a nikdy se nevzdává. O kapesné si mi ještě neřekl, ale kdyby na to přišlo, určitě bych mu nějaké dala.“

Kolik stran má vůbec předmanželská smlouva?
„Ta smlouva má v podstatě pár vět.“

Kdyby váš vztah nyní zkrachoval, co všechno by si váš partner mohl odnést z Uhříněvsi?
„Jirka je typ velkorysého chlapa, který by při odchodu nechtěl vůbec nic. Ale měl by smůlu, musel by unést hlavně mě!“ (smích)

Nebojíte se, že Jirka může přece jen skončit ve vězení a vy budete mít na čas manželství na dálku stejně jako televizní moderátorka Mirka Čejková?
„Jak můžete vůbec mluvit o vězení?! Jirka nic neprovedl! Jen uvěřil a nechal se okrást jedním podvodníkem, který mu slíbil velké peníze na jeden dnes už velmi úspěšný film. Těsně před natáčením z dohody odstoupil a Jirkovi nezbývalo, než se do natáčení i přesto všechno pustit, jinak by dopadl ještě hůř. Ale jinak: kdo se bojí, nesmí do lesa a já mám pro strach uděláno.“

Mluvíte často o tom, jak si Artur rozumí s Jirkou. Nebojíte se, že ho to ale může odcizit trochu tátovi?
„Táta je táta a vždycky bude u Artura na prvním místě. Láďa má Artura opravdu rád, věnuje se mu a je s ním často. Tak jaképak odcizení? Že si Artur rozumí i s Jirkou, je fajn a určitě to těší i jeho tatínka.“

Alkohol, drogy, cigarety – dnešní mládež k tomu má nebezpečně blízko. Nemáte v tomhle směru o Artura do budoucna strach?
„I ti nejvzornější rodiče se mohou s něčím takovým potýkat. Nerada bych něco takového přivolala, tak o tom nechci mluvit. Můžu jen doufat, že jsme synovi dali a že mu ještě dáme dobrý základ, aby dokázal jednou všem těm svodům odolat.“

A jak umí syn poslouchat? Musí občas dostat přes zadek, nebo mu stačí jen domluva?
„Když byl malý, tak jsme ho pochopitelně museli občas usměrnit. Na zadek ode mě nikdy ale nedostal. Dneska už se všechno odehrává v rámci diskuse. S Arturem se dá domluvit. Je to rozumný kluk, takže se vždycky obejdeme bez křiku a násilí.“

Iveto, kdy jste byla naposledy opilá?
„Moje láska k alkoholu je další mýtus, s kterým se asi budu potýkat ještě dlouho. Nikdy jsem nebyla notorická alkoholička, a když mě v určitém období problémy poněkud srazily na kolena, hned jsem to šla řešit. Takže bez alkoholu se obejdu a opilá jsem byla naposledy už tak dávno, že si na to ani nevzpomínám.“

Stýkáte se ještě s dalšími lidmi, které jste potkala na léčení v Kroměříži?
„Jsou bezvadní, ráda se s nimi kdykoli znovu uvidím, ale zatím na to nebyl čas. Jsem v jednom kole. Občas si aspoň voláme.“

Měla jste někdy v poslední době takové potíže s financemi, že vás tížila částka, kterou musíte měsíčně platit za dům?
„Takových lidí je mnoho, nejsem výjimka. Ta částka mě tíží pokaždé, když ji posílám. Vy snad splácíte své dluhy s radostným chvěním u srdce?“

To rozhodně ne. Myslel jsem tou otázkou, zda jste se někdy v poslední době ocitla v takové tíživé finanční tísni, že jste se až musela bát, jestli na hypotéku budete mít.
„Ano, ještě před rokem to nebylo příliš snadné.“

Kolik nosíte v peněžence?
„Tak moment, podívám se… Moc toho tam nemám, ale na oběd to stačí, i vás bych mohla pozvat. Ale nesměl byste si dát žádný alkohol, na to už nemám. Ale fotek tam mám víc než peněz. Mám tam syna, manžela, rodiče, rodinu bratra i sestry.“

Kdybyste vyhrála ve sportce 100 milionů – jak byste je utratila?
„Neutratila bych je, splatili bychom s Jirkou oba svoje dluhy, přihlásili bychom Artura na to nejlepší gymnázium, část věnovali na dobročinné účely, část uložili a za zbytek bychom uspořádali pořádný večírek pro všechny své blízké a pro přátele, protože takových setkání je čím dál míň.“

Dostala jste někdy v životě nabídku na focení erotických snímků? A kolik by museli nabídnout, abyste kývla?
„Nabídek bylo několik a žádná částka mě k tomu nezlákala. Když jsem to neudělala jako mladá holka, dneska už bych se jako maminka dospívajícího kluka rozmýšlela mnohem víc.“

Vzpomenete si ještě, kdy taková nabídka přišla naposled?
„Je to asi tři měsíce. Nabídka zněla na tři miliony, rozhovor trval tři minuty. A řekla jsem třikrát »ne«...“

Jak bylo úspěšné turné? Vydělala jste si na nový dům, auto nebo opravdu kvalitní domácí kino?
„Turné bylo senzační, ale na nic takového, co říkáte, jsem si nevydělala. To není ani důležité. Pro mě je podstatné, že si mě lidé přijdou poslechnout, že mají stejně jako já z takového setkání radost a chtějí si to zopakovat. Teď se moc těším na slovenské turné. Budu tam mít třináct koncertů.“

Čeká vás brzy i krásná práce v muzikálu Mona Lisa. Jak se na ni těšíte?
„Moc! Nazpívala jsem teď titulní píseň, která vyjde i jako bonus na mém novém cédéčku. Bohouš Josef složil nádhernou muziku a hrát budu s úžasnými kolegy. Co víc si můžu přát?!“

A na závěr vás vyzkouším: znáte nějaký dobrý vtip o Ivetě Bartošové?
„Nejlepší vtip jste vymysleli před časem vy, novináři. Vyšel článek s titulem Konec Bartošové v Čechách!“ (smích)

Její osudové číslo 22

„Hodně času jsem teď trávila ve studiu, kde jsme se skladatelem a producentem Kájou Maříkem dodělali moje vymodlené a tak nějak dospělejší album. Kája celou desku napsal a produkoval. Je to takovej »měkkej bigbít«. V tvrdších aranžích jsme použili i velký symfonický orchestr v čele s korejským dirigentem, který kvůli naší desce přiletěl. Deska dostala název »22«. Má to své důvody. Číslo 22 je mé šťastné. Do této doby jsem natočila 22 alb, před 22 lety díky písničce »Léto« začala moje sólová kariéra, tehdy také odešel z mého života člověk, který pro mě znamenal všechno (Petr Sepéši - pozn. red.). 22 let jsem čekala, že se něco stane, je to ostatně napsáno v této písni. Letos v létě jsem se po 22 letech poprvé vdala a vzala si vysněnýho chlapa, kterému tento rok bude dvakrát 22. Letošní mé velké turné úplnou náhodou čítá celkem 22 koncertů. 11. října se narodil můj syn, a jedenáctka je půlka 22. A tak dál…

22 je prostě moje číslo, které mě provází celý život a charakterizuje i teď moje šťastné období. Chytla jsem druhý dech a cítím, že začínám druhou půlku svého života, osobního i profesního.“

Autor: David Zápal
Foto Aha! – Kateřina Kalibánová, David Kundrát, Dalibor Puchta