Nejlepší československé manekýny: Sraz po 50 letech!
Dnes to zní jako pohádka. Modelkám se před 50 lety říkalo manekýny a jejich představy o lukrativní práci dnes vyvolávají shovívavý úsměv. Na honoráře totiž byly tabulky. Za předvedení jednoho modelu bylo 13 Kčs, za komplet 18 až 20 Kčs. Manekýnka si tedy za jednu přehlídku, když se rychle převlékala, vydělala zhruba 200 korun československých...
Máma českých topmodelek Milada Karasová (74), která si po revoluci založila vlastní agenturu na krásu a objevila např. Evu Herzigovou (51), Terezu Maxovou (53) a Simonu Krainovou (51), na setkání někdejších manekýn popsala, jak složitě se tehdy dostávaly ke zkrášlujícím prostředkům a co všechno musely obstarat, než ve finále směly zazářit na molu. Třeba o vizážistkách si mohly nechat zdát.
Miss Československo Ivana Christová: Proč nemá vítěznou korunku?
Bez kadeřnice a šminek
„Psal se rok 1972 a modeling vypadal úplně jinak než dnes. Když jsme předváděly my, musely jsme se starat o své kolekce, donést si je do autobusu, vybalit, samy se líčit, česat. Taky jsme většinou předváděly ve vlastních botách, aspoň na přehlídkách u nás,“ vypráví.
„Když jsem například chtěla mít husté řasy, natírala jsem si je krémem na boty, nic jiného tu tenkrát nebylo,“ směje se. Jinak si musely šminky sehnat někde v zahraničí nebo prosit stevardy či obchodní cestující. Byly ovšem krásné, pohybovaly se mezi umělci, slavnými sportovci, zahrály si ve filmech. Byly konkurentkami. Ovšem nevraživost mezi nimi překvapivě nevládla, vždyť se dodnes rády setkávají, mnohé se desítky let přátelí.
Německá supermodelka Claudia Schiffer
Miloval je i Gott
Když se v roce 1975 natáčel filmový muzikál Hvězda padá vzhůru s Karlem Gottem (†80) v hlavní roli, zazářily v něm po zpěvákově boku i Milada Karasová, Renáta Wurmová, Vlasta Aplová a další krásky. Některé dokonce sám vozil na natáčení! „Byly to nezapomenutelné jízdy. Karel si tehdy koupil nový a velmi silný vůz, jehož značku moje paměť neuchovala, a s velkým potěšením zkoušel jeho možnosti. Bylo to opravdu rychlé auto a po silnicích jsme doslova létali. Tehdy to ale nebyl takový problém, aut jezdilo málo, policie rychlost tolik nehlídala. Karel si to užíval a já se bála,“ vzpomíná Marta Pospíchalová v knize Byla jsem manekýnou.