Muzikant Janek Ledecký (62) šokuje: Byl jsem zmalovaný jak děv*a
Všechno bude fajn, tak se podle hitu Janka Ledeckého (62) jmenuje i nový dokument, který včera večer odvysílala Česká televize. Muzikant do něj propůjčil vzácné záběry z rodinného archivu i unikátní fotky. A ukázalo se, že nosil nejen háro po zadek, ale byl i dohola!
Na kytaru hrál šesti let a muzika ho bavila, ale nebyl si jistý, zda se jí uživí. „Všichni tehdy měli i jinou práci. Tesaříci zrovna přestali dělat kulisáky v Národním a šli mýt okna, Ivan Hlas kromě spousty různých povolání dělal nejčastěji knihkupce,“ říká Janek, který po gymnáziu nastoupil na práva. Na konci druhého ročníku ale dostal nabídku od kapely Žentour, hledali zpěváka.
Véno, přines vanu
„Hráli zvláštní muziku. Většinou se k ní zpívaly texty, který byly ze slabikáře pro zvláštní školy. Což pro mě, který v té době fičel na Dylanovi, byla úplně nová disciplína. Véno, Véno, přines vanu, vykoupáme naši pannu… Napůl se to recitovalo a bylo to hodně ujetý,“ vypráví v dokumentu Janek. Tehdy nosil vlasy po ramena, a když se kapela rozhodla, že ho vezme, řekla mu, že »mánička« musí dolů, neb éra hippies je dávno pryč. „Já jsem věděl, že mě čeká vojenská katedra, tak jsem přišel za týden na zkoušku a vzal jsem to zhurta, do hola,“ překvapil muzikant a jako důkaz přidal fotku. „Byl jsem si odskočit, a když jsem se vracel, slyšel jsem: Ty jo, tenhle je ještě lepší než ten, co tady byl před tejdnem! Toho vezmem, ten má lepší image. Takže mě vzali do Žentouru dvakrát,“ líčil, jak se dostal do kapely.
Janek Ledecký: Vinyl je krásná věc. Jsou tam fotky, povídání i texty
Vlasy po zadek
Přišla úspěšná éra, tři populární desky. A Janek opět změnil image. „Na poslední desce mám vlasy až na zadek a ještě příčes. Experimentovali jsme i s líčením, takže to je takové transgender. Dneska by to bylo hrozně moderní. Když se na to album dnes podívám, je neuvěřitelný, že jsem to já.“ Další změna přišla vzápětí. „Měl jsem napsaných deset písniček a šel s nimi za Honzou Černým, protože tehdy jsme autorský tým Žentouru už byli jenom my dva. Tenkrát mi řekl, že by bylo dobrý si dát rok pauzu, aby to líp uzrálo,“ vzpomíná. Písničky ale byly hotové, tak se rozhodl, že si udělá sólové album a do kapely se vrátí. Tak vznikla deska Na ptáky jsme krátký. „Hudební producent se mě tehdy zeptal: Jaká bude image? V té době jsem měl za sebou zmíněný období, kdy jsem měl vlasy na zadek a byl jsem zmalovaný jak děvka. Měl jsem na sobě džíny, bílý triko, byl jsem ostříhaný a říkám: Takhle, jak jsem! Podíval se na mně a řekl: To beru!,“ vypráví muzikant. Sólovka tak prudce odstartovala jeho kariéru, že se do Žentouru už nevrátil.

Janek Ledecký (59) napsal dětské verše: Že by už chtěl být dědečkem?
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (9. 2. 2025)