Pozadí nečekaného návratu Neckáře: Žije ještě vůbec? ptali se filmaři
K vánočnímu období patří nejen koledy, ale i původní české písničky, z nichž se nečekaně staly hity. Jednou z nich je Půlnoční, kterou Jaromír Švejdík (61) v roce 2011 složil pro film Alois Nebel. Pro Václava Neckáře (81) znamenala comeback a stala se tou, bez nichž se u nás konec roku neobejde.
Vzpomenete si na to, jak Půlnoční vznikla?„Ta má zvláštní historii. Už v komiksu, který vznikl dřív, se objevilo jméno Václav Neckář. Když nádražák Alois Nebel dojede na hlavní nádraží poté, co ho vyhodí ho z práce, potká na veřejných záchodcích toaletářku Květu a zamiluje se. Právě ona měla ráda Václavy, kdysi měla manžela Václava a pouštěla si Václava Neckáře.“
Takže první nápad přišel z komiksu. A dál? „Když jsem později rozkresloval film, došli jsme ke scéně, kdy se na záchodcích slaví Vánoce a visí tam jeho plakát. Přišel za mnou režisér a říká: Sem bychom potřebovali nějakou vánoční píseň. Měl jsem v té době dva tři roky jednu melodii v hlavě, zatím bez textu. Do čtrnácti dnů musí být hotová, řekl. Nebyl jsem zvyklý psát tak rychle texty, vždycky jsem potřeboval třeba půl roku.“
Ale tady se vám to povedlo. „Dodnes nevím, jak jsem to stihl. Když jsem ji filmařům donesl, řekli: Dobře a kdo to bude zpívat? Padala různá jména a já na to: Je tam Václav Neckář, tak by to mohl zpívat on. Žije ještě vůbec? zeptali se tehdy.“
Vy jste se ještě osobně neznali? „Já ho znal z mládí, kdy jsem poslouchal Bacily. Osobně jsem ho poprvé potkal až ve studiu. Najednou tam stál, byl po infarktu a bylo vidět, jak je to pro něj těžké. Ale zvládl to dobře. Udělali jsme i videoklip, sestříhali k tomu film a reakce nás překvapila. Začalo to sbírat spoustu hlasů a zhlédnutí.“
A nečekaně se zrodil hit. Čím to bylo? „Ano, z Půlnoční byl fenomén, a stalo se to i Vaškovým příběhem, bylo to takové jeho znovuzrození. Nebylo to jen songem, jeho melodií, nebo textem, který jsem napsal tak rychle, že tomu ani nemůžu uvěřit. Byla to kombinace všeho dohromady.“
Jak to vnímal Václav Neckář, mluvili jste o tom?
„Dělali jsme pak s Umakartem koncert a Václav tam byl s bráchou jako host. Seděli jsme u kávy a on mi říká: Ty, Jaromíre, to vypadá na comeback. No Vašku, já myslím, že jo, že je to comeback! Byl opravu velký, hráli někdy i dvakrát až třikrát denně.“
Melodie, kterou jste k Půlnoční napsal, je ta, co jste tehdy nosil v hlavě? „Ano. Melodie já mám vychozené, můžou za ně pejskařské procházky. Hlavně z doby, kterou jsem trávil na chalupě v Rychlebských horách a chodil kolem řeky Vidnávky.“
Více z rozhovoru najdete v tištěné verzi Nedělního Aha!