Tři oříšky pro Popelku, anebo oříšek pro její tvůrce? POHÁDKA PLNÁ CHYB
I mistr tesař se někdy utne, a v případě pohádkové Popelky se utnul hned několikrát. Ačkoliv jde o nadčasový film, který okouzluje diváky po generace, i tento klenot obsahuje chyby, kterých si možná při běžném sledování nevšimnete.
Co na tom, že si Popelka sem tam splete koně, anebo že někdy popírá fyzikální zákony. Větší skandál je, že pokrokově čerpá proud. Je to vidno v pozadí záběru, kde postava, kterou ztvárnil Vladimír Menšík (†58), řeže větve v sadu. A tam - ejhle - sloup. Naštěstí moderní technologie při restaurování filmu umožnily tuto chybu odstranit, a tak ji v současných televizních vysíláních už neuvidíte.
Dalším úsměvným detailem je chybná záměna koní. Popelka má ve scéně jet na svém běloušovi Juráškovi, ale místo něj se v záběru objevuje grošák, který patří princi. Tato záměna možná zůstala nepovšimnuta mnoha diváky, ale při podrobnějším sledování filmu je viditelná. A u zvířátek zůstaneme.
Chyba se objevuje i ve scéně lovu lišky, která - ačkoliv je dramatická - příliš nevěrohodně zachycuje ulovenou lišku. Její srst má odlišnou barvu než srst skutečné lišky v záběru.
Šafránková netušila, jak moc ji Němci milují, říká Pavel Trávníček
Při natáčení scény, kde pes běží za Popelkou, štáb využil malý trik. Aby psa motivovali k běhu po správně stanovené trase, hodili mu sněhovou kouli. Tento trik sice zafungoval, ale sněhová koule se nakonec objevila i ve finálním záběru.
Popelka je i plná magie. Záhadné je totiž dodnes třeba zmizení princova grošáka. Podle děje by měl být přítomen v jednom záběrů, ale není. Diváci si mohou jen domýšlet, zda ho „šlohla“ Popelka, nebo jestli se koníkovi zrovna nechtělo hrát.
I Popelka se občas splete
Chyby dělá pak i samotná Libuše Šafránková (†68). Když Popelka pere prádlo v potoce, má džber po své pravé ruce a hromadu prádla po levé. V následném záběru, kdy Vincek odjíždí do města, je však hromada prádla na stejné straně jako džber, což naznačuje nesrovnalost v kontinuitě scény.
A co víc? Kromě toho, že umí mimosmyslově přemisťovat věci, popírá i jeden z největších fyzikálních zákonů. Ke scéně, kdy Popelka dýchá na zamrzlé okno zvenčí, aby mohla nahlédnout dovnitř, je třeba poznamenat, že námraza se při mrazech na oknech vytváří zevnitř místnosti, nikoliv zvenku.
A pak tu máme jakési matematické nevyváženosti, například v počtu sloupů. Popelka se rozhoduje, zda má jít na ples, a odpočítává sloupy se slovy "mám - nemám". Když řekne "mám", není sloup, na nějž ukázala, tím posledním; za ním je ještě jeden. Podle rozpočítávání by tedy měla pokračovat, což by vedlo k rozhodnutí "nemám". Ale to by pohádka vlastně dopadla úplně jinak...
Blesk Podcast: Hovínko a větry v norské Popelce. V čem je nová a jiná?