Zpěvák Jan Bendig o hrůzném životním obodbí: Stál jsem na římse, že skočím
Před rokem vyprodal Jan Bendig (30) Fórum Karlín, letos se chtěl posunout výš. Koncert v 02 Universu měl proběhnout už v březnu, kvůli »kauze s moukou« se ale musel odložit. Nově se chytá na 6. prosince a půjde o největší show v jeho kariéře. Přiletí dokonce jako Harry Potter i přesto, že má strach z výšek!
Kde se u vás vzaly panické ataky?
„Projevily se, už když jsem byl malý. Bylo to v létě, máma vytírala podlahu a měla otevřený okna. Byl průvan, my měli skleněný dveře a ty se prudce zavřely. To byla rána, jako kdyby vybuchla nějaká bomba a sklo se roztříštilo všude. Jak jsem se lekl, padl jsem na kolena, byl jsem zkamenělý a nemohl se hýbat. Byl jsem v šoku a nedokázal promluvit.“
To si tak přesně pamatujete?
„Ano. Chytal jsem mámu za kalhoty, aby mě zvedla a dostala z toho. Nechápala to. Pak se mi o řadu let později přesně tento pocit úzkosti a strachu vrátil. Bylo to v nějakých třinácti nebo čtrnácti letech. Tehdy dokonce rodiče volali záchranku, kde jim řekli, že jsem naprosto v pořádku, zdravý kluk. Pak se to vrátilo zase o dva roky později. To jsem byl na konzervatoři a bylo to moje nejhorší období vůbec.“
Vedl k tomu vždycky nějaký impulz?
„Ne, přišlo to samo od sebe. Měl jsem neskutečný strach, cítil tíhu na hrudi, bál jsem se, že mám infarkt. Ono to tak i vypadá. Brní vás pusa, ruce, skoro nevidíte... Nedokážu ten stav úplně dopodrobna popsat. Bylo to tak hrozný, že jednu dobu jsem z toho ani nespal. Každý den jsem se modlil, abych usnul aspoň na hodinku, ale ono to nešlo.“
Jan Bendig: Fanynka mu věnovala šokující dárek!
Jak to dopadlo?
„Jak jsem byl vyčerpaný, unavený, ani jsem nejedl a skoro nepil, tak jsem to chtěl vzdát. Bydleli jsme tehdy v centru Prahy ve třetím patře. Už jsem stál na římse, že skočím. Pak jsem viděl mámu, babičku, který mi řekly, ať to nedělám. Nakonec jsem to neudělal. Ale chtěl jsem a byl jsem si stoprocentně jistý.“
Kolik vám bylo?
„Kolem dvaceti.“
Teď už ty stavy nemáte?
„Občas je mívám, ale už vím, jak s nimi mám pracovat, co dělat a jak s nimi zacházet. Ten stav se mi vrátil po té moučné kauze, ale nebyl naštěstí tak silný. Bál jsem se, že to ve mně řadu věcí zase vyvolá, ale zvládl jsem to. I když to byla taková blbost! Lidi, co to nezažili, si nedovedou představit, jaký to je pocit. Prorokovali mi, že je to můj konec.“
Jan Bendig: Promluvil o svém prokletí!
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (17. 11. 2024)