Zpověď Martina Pouvy: Kolaps z vyčerpání a expřítelkyně v kómatu | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 20. července 2024

Svátek slaví Ilja, zítra Vítězslav

Zpověď Martina Pouvy: Kolaps z vyčerpání a expřítelkyně v kómatu

Martin Pouva
Martin Pouva (P. Machan, M. Hykl, D. Kundrát, Instagram)

Brzy tomu bude 10 let, co se čerstvý šedesátník Martin Pouva posadil za moderátorský stůl hlavní zpravodajské relace televize Nova, která v těchto dnech slaví 30 let od začátku vysílání! Na tento exponovaný post mu pomohla náhoda, či přesněji nehoda hvězdného pilota formule 1 Michaela Schumachera (55).

Martine, jste jedním z řady původně sportovních moderátorů a komentátorů, kteří se vypracovali do křesla moderátora hlavní zpravodajské relace, dalšími jsou třeba Martin Čermák nebo Petr Suchoň. Čím to?

„Jsme prostě dobří! (smích) Ale teď vážně – sportovní moderátoři jsou většinou otřískaní televizním procesem a jen tak něco je nerozhodí. Jsem rád, že tomu tak je a sporťáci bodují, protože je vidět, že jsou opravdu skvělí. Navíc sporťáci jenom nemoderují, jsou zvyklí si do zpráv dělat sami i svoje příspěvky, umí si je zpracovat a napsat, což u moderátorů hlavní zpravodajské relace není. Člověk se nesmí bát do toho zasáhnout a podat zprávu tak, aby byla lidem srozumitelná.“

Vy jste toho příklad – nejenže moderujete Televizní noviny, ale jste i editorem těch Sportovních. Dá se to skloubit?

„Samozřejmě. V den, kdy dělám sport, tedy Polední, Odpolední a Večerní Sportovní noviny, nemoderuji. Ručím za to, co ve sportu bude, jakou budou mít zprávy posloupnost. A ve sportu stále také něco moderuju, teď to byl třeba Dakar. To se pak v editování střídám s kolegy.“

Moderoval jste i formuli 1. Je to tedy tak, že motosporty jsou vám nejbližší?

„Původním povoláním jsem tenisový trenér, takže jsem začínal komentováním tenisu. Ovšem pak jsem se dostal k tahačům, Dakaru, formulím a podobně. Komentoval jsem ale třeba i snooker nebo bowling.“

To si ale musíte o všech těchto sportech udržovat přehled, dá to práci?

„Abych pravdu řekl, o bowlingu jsem nevěděl vůbec nic! Dvě hodiny před začátkem vypadl kolega a přišli za mnou, abych zaskočil. Říkám, že se zbláznili, ale kolega mi strčil do ruky Playboy, ve kterém zrovna o bowlingu psali, a mezi těmi holkami uvnitř byla i pravidla. Styděl jsem se s tím chodit po chodbě, ale zachránilo mě, že jsem při komentování měl ve sluchátkách německého komentátora. V podstatě jsem jen simultánně překládal, co říkal. Měli mě pak za hrozného odborníka.“

Setkal jste se i se svými sportovními ikonami?

„Třeba s Michaelem Schumacherem. Byl trošku jiný než ostatní piloti formule 1. Při novinářské práci se s těmito lidmi prostě potkáváte, prohodíte pár slov, ale s ním jsem se vždy jen pozdravil. Považoval jsem ho za arogantního, nepříjemného, namistrovaného člověka, ale asi po dvou letech, kdy jsme se poznali lépe, jsem názor změnil. Zjistil jsem, že tak působí naschvál, aby si udržel lidi od těla a zachoval si trochu soukromí. Byla to obrana.“

Paradoxně se mu nestalo osudným pilotování formule, ale lyžování...

„Ta jeho nehoda před deseti lety mi v uvozovkách pomohla do zpráv. Tehdejší šéf zpravodajství Martin Ondráček mi těsně před Silvestrem zavolal, co se Schumacherovi stalo, a že potřebuje někoho, kdo pojede do Grenoblu reportovat o jeho zdravotním stavu. Já byl moderátor Sportovních novin, měl jsem sloužit, ale nebylo jasné, na jak dlouho tam budu muset jet. Dostal jsem deset vteřin na to, abych se rozhodl.“

Kristina Kloubková otevřeně o psychických problémech: Zachránil ji partner tanečník

Video se připravuje ...

Bylo to náročné?

„Bylo to nepříjemné, člověk stojí před nemocnicí, shání informace a podobně. Nakonec z toho bylo 56 živých vstupů do zpráv, nejen na Nově, ale i sesterské Markíze. Vedení to zaujalo a po návratu mi nabídlo, jestli nechci dělat hlavní zprávy.“

Pocházíte ze sportovního prostředí?

„Děda kdysi hrál za Hanáckou Slavii a táta byl velký atlet, sprinter. Bohužel to bylo v éře Vildy Mandlíka, takže byl věčně druhý. Máma byla krasobruslařka, takže jsem vlastně neměl jinou možnost než taky dělat sport.“

Jako tenisový trenér jste působil v Německu, proč tam a ne v Česku?

„Chtěl jsem odejít z Česka. Bylo to v divokých devadesátých letech, mně se rozpadlo manželství, tak jsem si prostě vzal tašku a řekl si, že to zkusím někde jinde. Bez rodiny, bez přátel, bez cizí pomoci, a buď to dokážu, nebo ne. A jsem hrdej, že jsem to dokázal, byly to nejlepší roky mého života.“

Proč jste se vrátil?

„Oženil jsem se a tehdejší manželka nechtěla vychovávat syny v Německu. Do toho tady vznikala jedna televize, kde byl šéfem sportovní redakce Štěpán Škorpil, vzal mě jako spolukomentátora jednoho turnaje. Tak začala moje televizní kariéra. Sportovní přenosy mě fascinovaly od mládí, když jsme třeba jeli autem s kamarády, komentoval jsem to jako rallye.“

Před pár lety jste ve studiu zkolaboval, co se tehdy stalo?

„Ono to nebylo ve studiu, to se psalo nesprávně. Šel jsem na oběd a už jsem na něj nedošel. Probudil jsem se v sanitce. Jako by mě někdo vypnul. Jak jsem spadnul, rozrazil jsem si hlavu a měl i lehké krvácení do mozku. Bylo to z vyčerpání. Ale už je vše v pořádku.“

Jednou jste citoval Jiřího Sováka, který prý kdysi řekl, že spokojený život s ženou je vyloučený a ví, co od nich čekat, a co ne. Jak jste to myslel?

„Proti ženám obecně nic nemám! Ale musím říci, že jsem si zkusil chvíli žít i sám a vyhovovalo mi to. Člověk si může číst, poslouchat muziku, nemusí nikomu nic vysvětlovat. A když vás má žena ráda, můžete od ní čekat pochopení, lásku, ale i to, že vás občas nepochopí a přijde černý mrak.“

A co od nich nečekat? Třeba věrnost? Protože i to jste řekl v kontextu s vaším rozvodem...

„To je těžké. Každý člověk je jiný. Ale jak mě život naučil, příliš věrnosti od žen nečekám. Spíš by člověka překvapilo, kdyby partner věrný byl. Před lety jsem měl okolo sebe dvacet dvojic, které se vodily za ruce, dnes z nich spolu zůstala jen jedna nebo dvě.“

Věříte na dlouhodobé vztahy?

„Když se potkají dva správní lidé, tak ano. Znám i takové, kteří jsou spolu třeba čtyřicet let. Když se láska vyvine ve vzájemný respekt, je to vlastně to nejdůležitější.“

Mimochodem, nedávno jste se objevil ve společnosti v doprovodu krásné dámy. To je vaše nová partnerka?

„Nebudu zacházet do podrobností a budu ctít její soukromí. Ale řeknu, že je to dáma, se kterou se známe už od dětství, dlouho jsme o sobě nevěděli, po letech se potkali a zajiskřilo to...“

Holky na víně: Eva Hecko Perkausová

Video se připravuje ...



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.