Od Zemana ho nechtěl: Vladimír Mišík se dostavil pro vyznamenání!
33 fotografií
Přesně před 10 lety odmítl převzít státní vyznamenání od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana (79). Nyní už tuto čest přijal, z rukou nové hlavy státu Petra Pavla (61) legendární muzikant a zpěvák převzal ocenění rád. Málokdo ale věděl, co tomu předcházelo...
Mišík, který v roce 2021 ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru, má vážné problémy s chůzí. „Je v rehabilitační nemocnici v Berouně, chci se tam za ním vypravit,“ řekl před několika dny ve vysílání radia Prostor hudební kritik Jan Rejžek (69). Právě z berounské nemocnice měli Mišíka v sobotu na Pražský hrad přivézt. „Do posledních chvil jsme nevěděli, zda ten večer zvládne. Pohybuje se jinak na vozíku. Rodina byla připravena za něj metál převzít, ale pan Vladimír to zvládl,“ prozradil Aha! zdroj z prezidentské kanceláře. „Budu mít možnost si připnout medaili, když půjdu večer do hospody,“ vtipkoval pak plný sil v pořadu na TV Nova a naznačil, proč nechtěl metál od předchozího prezidenta. „Mně nejvíc vadil pan Zeman a jeho spolek,“ podotkl s tím, že po předání jel domů.
Zákaz od komunistů
Mišík se do muziky pořádně opřel v 60. letech, kdy zpíval například se skupinami Komety, Matadors a Blue Effect. V roce 1972 natočil se skupinou Flamingo fenomenální album Kuře v hodinkách, kdy zhudebnili texty básníka Josefa Kainara. Ke konci první poloviny 70. let založil skupinu Etc..., se kterou přes mnohé personální změny koncertoval další desítky let. S Etc... nahrál svoje nejslavnější skladby - Variace na renesanční téma, Stříhali dohola malého chlapečka nebo Proč ta růže uvadá. V 80. letech se potýkal se zákazem ze strany komunistického režimu. Po revoluci na svoji úspěšnou kariéru navázal. K Mišíkovým sedmdesátinám v roce 2017 vznikl filmový dokument Nechte zpívat Mišíka, natočený Jitkou Němcovou. V roce 2019 nahrál s muzikanty o generaci mladšími album Jednou tě potkám, za ni proměnil všech šest nominací na Cenu České hudební akademie Anděl. Před dvěma roky ukončil svou koncertní kariéru. „Poslední průšvih je bolestivé onemocnění levé ruky artrózou, a tak s povzdechem ukládám svého akustického Gibsona do futrálu...“ napsal tehdy...
První státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla: Metál pro Preisse, Pitharta nebo Kubišovou
Opravdoví hrdinové
Záchrana tonoucí dívky Prezident na Pražském hradě ocenil také opravdové hrdiny, ty, kteří jiným zachránili život i s nasazením toho svého. Veřejnost zná asi nejvíc příběh Petra Jirouta. Ten loni šel po mostku u říčky Chrudimky, když si všiml bezvládného tělíčka dvouleté holčičky. Tvář měla pod vodou. Neváhal ani na vteřinu a dívenku skočil zachránit. Rychle zastavil jedoucí auto, aby mu pohlídalo čtyřletého synka, zul si boty a z výšky čtyři a půl metrů skočil do vody, i přesto, že v ní byl zhruba jen metr a půl vody. „Prsty jsem se jí snažil vytáhnout jazýček, protože měla křeč a zapadal jí. Dalšími prsty jsem trochu masíroval ohryzek. Během minutky začalo děvčátko zvracet, začalo se nadechovat a dokonce pak otevřelo už i oči,“ vyprávěl pro iRozhlas.cz.
Zastavil krvácení vlastní pěstí
Práce hasiče vyžaduje i záchranu životů, ve volném čase a bez patřičného náčiní to ale jde mnohem hůř. Když Pavel Farka uviděl na silnici havarovaného motocyklistu, kterému z těla trčely kosti, neváhal. Zatímco kolemjdoucí Dita Steinbauerová-Baštová muži hlavně poskytovala emociální podporu, Farka neváhal a do otevřených třísel vrazil vlastní pěst, aby zastavil krvácení. Společně s gumovým škrtidlem tak držel až do příjezdu záchranky.
Hořící ubytovna
Ještě na místě ani nebyli hasiči, když se dovnitř hořící ubytovny v Táboře vydala čtveřice vojáků a dva o víkendu ocenění policisté – Martin Salay a Jiří Štěpánek. Nic netušící lidi během pěti až sedmi minut vyháněli z objektu, urychleně vykopávali jedny dveře za druhými a snažili se všechny probudit. A to i přes rychle postupující kouř, který je mohl udusit.
Kubišová Masaryk pro Martu
Zpěvačka Marta Kubišová, jejíž píseň Modlitba pro Martu se stala jedním ze symbolů odporu proti okupaci v srpnu 1968, podepsala Chartu 77, stala se její mluvčí. To jí komunisté nikdy nezapomněli. 20 let nemohla vystupovat. I za tuto statečnost ji nyní ocenil prezident Petr Pavel. „Nevěřila jsem tomu, že jsem hodna ceny, a ještě ke všemu T. G. Masaryka. Jen lituju, že tady nemůže se mnou být maminka, protože ta by to opravdu ocenila pořádně,“ vyznala se Kubišová třímajíce v ruce Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Projev prezidenta Petra Pavla u příležitosti předávání státních vyznamenání
33 fotografií
