Herec Milan Šteindler: Velká zpověď o chlastu a socialismu
21 fotografií
Posedává v hospodách, zpívá pořádný rockový nářez a háro má až pod ramena. Na rozdíl od své role v seriálu Agrometal ale herec Milan Šteindler (66) pije několik posledních let radši jen vodu. Po alkoholu totiž přicházela nejen kocovina, ale také temné nálady. A jak přiznal deníku Aha!, sám sebe se v Agrometalu zděsil.
Rocker s dlouhým hárem a ostrým jazykem, tak vás teď vídáme v novém seriálu Agrometal. Jak se vám zrovna tohle hraje?
„Opravdu si tu roli užívám. Já v restauracích třetí až čtvrté cenové kategorie a ve venkovských hospodách vlastně vyrostl, takže v tomhle prostředí jsem celkem jako doma. Respektive byl jsem...”
Přípravu na roli jste tedy nepodcenil?
„Sice už několik let nepiju, ale mám z minulosti natrénováno. A i když jsme všichni pili nealkoholický pivo, tak mi to samozřejmě tu dobu hezky připomnělo.”
Proč jste se vzdal alkoholu?
„Vypil jsem toho už dost. Vydržím totiž strašně moc, jenže pak toho začnu zneužívat a o to víc piju. Už mě nebavily ty kocoviny druhý den a temný nálady potom. Když pijete, tak vám nejdřív stoupne nálada, ale pak začne klesat. Takže musíte doplnit hladinku, aby nálada zase stoupla. Dneska už jsem radši vyrovnanej.”
Milan Šteindler: Solidaritu respirátorem jsem vyjádřil nechtěně
S Petrem Čtvrtníčkem jste nejen komediální dvojice, ale i celoživotní parťáci. Při natáčení už si musíte rozumět beze slov…
„Jasně, ale bezvadná je celá naše parta, která je v opozici proti Agrometalu. A víte, jak se v seriálu jmenujeme? Kalhoty! Chtěli jsme být jako Kabáti, tak jsme se inspirovali a pojmenovali se stejně, akorát kabát už byl zabraný. Já osobně mám rád Davida Bowieho, Back to black od Amy Winehouse nebo klasiku Ozzyho Osbourna. Ale byl jsem dvakrát i na Kabátech a bavil jsem se.”
Čím se ještě bavíte, když máte volno?
„Upřímně? Nejraději nedělám nic. Chystám se zase malovat, fotografuji, měl jsem dvě výstavy a chtěl bych udělat ještě třetí. Nejvíc mě baví koukat na televizi a na filmy.”
I na sebe?
„Tak to pozor! Zrovna teď jsem se viděl a úplně jsem se zděsil. Od loňska jsem sice zhubnul třináct kilo, ale když jsem se v té televizi zase viděl, jaký mám břicho, které mimochodem rockerovi kabátovského formátu sluší, běželo mi hlavou, jestli už to přece jenom není moc.”
První film jste natočil v 70. letech. Dá se vůbec porovnat způsob natáčení za socialismu a teď?
„Všechno tehdy fungovalo trošku jinak. Když jsme točili Vrať se do hrobu, bylo to, jako kdyby natáčela parta kamarádů. Hudební skladatel Miloslav Halík sehnal hlavní kostým, kameraman Mirek Čvorcjuk (†61) vymyslel, jaká písnička se bude zpívat na pomaturitním večírku, číšnící ve vinárně u garáží, kam jsme všichni chodili, mě obkládali becherovkou a ledem, když mě během natáčení bolely zuby... Další můj film Díky za každé nové ráno už jsme za socíku nenatáčeli. Byl už v uvozovkách profesionální a na place vládl suchej zákon i jasný soustředění. To ale neznamená, že by čas od času nebyla legrace i teď, dneska se to ale bere prostě vážně. Ani není tolik času a peněz.“
V České televizi nedávno běžel seriál Volha, jejíž děj byl mimo jiné i o natáčení exteriérů. V televizi to vypadalo jako jeden velký mejdan. Vážně to tak dřív bylo? Alkohol, holky a chlebíčky?
„Chvilku jsem v Československé televizi pracoval a můžu potvrdit, že když jsme vyjeli někam na exteriér, tak se docela pařilo. Vždycky ale záleželo, kam jsme jeli a co se točilo. Při natáčení chmelové brigády ve Vrať se do hrobu to opravdu vypadalo, jako když střední škola odjede na chmel. Když jsem přijel na exteriér, už tam už kameraman seděl na stole na židli, z toaletního papíru měl udělanou čelenku a hrál holkám na kytaru.“
Milan Šteindler alias Eda z Pánského klubu radí, jak udržet chtíč na uzdě
21 fotografií
