Zpěvačka Billie Eilish (20): Cuká mi v uchu a cvakám čelistí
32 fotografií
Pacienti s Tourettovým syndromem se nezřídka setkávají s ignorací či posměšky svého okolí. Přitom i s takovou diagnózou můžete udělat díru do světa. Příkladem za všechny je zpěvačka Billie Eilish (20).
O tom, jak jí zákeřná nemoc komplikuje život a jak se s ní naučila žít, teď promluvila v talk show na Netflixu. „Moc ráda o té nemoci mluvím. Přijde mi totiž velmi zajímavá,“ odpověděla držitelka několika cen Grammy moderátorovi Davidu Lattermanovi (75), když se jí zeptal, zda jí nevadí otázky týkající se jejího handicapu. Nemoc se totiž projevuje pohybovými a zvukovými tiky, které často přicházejí neočekávaně. A tak pacienti mohou svému okolí připadat jako z jiné planety...
„Já naštěstí nemám tiky příliš výrazné. Jsou to věci, které člověk běžně dělá celý den – zvedám obočí, pokrčuji jednu paži a cuká mi v uchu. Nepříjemné je snad jen cvakání čelistí,“ prozradila Billie. „Lidé v mém okolí si toho často ani nevšimnou. Pro mě je to ale i tak dost vyčerpávající.“ Tourettův syndrom jí lékaři diagnostikovali, když jí bylo 11 let. Tiky jí trápily už od dětství, postupem času se však zhoršovaly – obzvlášť ve chvílích, kdy byla v klidu. Proto se snažila všemožně zabavit: jezdila na koni a začala zpívat. „Tyto dvě aktivity mi velmi pomohly. Jsou pro mě jistou formou terapie,“ dodala.
Billie Eilish v Praze, 20. srpna 2019.
Z reakcí okolí si velkou hlavu nedělá. Ví, že příznaky nemoci jsou natolik nespecifické, že diagnózu na první pohled pozná jen málokdo. „Lidi se většinou začnou smát. Myslí si, že se snažím být vtipná. Když jim řeknu, že mám »Touretta«, tak docela sklapnou.“ Ve světě showbyznysu prý není jediná, kdo touto chorobou trpí. Být konkrétnější ale odmítla. „Už jsem se s tím smířila. Nebudu tvrdit, že mám tu chorobu ráda. Ale je to část mě samé. A přestože jí trpím, tak jsem si našla spoustu přátel. Takže můžu s klidným svědomím říct, že i když jsem nemocná, jsem spokojená.“ To je, panečku, pozitivní přístup k životu!
Co je »tourette«?
Jde o vrozené neurologicko-psychiatrické onemocnění, které se projevuje zvukovými a pohybovými tiky – nejčastěji mrkáním, popotahováním, pokašláváním či záškuby v obličeji. Začíná se projevovat většinou kolem 7. roku života, příznaky se stupňují v období dospívání. Na nemoc neexistuje účinný lék. Projevy mírní zapojení do volnočasových aktivit. Lze je také mírnit pomocí psychoterapie.
32 fotografií
