Odmítl výměnu kotle! A ušetřil 30 tisíc ročně
Je šťastný, že odmítl výměnu kotle na pevná paliva za kotel plynový, i když mohl získat dotaci. František Vojkovský (80) z Nošovic tak šetří peníze a je prý i připraven na možnou energetickou krizi.
„Byla možnost získat dotaci na výměnu kotle, až osmdesát procent nákladů slibovali proplatit. Chtěli fotky funkčního kotle na pevná paliva a též snímky ze sběrny s potvrzením, že jsem ho dal zlikvidovat,“ říká František Vojkovský.
Až za 250 tisíc
Řemeslníci nabízeli výměnu kotle na pevná paliva za plynový v různých cenách. „Slibovali, že nový postaví za dva dny. Někteří po mně za to chtěli 150, jiní 250 tisíc,“ vzpomíná bývalý hornický předák. Ten nabídky nevyužil. „Říkal jsem si, že uhlí i dřevo je levnější i jistější. Kotel nechávám v každém případě dál. Ušetřím pár tisícovek ročně a nejsem na nikom závislý, i pokud by přišel třeba nějaký větší výpadek elektřiny či plynu,“ uvedl senior.
Dřevo a uhlí
Uhlím se bývalý horník dopředu předzásobil a chodí do lesa i pro dřevo, což vyjde mnohem levněji, než platit za plyn. „Kupuji 50 metráků černého uhlí ročně, někdy přikoupím řezané dřevo. Vychází mi to na dva a půl tisíce měsíčně,“ vypočítává. Za plynové vytápění platí dle Vojkovského sousedé z okolí měsíčně i pět tisíc.
Maminku mu zabil sovětský voják
František Vojkovský má pohnutý osud. Přišel o mámu v roce 1945, kdy mu byly pouhé tři roky. „Zabil ji sovětský voják, kterého poslali k nám do domu, že v něm bydlí Němci,“ říká. Ani po válce neměl život jednoduchý. „Táta byl kulak, nemohl jsem proto do letecké školy. Byl jsem syn třídního nepřítele. Měl jsem na vybranou – do zemědělství, zedničinu, nebo hornictví. Stal jsem se havířem, razičem i rubačem,“ uvedl. Kolegové z práce z něj udělali předáka. „Po revoluci v roce 1989 šachty pozavírali, a byli jsme bez práce. Proto mám nižší důchod,“ dodává
