Delon pláče za Belmonda (†88), ale... Roky se nenáviděli!
35 fotografií
Celá Francie se zahalila do smutku, ale snad nikoho z přátel nezdrtila zpráva o smrti Jeana-Paula Belmonda (†88) tak jako Alaina Delona (86).
„Bylo by hezké, kdybychom odešli společně, vždyť jsme spolu před 60 lety začínali,“ posteskl si herec, který v posledních letech často myslí na smrt, a dokonce prodal svou sbírku hodinek, protože, jak řekl, nesnáší dědická řízení. Oba byli slavní, vzájemnou rivalitu někdy popírali, jindy naopak přiživovali. Ale respektovali jeden druhého. I proto se Delonův hlas chvěl dojetím, když kamarádův odchod komentoval pro rozhlasovou stanici. Belmondova smrt ho ale zřejmě úplně nezaskočila. „Musím přiznat, že jsem už několik týdnů věděl, že se jeho (Belmondův) stav zhoršuje,“ svěřil se Delon. Blízkost smrti si Delon uvědomuje čím dál víc. „Je mi zle ze světa, ve kterém žiji,“ svěřil se herec už před třemi lety.
Policajt nebo rošťák - ukázka z filmu
Emmanuel Macron (43), francouzský prezident
„Francie přišla o svůj národní poklad. Vždy zůstane v našich srdcích jako Le Magnifique (Skvělý)“.
Claudia Cardinalová (83), herečka
„Navždy ho uchovám ve svém srdci. Ten jeho úsměv, radost ze života, vitalitu. Jsem vděčná osudu, že mi ho několikrát postavil do cesty a mohla jsem s ním zažít tolik nezapomenutelných, šťastných chvil. Sbohem, Jeane-Paule.“
Pierre Richard (87), herec
„Jean-Paul odešel. Obrovská prázdnota v srdcích všech Francouzů. V mém taky. To prostě není možné, ta představa, že už tu není!“
Christian Clavier (69), herec
„Byl obrovskou hvězdou. Smekněte před ním, pánové!“
Dokonale odlišná »siamská dvojčata«: Milovali se i soudili!
Belmondo měl italské předky, Delon zase korsické, takže oběma kolovala v žilách divoká krev. Ale Jean-Paul byl synem sochaře a malířky, sportovec, který studoval na soukromé škole herectví.
Slavná scéna z filmu Zvíře
Delonovi rodiče se rozvedli, vyrůstal u pěstounů a z několika škol ho vyhodili pro špatné chování. V sedmnácti se dal k námořnictvu, ale ze čtyř let služby strávil 11 měsíců v base. Živil se pak jako číšník a portýr. Jeho kariéru nastartovala náhodná návštěva festivalu v Cannes v roce 1956. Belmondo dostal první hlavní roli v roce 1958, Delon o rok později. Oba měli atletické postavy, ovšem Delon byl atraktivnější. Belmondo měřil 176 cm, Delon byl o centimetr vyšší. Delonův majetek se odhaduje na 400 milionů, Belmondův o maličko výš (430 milionů). Jejich společný film Borsalino se stal v roce 1970 zdrojem jejich největšího sporu. Delonovo jméno se totiž na plakátech objevilo hned dvakrát, byl na nich uveden jako herec i producent.
„Postavili mě před hotovou věc!“ soptil Belmondo, který se urazil, nepřišel na premiéru, a Delona dokonce zažaloval! A když se po dlouhých 28 letech opět sešli před kamerou? „Měli jsme horkou krev a média všechno zveličila,“ odbyl incident Belmondo. I tak se psalo, že jsou jako kočka a pes. Případné spory pak definitivně pohřbilo focení pro časopis Paris Match v roce 2019. Letos v červnu se setkali naposledy. „Uzdrav se, Jeane-Paule, uděláme spolu Borsalino 3,“ sliboval pateticky Delon, byť už sám viděl, že jeho příteli pomalu docházejí síly. Zítra mu v pařížské Invalidovně vzdá poslední poctu.
Trailer na film Cartouche
Přezdívka Bébel vznikla překlepem!
Příbuzní a fanoušci přezdívali Belmondovi zásadně Bébel. Kde ale k této přezdívce, pod kterou si ho budou Francouzi navždy pamatovat, přišel? Většina lidí soudí, že je odvozena od jeho příjmení Belmondo. Ale tak to není. Správné vysvětlení sahá do jeho let na konzervatoři v Paříži. Jeho spolužáci si z něj dělali legraci, protože vždy nosil stejnou vytahanou košili hodně podobnou té, kterou oblékal Jean Gabin (†72) v roli zloděje Pépela Wassky ve filmu Na dně (1936). Pak stačil jeden překlep, a z Pépela byl Bébel. „Ze začátku mi to přišlo divné, ale nyní mi lichotí, že mám svoji přezdívku,“ uvedl Belmondo v biografické knize Plus Bébel la vie.
V Hollywoodu pohořel: Nechtěl se učit anglicky!
Když Belmondo dosáhl v evropském filmu na všechny vavříny, věděl, že pokud chce být opravdu světový, musí zamířit za velkou louži. A Hollywood z něj byl původně nadšený. Bral ho jako francouzskou odpověď na své tehdejší hvězdy, hlavně na ranaře Humphreyho Bogarta. Bébel si tedy vzal v roce 1967 dlouhou přestávku od natáčení a zamířil do Los Angeles. Ale tam nenašel, co hledal. Chyběla mu Paříž, tamní bohéma, jídlo a víno. A co hlavně, nechtělo se mu učit anglicky. Proto po tříměsíční zkušené raději nasedl na letadlo a vrátil se domů.
Slavná scéna z filmu Muž z Acapulca
Bude mít pohřeb s poctami
Zprávu o Belmondově smrti jako první přinesl jeho velký přítel a právník Michel Godest. Později uvedl, že by si herec za své zásluhy o francouzskou kulturu určitě zasloužil státní pohřeb. Bude prý záležet na přání jeho rodiny. Mezitím se ale prezident Emanuel Macron a jeho vláda rychle rozhoupali a s rodinou se domluvili. „Francie ve čtvrtek uctí památku zesnulého herce Jeana-Paula Belmonda národním ceremoniálem v pařížské Invalidovně. Pořádání vzpomínkové akce bude velmi podobné státnímu pohřbu,“ oznámil Elysejský palác. Ceremoniál v Invalidovně byl původně vyhrazen jen vojákům, ale Francie ho může vystrojit i pro význačné civilní osobnosti (v říjnu 2018 např. pro zpěváka Charlese Aznavoura). A Belmonda označil Macron přímo za národní klenot! „Myslím, že neexistuje herec, který by měl tak blízký vztah s Francouzi,“ přisadila si ministryně kultury Roselyne Bachelotová.
35 fotografií
