Zesnulý člen Rolling Stones Watts: Proč dal pěstí Jaggerovi?
24 fotografií
Když bubnoval, mohli jste na něm oči nechat. Vpředu trdloval Mick Jagger, vedle něho se jako had kroutil nad kytarou Keith Richards, uličnické rokenrolové ikony, ale Charlie Watts vzadu, zpoza bicích, vysílal úplně jinou energii. Klidný, precizní, aristokraticky uhlazený, ale vždycky byl muzikou posedlý a stejně ryzí Rolling Stones jako onen zmíněný tvůrčí tandem.
Definoval zvuk slavného bandu, bluesovým a částečně swingovým hraním určil jeho originalitu. „Charlie je DNA kapely, bez něho bychom se už dávno rozpadli,“ říkával Keith Richards. Měl styl, nadhled a velkorysost. „Vyvažuje šílenství a aroganci ostatních členů kapely,“ tvrdil bouřlivák Keith. Byl introvert, noblesní, zabraný do svého hraní, říkal, se cítí být spíš jazzmanem. „Působím znuděným dojmem, ale nikdy se nenudím. Nejsem roztomilý ani nijak divoký, jsem všechno jiné, jen ne rocková hvězda.“ Nedělal průšvihy, fetovat a pít začal jako poslední až v 80. letech, přes padesát let žil s jednou manželkou, měl jednu dceru. Vlastně ho provázela jen jedna jediná veselá historka za celou kariéru...
1984: Amsterdam
Traduje se, jak dal obrovskou ránu pěstí Micku Jaggerovi. Byl namol a bylo pět ráno, když Charliemu volal do jeho hotelového pokoje. „Kde mám svého bubeníka?“ dožadoval se, aby sešel do jeho apartmá na drink. Keith Richards to velmi barvitě a vtipně popisuje ve své biografii Life. „Po dvaceti minutách někdo zaklepal, otevřel jsem a za dveřmi stál Charlie v obleku ze Savile Row, dokonalost sama. K tomu kravata, oholený, prostě švihák se vším všudy. Cítil jsem i jeho kolínskou,“ vypráví Richards a mezi řádky nabudete pocitu, že si kytarista následující okamžiky užíval. Jagger byl občas panovačný a majetnický, měl pocit, že je šéf.
25 let od megakoncertu Rolling Stones v Praze! Koukněte, jak to tu žilo!
Neříkej, že jsem tvůj bubeník!
Ledově klidný Charlie Watts nakráčel do pokoje, popadl Micka za klopy a zblízka mu do obličeje vmetl: „Už mi nikdy neříkej, že jsem tvůj bubeník.“ A uštědřil mu pravým hákem takovou pumelici, že frontman kapely padl zadnicí do stříbrného tácu s uzeným lososem a začal klouzat k otevřenému francouzskému oknu. Pro přesnost je dobré uvést, že to bylo v Amsterdamu a přímo pod oknem protékal jeden ze zdejších typických kanálů.
Když on měl moje sako
„Říkal jsem si, jaká to byla skvělá rána, když mi došlo, že Mick má na sobě moje svatební sako. Chytil jsem ho na poslední chvíli.“ Pak Richards bubeníka dlouho uklidňoval a chlácholil „Praštím ho znovu, kašlu na to,“ nedal se Charlie. „Proč jsi ho vůbec chytal?“ Richards zalitoval, že Mick nezmizel ve špinavých amsterdamských vodách, ale přece jen měl své pohnutky. „Když on měl to mé sako,“ krčil jen rameny. O rok později, když se chtěli Jagger a Richards servat při nahrávání alba Dirty Works, byl to on, kdo je klidnil a diplomaticky vše uhladil. „Už bychom tu dávno nebyli, Charlie jediný z nás měl rozum,“ shrnul Keith Richards.
Více o Charliem Wattsovi najdete v tištěném vydání Nedělního Aha! (č. 35)
Ochutnávka toho, jak to i ve svých letech dokáže legendární kapela rozparádit.
24 fotografií
