Potvora z Ulice Barbora Mudrová: Učím se žít sama se sebou!
20 fotografií
Dva měsíce diváci seriálu Ulice tipovali pachatele brutálního útoku na starostu Mastného. Na křehkou tajemnici Áju by si vsadil málokdo. Není divu, její představitelka Barbora Mudrová (29) má andělskou tvář. A s potvorou ze seriálu pramálo společného. Jak žije starší z hereckých dvojčat-sester Mudrových? A proč je pro ni obtížné být sama?
Jak těžké pro vás bylo udržet v tajnosti pravdu o tom, že jste to byla vy, kdo stojí za pokusem o vraždu v Ulici?
„Bude to skoro rok, kdy jsem se dozvěděla, že se pokusím zabít Mastného. Zajímat se o to lidé ale začali pochopitelně až nedávno. Oslovovali mě nejen kamarádi, ale i cizí lidé na ulici. Mlžila jsem, že neznám jiné dějové linky. Mě nikdo nepodezíral, a tak jsem v podstatě nemusela lhát.“
Jaké bylo natáčení toho útoku?
„Točili jsme to celý den, pomalu, skoro až filmově. Bylo dobré, že jsme ty scény točili chronologicky, což se často neděje. Většinou točíme na přeskáčku. Byl na to klid a mnohokrát jsme to zkoušeli. Mohla jsem tam vnést i svoje nápady. Přemýšlela jsem nad tím tak, jak bych se pravděpodobně chovala já, kdybych to udělala.“
Byla byste něčeho takového schopná?
„Určitě ne. I když jsem se v životě dostala do situací, kdy bych někoho nejradši praštila, moje maximální míra útoku z naštvání bylo chrstnutí limonády do obličeje.“
Jaká jste v extrémních situacích?
„Já jsem neškodná. Dřív jsem naštvání spolkla. Teď, když mě někdo naštve, řeknu mu, co si myslím. Umím se pohádat, ale současně nesnáším konflikty. Mám tendence být zbrklá, výbušná a hysterická, ale rozhodně bych nikomu neublížila.“
To je v pořádku, jako herečka byste hysterii měla mít v povinné výbavě. Co vám pomáhá se zklidnit?
„Někdy se musím prostě jen vyvztekat, ale dost mi pomáhá, když mě třeba někdo obejme, zastaví a řekne, že to bude dobré.“
Je teď někdo takový po vašem boku?
„Moje sestra Alena. Jsme jednovaječná dvojčata. Měly jsme různá období, kdy jsme si byly blíž i vzdálené. Ale pořád je to moje dvojče, jsme na sebe napojené. Když se něco děje, volám jí a myslím, že i ona mně. Když rodila, celou noc se mi zdálo, že rodím já. Měla jsem tři sny o vlastním porodu. A když jsem se ráno probudila, měla jsem pocit, že mám velké břicho.“
Máte i podobný vkus na muže?
„Vůbec ne. Sestra si umí najít milého, veselého, schopného, zodpovědného, hodného kluka a já si vybírám komplikované typy, kteří mě sice inspirují, fascinují, ale soužití s nimi je složité. Sestra žije víc tak, jak se očekává. Je vdaná, narodilo se jí miminko...“
Cítíte tlak?
„Jsem starší, vždycky jsem byla ta průbojnější, takže jsem si tak nějak podvědomě myslela, že já budu první těhotná. Myslím, že jsme byly obě zaskočené, že to tak není. Ale věřím v to, že ve správný čas potkám někoho, s kým budu šťastná a připravená založit rodinu. Snad to přijde dřív než v padesáti.“
Teď není ten čas?
„Teď jsem po rozchodu a učím se žít sama se sebou.“
A jak to jde?
„Je to divné. Asi i tím, že jsem z dvojčat, tudíž zvyklá na tandem. Vždycky jsem měla dlouhodobé vztahy a najednou jsem po dlouhé době sama.“
Co děláte po večerech?
„Mám naštěstí dost přátel, na které je teď víc času. Chodím do divadla, na víno nebo na kafe, hodně čtu nebo si pustím film, občas si pobrečím a píšu si deník. Už mnoho let. Občas listuju zpátky a vidím, že se pořád dokola dostávám do podobných situací, aniž bych se z nich ponaučila.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním tištěném vydání deníku Aha!
Jak vznikal rozhovor:
S Bárou Mudrovou jsme se potkaly v ateliérech seriálu Ulice. Ten den stála před kamerou už od šesté ráno a věděla, že domů se dostane až po setmění. Nejsou všechny dny takové, říkala, když si vyzvedávala scénáře na další období. Nebylo jich málo. Její postava potvory Áji totiž v Ulici ještě zdaleka neřekla poslední slovo...
Ulice: Ája a Matěj:
20 fotografií
