Herec Martin Havelka: Proč mu zakázali hrát Cabadaje?
10 fotografií
V televizi hraje poslední dobou hlavně padouchy, úchyláky či vrahy. Naposledy záporného šéfa kriminálky v minisérii Sever. Přitom je herec Martin Havelka (61) tak trochu indián. Ze dřeva si vyřezal totem, umí to s lukem a šípem. Když netočí, nebo nehraje v divadle, vyrábí loutky a sochy. A mimochodem, měl hrát Vikiho Cabadaje ve Sněženkách a machrech (1982), jenže v Brně mu to zatrhli!
„Mohli by vás napadnout psi,“ hlásil Martin do telefonu, když jsme se domlouvali, že za ním přijedeme na rozhovor. V tu chvíli jsme nevěděli proč, ale shodli jsme se, že se raději potkáme v divadelní kavárně.
Martine, proč jste zmiňoval ty psy?
„Je to složité. Mám dva. Jeden je z útulku, druhý z asociální rodiny. Oba byli nějak poznamenaní. Kromě toho, že pokousali celou mou rodinu a sebe navzájem, tak vystrašili i spoustu kolegů.“
Vás napadli taky?
„Ano. Jednou jsem toho staršího chtěl vyčesat, ohnal se a už ze mě tekla krev. Trvalo to, ale teď už jsme kamarádi.“
Proč jste si je pořídil?
„Vždycky jsem byl pejskař. Nejdřív jsem měl boxera kříženýho s německým špicem. Pak ale v televizi šel pořad Chcete mě a tam byl malý pejsek, pro kterýho jsem se rozhodl zajet. Říkali: Je to miláček! A on to byl zabiják Buddy. Paní v útulku prohlásila: Počkejte, my ho hned přivedeme. A vyjela v holínkách za psem, jak na vodních lyžích.“
Nebál jste se ho vzít domů?
„Setkal jsem se už se spoustou psů a myslel jsem, že zvládnout ho bude hračka. Ale byl to dlouhý boj, který trval asi sedm let. Teď už je to pryč. Už by mohl otevřít tlamu, já do ní strčit hlavu a vím, že by se mi nic nestalo.“
Ale návštěvy k vám raději nezvete...
„To ne, a i když přichází rodina, dostávají psi lehký plátěný košíky, pro jistotu. Zažil jsem toho s nimi hodně. S Buddym jsem třeba šel po ulici, kde si někdo kopal před domem výkop, zvedl krumpáč a v tu chvíli ležel. Já jsem toho psa prostě neudržel. Anebo jinou věc.“
Jakou?
„Ten starší měl pořád pocit, že mu někdo ublíží, takže se jednou rozhodl, že nenechá na návsi vystoupit lidi z autobusu. Nevěděl jsem to, nechal jsem pootevřené dveře a až pak mě volala sousedka, ať si pro něj přijdu, že už půl hodiny drží v šachu cestující.“
Co vás vedlo k tomu, že jste se před pár lety přesunul do vesničky za Brnem?
„Kdysi jsem bydlel v centru, přímo nad divadlem. Byl to obrovský byt, který měl 280 m2. Dokonce jsem měl doma na televizi program naší malé i velké scény. Takže jsem viděl, co se hraje.“
Více se dočtete v tištěném vydání Nedělního Aha!.
10 fotografií
