Houslista Šporcl, zeť Jiřího Kodeta (†67): Hrál jsem mu, když umíral | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 25. dubna 2024

Svátek slaví Marek, zítra Oto

Houslista Šporcl, zeť Jiřího Kodeta (†67): Hrál jsem mu, když umíral

Pavel Šporcl
Pavel Šporcl (Foto: Petr Kurečka, Lenka Hatašová, František Renza, archiv P. Šporcla)

Přestože je vánoční období pro muzikanty hektické, houslový virtuos Pavel Šporcl (44) ho má neskutečně rád. I proto si letos nadělil k Vánocům nové album a sérii koncertů. Nejen o tom, jak se svou ženou Bárou Kodetovou (47), jejich dcerami a rodinou slaví svátky, se rozpovídal v následujícím rozhovoru. Vánoce má díky Pelíškům spojené také se svým tchánem, hercem Jiřím Kodetem (†67), který by letos začátkem prosince oslavil 80. narozeniny.

Vánoce se nezadržitelně blíží. Co pro vás znamenají?

„Mám je velmi rád. Od té doby, co mám rodinu, se mi radost z Vánoc znásobila skrze dětské oči mých dcer. Období adventu je pro muzikanty velmi hektické, ale když se pak doma sejdeme u vánočního stromečku, je to krásný pocit.“

Snažíte se dodržovat tradice?

„Samozřejmě, už od dětství! Když jsem byl malý, zpívali jsme doma koledy. Maminka hrála na klavír, já na housle a bratr na violoncello. Zpěvníček, který jsme tehdy používali, nám slouží dodnes. Změna je jen v tom, že dnes si ke klavíru sednu já a na housle a violoncello hrají moje dcery.“

Věří vaše dcery na Ježíška?

„Ano, obě mladší holky věří, že dárečky naděluje Ježíšek. Jinak je to samozřejmě u nejstarší, šestnáctileté Lily. Ale Sophinka a Violetka ještě píší dopisy Ježíškovi. Říkám si, jestli s námi nehrají jen takovou hru, ale je to moc hezké.“

Trávíte svátky s celou rodinou?

„Určitě. Jezdí k nám obě maminky. Zpíváme koledy, krájíme jablíčka, pouštíme skořápky ořechů se svíčkami a samozřejmě také lijeme olovo, podobně jako v kultovním filmu Pelíšky tatínek mé ženy Báry. Až poté, co Ježíška takto s díky přivítáme, k nám může přijít nadělit dárky.“

Pelíšky se vysílají každé Vánoce. Díváte se na ně kvůli panu Kodetovi?

„Film samozřejmě známe velmi dobře. Ale na Štědrý den jej nesledujeme. Vánoce jsou citlivé období a Bářin tatínek nám v rodině stále moc chybí. Máme ale velkou radost z toho, že jsou Pelíšky tak úspěšné a že se vysílají každý rok.“

Jste s Bárou už přes deset let. Jak jste se vlastně dali dohromady?

„Díky divadlu. Když jsem se vrátil z Ameriky, hodně jsem navštěvoval různá představení. Byl jsem také na hře Na miskách vah ve Stavovském divadle, kde hrál hlavní roli pan Kodet. Napsal jsem mu dopis, jak se mi to líbilo, a on mi odepsal. Pak jsme se různě pozdravovali po přátelích, ale dlouho jsme se nesetkali. Několik let poté mi na jedné společenské akci přišla Bára za tehdejší dopis tatínkovi poděkovat. Následně jsem pana Kodeta pozval na svůj koncert. On už byl ale nemocný a nemohl přijít. Přišla tedy místo něho Bára a postupně jsme se začali vídat. Mezitím jsem navštívil pana Kodeta u něho doma a pak už jsme ho s Bárou navštěvovali v nemocnici, kde jsem mu i zahrál. Zanedlouho nato, bohužel, odešel a já postupně převzal jeho místo v rodině.“

Před dvěma roky jste se oženil. Už jste měli starší dcery, co vás přimělo k tomu, že jste do toho praštil?

„Říkal jsem si, že deset let je dlouhá doba a že každá žena potřebuje zázemí. Teď už spolu budeme třináct let.“

Letos jste vydal první vánoční album. Co vás k tomu vedlo?

„Za poslední roky jsem natočil mnoho desek s klasickým repertoárem, dokonce mi vyšla i dvě alba s cikánskou cimbálovou kapelou. Vánoční album v mé diskografii ještě chybělo. Oslovil jsem tedy jeden z nejlepších orchestrů světa – Královskou liverpoolskou filharmonii a světoznámého dirigenta Sebastiana Lang-Lessinga a natočili jsme spolu album Christmas on the Blue Violin neboli Vánoce na modrých houslích. Je to unikátní nahrávka a mám z ní obrovskou radost.“

Oslovil jste pro album i nějaké zpěváky?

„Hostem alba je český chlapecký sbor Boni pueri, jeden z nejlepších na světě, a přední česká harfistka Jana Boušková. Nahrávka je unikátní tím, že vánoční koledy jsou v nových, čistě instrumentálních aranžích, na nichž jsem se sám aktivně podílel.“

Kde se album nahrávalo?

„V Liverpoolu, ve slavné síni Friary. A pak ještě v Praze. Celá příprava trvala několik měsíců. Nahrávalo se v červenci a srpnu, takže moje léto bylo vánočně laděné.“

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném sobotním deníku Aha!

Jak vznikal rozhovor

S Pavlem jsem se sešla v době, kdy u něho vrcholily přípravy na vánoční turné. Byl milý a ve velmi dobré náladě, náš rozhovor plynul, ani nevím jak. O tom, že konec roku a Vánoce strávené s rodinou u něho patří k nejoblíbenějšímu období v roce, jsem ani chvíli nepochybovala.



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.