Nový seriál Bohéma: Utajované osudy Buriana, Nového, Marvana...

Byli hvězdami filmového plátna, ale neměli to štěstí, že by se narodili do svobodné doby. Během patnácti let zažili v rychlém sledu dvě diktatury a každý se k nim postavil po svém. Byli vystaveni obrovskému tlaku ze stran nacistů a později komunistů, a to výrazně poznamenalo jejich životy. A právě o osudech slavných herců, režisérů a producentů jedné velké filmové generace je nová minisérie Bohéma.

Nahlédne do zákulisí světa tehdejších hvězd a odhalí, co musely pod tlakem prožívat. „Snažili jsme se odvyprávět, co se děje s člověkem, který je v jádru slušný a za normálních okolností by vedl zcela úctyhodný život, ale najednou se dostane pod tak šílený tlak, že hranice mezi bohémským životem a koncentrákem na druhé straně je strašně tenká,“ vysvětlil kreativní producent Jan Štern.

Bohéma, která líčí období let 1938 až 1953, ale původně reálné postavy herců mít neměla. Mělo jít totiž o fiktivní příběhy, které by se inspirovaly životy reálných lidí. Nakonec se ale ukázalo, že daleko dramatičtější a autentičtější je postavy přiznat. Ne všechny jsou ale podle skutečnosti – třeba hlavní ženská postava, herečka Lili Krallová (hraje Judit Bárdos), je sice silně inspirována Natašou Gollovou, jde však o postavu smyšlenou.  A tak na televizních obrazovkách znovu ožijí hvězdy tehdejšího filmového plátna – a my se jim podíváme do soukromí. Zjišťovali jsme, kdo je ztvární a jak si budou podobní. A zde je výsledek!

Četl pro nacisty projevy
Zdeněk Štěpánek (1896-1968)/ Michal Dlouhý (48)
- Patřil k největším českým hercům, lidé jej milovali a důvěřovali mu. Byl pro ně autoritou. A právě toho využívali nacisté, především pro veřejné projevy v rozhlase. Kvůli nim a údajné kolaboraci, uvítání Goebbelse ve filmových ateliérech na Barrandově a dalších „zločinů“ byl po válce obviněn a předán Lidovému soudu. Po dvou letech se mu však podařilo očistit. I přes veškerá obvinění jej lidé milovali a jeho popularita rostla.
- V roce 1915 dobrovolně narukoval do války a na východní frontě padl do ruského zajetí. Nakonec se dostal k Československým legiím v Rusku, řídil zde divadlo a spolu s nimi přes Vladivostok dostal zpět do Československa v roce 1920. Do činohry Národního divadla vstoupil v roce 1934 a zůstal zde do smrti. Jeho nejpopulárnější rolí byl Cyrano z Bergeracu.
- Je otcem slavných herců Jany Štěpánkové, Martina Štěpánka a Petra Štěpánka.

Michal Dlouhý: „Jsem strašně rád, že divák před obrazovkou uvidí náš herecký svět takový, jaký doopravdy je. Že to není jen pozlátko a sláva, ale že prožíváme i velký věci a tragédie. Jeden den můžete být oslavován celým národem a druhý den jste zatracen.“

Ničili ho Němci i komunisti
Vlasta Burian (1891-1962)/ Vladimír Javorský (54)
- Říkalo se mu „král komiků“, ale v životě to neměl jednoduché. Kryl Židy, komunisty, v divadle za války provokoval nacisty. Byl nejbohatším prvorepublikovým hercem, nechal si postav vilu v Dejvicích s bazénem, jako vášnivý sportovec měl i vlastní tenisový kurt. S Němci spolupracovat nechtěl, oni jej však přesto navštěvovali a uznávali.
- Žil v blahobytu, a to mu pak zlomilo vaz. V roce 1944 mu Němci zavřeli divadlo. O rok později jej komunisté zatkli a zavřeli na Pankráci s nacisty a kolaboranty, kde jej velmi ponižovali. Až na přímluvu Jana Masaryka jej vyšetřovali na svobodě pro údajnou kolaboraci. Procesy se táhly pět let. Po tu dobu nemohl hrát a nesmírně sešel.
- I když ho známe jako mistra vtipu, v soukromí takový nebyl. Ví se o něm, že byl náladový, melancholický a trpěl maniodepresivními stavy. Jeho oporou byla manželka Nina, která nesměla chybět na žádném jeho představení.

Vladimír Javorský: „Postava Vlasty Buriana je hodně těžká k hraní, což pochopí každý, kdo do něj trochu více vidí a lépe jej zná. Byl to brilantní komik a velmi složitá osobnost.“

Chránil židovskou manželku
Oldřich Nový (1899-1983)/ Saša Rašilov (44)
- Elegán filmového plátna, kterého ženy zbožňovaly, prožil celý život s manželkou, fotografkou Alicí Wienerovou, dcerou bohatého ředitele banky, která však měla židovský původ. A to byl za války největší problém – odmítal se rozvést, a i když ji dlouho chránil před nacisty, zatkli je oba v roce 1944. Oldřicha převezli do tábora Osterode a jeho ženu do Terezína. Oba však přežili.
- Oldřich Nový měl jedinou dceru Janu, která však nebyla dcerou jeho manželky. Spolu ji sice vychovávali, ale kdo byla její matka, nikdy neprozradil. Spekulovalo se o Haně Vítové, následně i o tom, že Oldřich Nový holčičku adoptoval z kojeneckého ústavu. Říká se, že manželka na Janu celý život žárlila. Po válce u ní navíc propukla schizofrenie.
- Posledních deset let života nevycházel z bytu, protože nechtěl, aby ho fanoušci viděli stárnout. Chtěl pro ně navždy zůstat Kristiánem.

Saša Rašilov: „Postava Oldřicha Nového je dobře a plnokrevně napsaná, byla to radost. Není to jen nějaký povrchní pohled, imitace, jde o to, ukázat toho člověka takového, jaký byl v soukromí, jaké měl životní postoje.“

Vždy spolupracoval
Jaroslav Marvan (1901-1974)/ David Novotný (47)
- Byl skvělým a populárním hercem, avšak z lidské stránky je jeho život kontroverzní. Intrikoval proti Burianovi, i když mu vděčil za mnohé, ale byl dlouho až tím druhým – v jeho stínu. Spolupracoval s nacisty i s komunisty, i po roce 1948 byl hvězdou nového režimu, zatímco jeho kolegové čelili obvinění a nemohli hrát. Nezastal se jich.
- Se svou manželkou Marií nikdy neměl děti. Jedinou nemanželskou dceru Alenu měl se svou milenkou, mladou herečkou Alenou Jančaříkovou ve svých 59 letech. Ta údajně spáchala sebevraždu – otrávila se svítiplynem ve svém bytě a zůstaly po ní tři děti – z toho nejmladší dcera byla právě Marvanova. Její sestra Eva však byla přesvědčena, že šlo o vraždu…
- Později vyšlo najevo, že Marvan, který se navenek tvářil jako vzor ctnosti, měl možná ještě jednu dceru – Drahomíru, která vyrůstala ve Svitavách v domově pro nemocné s mentálním postižením. Zemřela v 76 letech. Marvan prý až do své smrti za ní na návštěvy jezdil.

David Novotný: „Já jsem hrál Jaroslava Marvana a odnáším si z natáčení přátelství s Vladimírem Javorským, který hrál Vlastu Buriana. Jsem instinktivní herec. Dej pánbůh, abych se nikdy nedostal do situace, kdy musím řešit dvojí překroucení doby a musím se v rámci hodnot, které jsem nabyl, k nim postavit tak, abych se sám nezklamal

Otakar Vávra (1911-2011)/ Pavel Batěk (42)
Ambiciózní režisér plně soustředěný na vlastní kariéru. Natočil husitskou trilogii, Kladivo na čarodějnice, Romanci pro křídlovku i Krakatit.

Miloš Havel (1899-1968)/ Jaroslav Plesl (42)
Filmový producent a mediální magnát, který se ocitl pod velkým tlakem. Byl hlavním akcionářem Barrandovských ateliérů a v roce 1939 dostal na vybranou – spolupracovat s Němci a zachránit film, nebo všechno ztratit. Nikomu neublížil, avšak nakonec to odnesl za všechny.

Víte, že…
- Celý příběh vypráví Arnošt Žák (Ondřej Pavelka), barrandovský scénárista a dramaturg své dceři, a to 22. srpna 1968. V mladém věku ho v seriálu představuje Michal Balcar.
- V minisérii se objeví i další osobnosti té doby – například režisér Martin Frič (Petr Stach), básník Vítězslav Nezval (Tomáš Racek) nebo Karel Höger (Vilém Udatný), jehož role patří jen k okrajovým.
- I když se v Bohémě ženské postavy objevují, příliš známých hereček té doby zde neuvidíte. „Prvorepublikový film táhli prostě chlapi,“ vysvětluje režisér Robert Sedláček. Hlavní ženskou rolí je Lili Krallová (Judit Bárdos), která je kompilátem několika hereček a smyšlenou postavou.